Elektromobily a sdílená auta v Liberci nově zaparkují zadarmo. „Může to být pro lidi argument při koupi nového auta,“ věří primátorův náměstek

Od začátku roku 2020 začnou v Liberci elektromobily a sdílená auta parkovat zadarmo. Město je tím chce zvýhodnit a zatraktivnit. Primátorův náměstek Jiří Šolc doufá, že je to jeden z drobných kroků, jak alespoň trochu snížit počet automobilů ve středu Liberce a rovněž, jak vylepšit kvalitu ovzduší. „Věřím, že nabídka parkování zdarma může být pro některé lidi další argument k používání sdílených aut nebo k nákupu elektromobilu.“


Jiří Šolc. Foto: Jan Stránský

Pokud byste přemýšlel nad pořízením auta, koupil byste si elektromobil?

Dokonce o tom silně uvažuji. Samozřejmě jako druhé auto do rodiny. Přece jenom, máme pět dětí a pro tolik lidí zatím elektromobily nejsou úplně k dostání. Už když jsem nastupoval do funkce, řekl jsem, že nechci, aby za mě radnice platila služební vůz. Do práce jezdím soukromým autem. Což je ovšem právě náš velký rodinný automobil. Myslím, že na denodenní dojíždění na krátké vzdálenosti je to zbytečnost. Jako druhé auto pro jízdy po městě, do práce, elektromobil zvažuji. Přesněji řečeno, přemýšlím jak nad čistým elektromobilem, tak nad hybridem. Aktuálně jsem ve fázi spoření.

K čerstvému jednání městské rady stran bezplatného parkování v zóně placeného stání pro elektromobily a sdílené automobily: je to definitivní?

Rada záměr schválila jednomyslně. Nyní už jen vyřizujeme technikálie. Kdy, kam a jak by se řidiči, jichž se to týká, měli hlásit. Růst počtu automobilů už se v Liberci nedá zvládnout. Sdílená auta jsou jednou z mála nadějí, jak mohou tři nebo čtyři lidé, kteří by jinak každý měli svoje auto, sdílet jediné. Je to moderní trend, chceme jej bezplatným parkováním podpořit.

Přiznám, že jsem nezaznamenal, že by sdílená auta lidé v Liberci masově využívali, nevím vlastně vůbec o nikom.

V Liberci zatím fungují tři nebo čtyři sdílená auta. Přičemž předpokládám, že jich bude zásadně přibývat. A možnost zaparkovat, aniž by se člověk musel starat o placení, může být, myslím, zajímavá.

Ředitel zoo jezdí na cestách sdíleným autem

Jak sdílení aut prakticky funguje?

Zájemce se zaregistruje na patřičné webové stránce, zaplatí registrační poplatek a poté už si může konkrétní auto objednat na určitý čas, kdy je potřebuje. Když poté vůz vrátí, může jej využít další uživatel. Docela hezky to používají zaměstnanci liberecké zoologické zahrady. Když jede pan ředitel Nejedlo na jednání do Brna, dopraví se tam vlakem nebo autobusem a pro přesuny po Brně, což je s Prahou jedno z měst, kde sdílení aut funguje, používá právě sdílené auto. Objede si, co potřebuje, zase ho vrátí a do Liberce cestuje opět vlakem. Mně se tento princip líbí. Jiná věc je, že se carsharing samozřejmě nehodí pro každého. Má-li někdo mraky dětí a potřebuje řešit každodenní rodinný život, vozit děti do školek a škol, k lékařům, na kroužky a podobně, starat se o méně pohyblivé rodiče nebo prarodiče, sdílené auto asi nevyužije.

Přesto očekáváte, že zájem o sdílení aut v Liberci poroste.

V západních evropských metropolích už dnes funguje dobře. Věřím, že nabídka parkování zdarma může být pro některé lidi další argument k jejich používání.

Bonus za drahý elektromobil

Bezplatné parkování začne platit i pro elektromobily. Máte představu, kolik jich dnes po Liberci jezdí?

Registr vozidel je státní instituce, tudíž k jejich datům nemáme přístup. Odhaduji to na nižší desítky. Ale i tady platí to samé, co u sdílených aut. Bezplatné parkování je pobídkou, aby lidé při nákupu vozu o elektromobilech přemýšleli. Elektromobily jsou oproti autům na běžný pohon drahé, parkování zadarmo tak může být jakýmsi drobným zpětným bonusem.

Shodou okolností dnes v Berouně na dálnici D5 otevřeli první rychlodobíjecí stanice IONITY v České republice. Když zacituji z tiskové zpávy, která mi přistála v e-mailu: „Každá z instalovaných jednotek je připravena dobíjet prostřednictvím standardního konektoru CCS2 elektromobily s využitím výkonu až 350 kW. Úhrada za dobíjení na IONITY je paušální a zákazník zaplatí bez ohledu na dobu dobíjení nebo typ vozu jednorázovou částku 205 korun za jedno připojení. Při použití s dnes vyráběnými vozy, které umožňují dobíjení maximálním výkonem zhruba 150 kW, to reálně znamená dobití baterií do kapacity přibližně 80 % během asi 20 až 25 minut. To může dle typu elektromobilu představovat dojezd až 300 kilometrů. Pro nabití na zhruba 100 kilometrů postačí asi desetiminutová zastávka.“ Konec citace. Nemůžu si pomoci, ale pětadvacet minut mi přijde v porovnání s běžným načerpáním nafty pořád hodně. Nevím, jestli bych měl čas tak moc ztrácet čas.

Měl jsem na týden elektrovůz půjčený. V rychlejší nabíječce jsem dobíjením strávil hodinu. Což je hodně. Buď jsem šel na nákup nebo jsem vyřizoval elektronickou poštu. Stávalo se mi, že jsem se do ní tak zahloubal, až jsem nakonec zjistil, že hodina utekla jak voda. U hybridů je to ještě jinak. Můžete dobíjet doma ze zásuvky přes noc, což vám na běžné dojíždění po městě druhý den stačí. Navíc jedete lokálně bezemisně. Na delší cesty si potom můžete pomoci benzinovým motorem.

V úterý otevřená moderní dobíječka. Foto: FYI Prague

Mluvil jsem o dnes otevřené berounské dobíječce. Jak se situace s dobíječkami vyvíjí v Liberci?

Pracujeme na tom s ČEZem. Dokončili nyní studii proveditelnosti. Měla odpovědět, zda jim síť v Liberci unese devět nabíječek. Unese. Teď pracují na projektové dokumentaci pro územní a stavební povolení. Bohužel je v Česku kvůli byrokracii mnohem těžší podobné věci papírově vyřídit, než je pak realizovat. Takže to chvíli jistě potrvá.

Na vlastní dobíječky Liberec nemá

Má ČEZ představu, kde by první dobíječky měly stát? V centru města, nebo spíše na sídlištích?

ČEZ si zatím vybral úzké a širší centrum města, například protor u autobusového nádraží. Uvažoval jsem, že by město pořizovalo vlastní nabíječky. Bohužel to ekonomicky nevychází. ČEZ drží v ruce výrobu elektřiny a pomocí sesterské společnosti distribuční soustavu. Postaví nabíječku, která sama o sobě není nic levného. A poté v zásadě prodává elektřinu velmi levně. Nechytejte mě za slovo, ale řeknou „zaplaťte paušál čtyři sta korun, a pak si tankujte, jak chcete.“ Jim to smysl dává. Městu Liberec jako případnému investorovi nikoliv. Nabíječka může stát dejme tomu dvě stě tisíc korun, které bychom ovšem museli rozpustit do marže, jíž by bylo nutné získat nad cenou elektřiny, kterou bychom si kupovali od ČEZu. Byznysový prostor tam není žádný. Liberec se na ceny ČEZu logicky nikdy nemůže dostat. Proto si město v tuto chvíli vlastní dobíjecí stanice pořizovat nebude. Bylo by to pro nás silně neekonomické.

Na magistrátu před časem vznikla Kancelář architektury města, která má i se soukromými staviteli diskutovat o tom, jak bude jejich projekt ve finále vypadat. Může stejně tak město chtít po investorech, aby budovali dobíječky pro elektroauta? Aktuálně mě napadá třeba vznikající bytový komplex Oaza na dohled krajského úřadu. Můžete přijít za investorem a říci mu: ok, stavte, ale chceme, aby součástí celku byly i dobíječky pro elektromobily?

Nemůžeme to nikomu přikázat. Můžeme vyjádřit přání, že bychom chtěli, aby to tak bylo. Je ovšem na každém investorovi, zda nám vyjde vstříc. S developery se snažíme vycházet po dobrém, domlouvat se s nimi. Můžu zmínit investory revitalizace slévárny nebo revitalizace drůbežárny ve Vesci, kde s nimi mluvíme o tom, aby s dobíječkami i ve vlastním zájmu počítali. Jde nám minimálně o to, aby si natahali potřebné sítě na místo, kde pak jednoho krásného dne budou moci stojany postavit. Je to trend doby, je dobré být připraven.

Elektřina, vodík, čistá nafta?

Když jsme se o dopravě v Liberci bavili naposledy, sám jste připouštěl, že trendů může být nakonec víc.

Ano. Otevírají se před námi úplně nové horizonty individuální mobility. Je otázka, jestli ve střednědobém horizontu nenahradí nyní preferovanou elektřinu vodíkový pohon. Anebo zda se nebude používat čistější syntetické palivo. Viděl jsem německou studii, jež hovořila o tm, že syntetická nafta umí být stejně čistá jako pohon na elektřinu.

Čili jsme na křižovatce, a nikdo úplně přesně neví, kam se situace vyvine. Automobilky ovšem každopádně jedou na elektrické vlně.

Kromě jiného proto, že jsou k tomu tlačeny Evropskou unií. Jak jsem říkal, je dobré být připravený. Je potřeba mít natahané sítě. Současně je nutné říci, že trend elektroaut nahrává lidem, kteří mají rodinný dům nebo vlastní garáž a mohou si za padesát šedesát tisíc pořídit vlastní dobíječku. Už nyní je jasné, že pokrytí sídlišť asi nikdy v dohledné době nebude kapacitně dostatečné. To je problém.

Co je vlastně pro Liberec finálním cílem, k němuž by drobné kroky jako bezplatné parkování měly vést? Snížení počtu aut? Lepší vzduch? Kombinace obojího? Nebo něco ještě úplně jiného?

Kombinace všeho. Jsou lidé, kteří se mnou nesouhlasí, ale přirovnávám individuální automobilovou dopravu ke krvi města. Lidé se potřebují dopravovat. Za prací. Za babičkou. Přepravovat děti. Nakupovat. Za kulturou. Individuální doprava je nedílná součást města. Abych odpověděl na vaši otázku. Cíl je ten, aby byla doprava plynulá, efektivní a pokud možno nízkoemisní, abychom se v Liberci nedusili. Zákazy a omezování podle mě nejsou cestou. Jenom bychom tím lidi naštvali a přiškrtili krev ekonomiky města. Navíc si myslím, že není přijatelné, aby například někdo, kdo automobil ke svému životu nepotřebuje, udílel zákazy druhému, který se bez vozu z objektivních důvodů neobejde. V takové společnosti bychom asi nikdo žít nechtěl. Stejně tak ovšem není cesta se automobilismu podvolovat. Je třeba hledat vyvážený přístup. Osobně si každopádně myslím, že ještě my dva se dožijeme autonomní dopravy, sdílených aut bez řidičů, která budeme používat jako službu.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE