Darování krve je jen část úspěchu. Důležité jsou i transfuzní přípravky, které se z ní vyrábí

Tři až čtyři různé přípravky vznikají z každého odběru plné krve, kterou transfuzním stanicím věnují dárci této cenné tekutiny. Vedle důležitého koncentrátu červených krvinek a krevních destiček se z původní dávky krve získává i plazma a koncentrát bílých krvinek. Každý z přípravků má přitom stejně důležitou roli při využití ve zdravotnictví. Na co konkrétně jednotlivé segmenty darované krve lékaři denně používají?


Ilustrační foto: KNL

Získání krve od dárců je důležitým, nikoliv ale jediným a finálním krokem při zpracovávání a následném využití cenné tekutiny. Ještě předtím, než se dostane k pacientovi, je třeba ji zpracovat na transfuzní přípravky. Teprve tyto „výtažky“ dokáží pomoci pacientovi, jehož zdravotní stav si vyžádá doplnění odpovídajícího množství krve.

Výrobě klíčových přípravků z darované krve se v Libereckém kraji věnují také na transfuzním oddělení Krajské nemocnice v Liberci (KNL). Z plné krve od dárců tu zpracovávají například ČERVENÉ KRVINKY (erytrocyty). Jedná se o krevní buňky, které se starají především o přenos kyslíku a oxidu uhličitého do těla a naopak. Erytrocyty se podávají pacientům s chorobami krve či útlumem krvetvorby. Při operacích se pak používají k zástavě krvácení.

Podobně jako erytrocyty jsou neméně důležitým prvkem získaným z původních krevních dávek od dárců i KREVNÍ DESTIČKY (trombocyty), které dokáží významně pomoci rovněž například při zástavě krvácení pacienta během operace. Pro zajímavost. Jeden transfuzní přípravek této látky se vyrábí z odběrů od 4 až 5 dárců.

Stejně jako krvinky a destičky je pro zdravotnictví klíčová i další složka – PLAZMA. Potřebná je především pro pacienty s kombinovaným nedostatkem faktorů krevního srážení. Podrobně se o důležitosti jednotlivých přípravků dočtete v tabulce na konci článku.

Transfuzní oddělení KNL má svůj výrobní a laboratorní úsek. Odebranou krev tu specialisté podrobí vyšetření a teprve potom z ní vyrábějí transfuzní přípravky. Těmi následně zásobují pracoviště nejen liberecké nemocnice, ale i řadu dalších zdravotnických zařízení v kraji. Celkově tak zajišťují „krevní servis“ pro oblast, kde žije zhruba 250 000 obyvatel.  

V laboratorním úseku se provádí i standardní a specializovaná imunohematologická vyšetření pro celou zmíněnou spádovou oblast. A prenatální vyšetření pro region a také anti-HIV vyšetření protilátek.

Běžně se tu provádějí také odběry pro zájemce o registr dárců kostní dřeně. Pro ně přímo na místě funguje servis, který žadatelům o vstup do registru dárců kostní dřeně zajišťuje kompletní informace a pohovor. Každý dobrovolný dárce musí vyplnit přihlášku s dotazníkem o zdravotním stavu a souhlasit s vyšetřením krve. Její vzorek se odebírá bezprostředně po konzultaci. Do registru dárců kostní dřeně se mohou přihlásit lidé mladší 35 let.

Transfuzní přípravky

Červené krvinky – jinak řečeno erytrocyty. Jedná se o krevní buňky, které se starají především o přenos kyslíku a oxidu uhličitého do těla a naopak. Tento transfuzní přípravek lze získat jak z odebrané krve, tak i přístrojovými odběry, takzvanou erytrocytaferézou. Červené krvinky jsou potřeba především při velké ztrátě krve nebo při operačních výkonech. Podávají se také pacientům, kteří je nedokáží sami tvořit, například pacienti s chorobami krve či s útlumem krvetvorby.

Krevní destičky – jiným slovem trombocyty. Trombocyty jsou krevní buňky, jež se podílejí na zástavě krvácení. Vyrábějí se dvěma způsoby. Mohou se získat z odebrané krve, přičemž jeden transfuzní přípravek je v tomto případě vyroben z odběrů od 4 až 5 dárců. Druhým způsobem je opět přístrojový odběr, který se nazývá trombocytaferéza. Krevní destičky se stejně jako červené krvinky podávají pacientům s chorobami krve či útlumem krvetvorby. Používají se ale také například při operacích k zástavě krvácení.

Plazma – jedná se o tekutou složku krve, která obsahuje mnoho bílkovin, protilátek a také faktorů krevního srážení. Tento transfuzní přípravek se vyrábí z odebrané krve dárců či plazmaferézou, přístrojovými odběry. Odebraná plazma má více možných využití. Je potřebná především u pacientů s kombinovaným nedostatkem faktorů krevního srážení. Jedná se o takzvanou plazmu k frakcionaci, která je odeslána na zpracování, kde z ní budou vyrobeny krevní deriváty – léčivé přípravky pro pacienty s poruchou krevní srážlivosti, také pro pacienty s poruchou imunity atd. Používá se však i jako transfuze při závažných zraněních či úrazech. Dále je jí potřeba při poruše jater.

Jiří Plášil

spolupracovník Libereckých Zpráv


Celkem
Sdílení