Babišův plán počítá se zahloubením velkého parkoviště z povrchu náměstí do podzemí

S rekonstrukcí Horního náměstí v Jablonci počítá Národní investiční plán, který nedávno představila vláda. Parkoviště by se mělo přesunout pod zem. Podle premiéra Andreje Babiše by se mělo začít stavět v roce 2025 a celá rekonstrukce, jež má z Horního náměstí, které dnes funguje jako velké parkoviště, udělat reprezentativní prostor určený přdevším k odpočinku obyvatel města, má stát 350 milionů korun. S replikou kašny se sochou rytíře Rüdigera, postavy z německých bájí, o níž se v Jablonci léta vedly vášnivé spory, návrh nepočítá.


Horní náměstí. Foto: město Jablonec

„K Hornímu náměstí máme studii ing. arch. Girsy z roku 2016. Počítá s obnovou horního parteru náměstí - okolí kostela - včetně parkoviště a respektuje současnou dopravu,“ uvedla mluvčí jabloneckého magistrátu Jana Fričová.

Město má ovšem zpracovaných několik studií. Například urbanisticko-architektonická studie Horního náměstí liberecké architektonické kanceláři SAUL skutečně s podzemním parkováním počítá. Náměstí se dle studie mělo hlavně dopravně zklidnit a důležitým bodem bylo také řešení parkování.

„Základním předpokladem byla radikální změna dopravní koncepce centra města. Odvedením hlavní městské průjezdné komunikace mimo Horní náměstí, a tím i zklidněním dopravy, by se pak náměstí mohlo stát přirozenou součástí pěší zóny. Toto uspořádání předpokládalo vyhloubení sběrné spojovací komunikace mezi ulicemi Pod Baštou a Smetanovou,“ komentoval situaci před třemi roky tehdejší náměstek primátora pro rozvoj města Lukáš Pleticha.

Jedna ze studií řešení Horního náměstí, tato pochází z roku 2006. Vizualizace: město Jablonec

Zmíněná studie ukazuje na výjimečnost terénní konfigurace, jež nabízí vybudování podzemního parkovacího domu s kapacitou vyšší, než jakou disponuje současné parkoviště kolem kostela.

„Studie klade důraz také na bezbariérovost náměstí, které je tak celé bez chodníků a vychází z úpravy založené na různém typu a barvě dláždění, jež jsou použité i na již opravených náměstích – Mírovém a Dolním,“ dodal Pleticha.

SAUL podle něj navrhl koncepci náměstí jako volnou plochu s architektonickými prvky, jejíž vnitřní část je určená k relaxaci, okrajové části pak slouží k dopravní obsluze objektů – hotel, obchody, školy. Architektonickými prvky jsou kostel, nově navržený objekt občanské vybavenosti, městský mobiliář a výtvarná díla. Relaxaci na kamenných lavicích zpříjemňuje jezírko v blízkosti kostela, které napájí kašnu. Na volné ploše se počítá s mobilními lavičkami, dětskými herními prvky, s pítkem.

Neutěšená podoba náměstí přiměla k zamyšlení rovněž tehdejšího studenta architektury na Technické univerzitě Liberec Davida Pavlištu a stala se i předmětem jeho diplomové práce v roce 2010–11. Říká v ní, že za zásadní problém považuje velikost prostoru a charakter okolních budov této velikosti neodpovídající.

Na náměstí navrhl stavbu městské knihovny a polyfunkčního domu a rozdělil jej z jednoho na dvě: „Městskou knihovnou a polyfunkčním domem rozděluji prostor na dvě náměstí ve dvou výškových úrovních. Školní náměstí s dominantními budovami knihovny a střední školy a Horní náměstí s dominantním kostelem a zarámovaným obrazem Jizerských hor. Budovy zalamují neukončenou pěší osu a dosud opomíjenému výhledu do krajiny z desetimetrové žulové stěny dávají nový rozměr. Svou náplní budovy reagují na přítomnost tří středních škol a rezidenční nefunkčnost městského centra. Téměř divadelní sekvenci městských prostor završuje městský park a rezidenční blok s bydlením rodinného charakteru,“ konstatuje ve své práci David Pavlišta, jenž studoval v ateliéru profesora a architekta Jiřího Suchomela.

Každopádně, již před třemi lety politické vedení hovořilo o nutnosti s Horním náměstím pohnout. „Pravdou je, že nyní přichází vhodný čas k jeho obměně,“ uzavíral Pleticha.

Totéž si zjevně nyní myslí i česká vláda.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE