Euroregion Nisa? Na více jak dva a půl tisíce malých projektů žadatelé získali na dotacích už přes 35 milionů eur

Přes 730 projektů bezmála za 9 milionů eur se podařilo prosadit Euroregionu Nisa v aktuálním období 2014 - 2020 z Fondu malých projektů EU. Projektový manažer Ondřej Havlíček věří, že finální počet bude ještě vyšší. Od roku 2003, kdy Česká republika dostala příležitost čerpat první dotace, se v Libereckém kraji povedlo v této kategorii realizovat už více než 2 520 projektů v celkové hodnotě přes 35 milionů eur.

Projektový manažer Euroregionu Nisa Ondřej Havlíček.

Foto: Tomás Tesař

Pokud byste měl vybrat pět nejlepších malých projektů podle vás. Které by to byly a proč? 

To není úplně jednoduchá volba. Všechny, co se dostaly do fáze realizace, jsou velmi kvalitní, protože ty špatné přes nás zkrátka neprojdou. S každým žadatelem o dotaci z Fondu malých projektů detailně konzultujeme jeho požadavky a představy. Je to náš společný zájem. A sice vytvořit kvalitní žádost tak, aby projekt byl úspěšný. Snažíme se už od začátku vše odladit, aby projektů, které neprojdou sítem, bylo opravdu minimum. Euroregion Nisa sice není jen o malých projektech, nicméně přikládáme jim velký význam.

No a pokud byste měl některé vyjmenovat? 

Určitě česko-saský projekt Putování s rytířem Rolandem po Liberci a Žitavě. Vznikla z něho i krásná publikace, která je dostupná v češtině, němčině, polštině i angličtině na infocentrech v Liberci i v Žitavě. Jedná se o publikaci a hru primárně pro děti, které mají možnost plnit řadu úkolů. Jsou tak motivovány k poznávání obou sousedních města, ale i kultury obou zemí a národů. Knihu navíc děti připravovaly společně při několika setkáních u nás i v Německu. 

Z těch dalších bych určitě rád zmínil spolupráci mateřské školy z Lovecké ulice v Jablonci n.N., která s partnerskou školou v Německu vytvořila už několikátý projekt. V tomto případě šlo o model, kdy se v průběhu roku vždy jednou za týden vypraví česká učitelka do německé a její německá kolegyně naopak do české školy, aby vyučovaly mateřský jazyk té druhé země. Současně se děti obou škol několikrát za rok setkávají v rámci společných aktivit. A nebo mají soustředění i s rodiči. Například v zimě při lyžování na horách. 

Z česko-polských bych rád zmínil projekt Svět rukama nemluvněte. Opět zacílený hlavně na děti, aby dokázaly lépe poznávat, že hranice pro nás nejsou bariéra. A že máme spoustu věcí společných. 

Nádherný byl i příklad spolupráce českých a polských záchranářů. Výměna zkušeností, ale i seminář, který byl připravený tak, aby společné týmy řešily konkrétní záchranné situace. Pomáhá to mimo jiné i k tomu, že když se pak v pohraničí něco přihodí, záchranáři dvou zemí spolu dokáží rychleji a lépe komunikovat, což je velmi důležité. 

Kdo konkrétně může o dotace z Fondu malých projektů žádat? A na jaké aktivity? 

Stručně řečeno neziskovky, obce a školy. Nejedná se o dotace pro komerční subjekty či fyzické osoby. Co se týká charakteru aktivit, mělo by jít o akce, které se pozitivně dotýkají přeshraniční spolupráce a prostoru. Propagace dědictví, sounáležitosti. Zkrátka oblastí, co nám pomáhají překonat bariéry a uvědomovat si, že na druhé straně hranice žijí lidé, s nimiž si můžeme vyměňovat informace, zkušenosti. A navazovat kontakty. U česko-polském programu pak nemusí jít „jen“ o překonávání mentálních bariér, ale je možné realizovat i některé menší investiční opatření. Například revitalizaci aleje, která vede k hranicím. 

Úřad Libereckého kraje je jedním z pravidelných žadatelů z Fondů malých projektů. Například v letech 2004 - 2016 realizoval 115 projektů celkem za 2,6 miliardy korun, přičemž dotace činila sumu 2,14 miliardy.

Grafika: Liberecký kraj

A na co konkrétně mohou příjemci peníze z dotačního programu použít ? 

Záleží na typu dotace. Ale zpravidla, pokud se jedná o formát „People to people“, lze finance utratit například za ubytování, občerstvení, dopravu, moderátora, ozvučení akce. Nebo ceny do soutěží a podobně. Zkrátka uhradit náklady spojené se zajištěním akce nebo i publikaci, tisk či grafický návrh, pokud jsou výstupem dané aktivity. Část peněz lze v rozumné míře použít i na propagaci. Například do médií. Ale třeba i na paušální výdaje za účetní správu projektu. 

O jak vysokou částku mohou v aktuálním dotačním období (2014 - 2020) zájemci usilovat? Jaký je u Fondu malých projektů limit?

Záleží na tom, zda jde o česko-saský nebo česko-polský program. U prvního je dotace maximálně 15 tisíc eur, přičemž 85% z celkových nákladů na projekt získá žadatel zpět. U druhého programu je to až 30 tisíc eur. V tomto případě lze použít dotaci nejen na takzvané měkké projekty, ale i na menší investiční akce. Například na kulturní a přírodní dědictví.

Nicméně u česko-polské varianty si žadatelé často stěžují, že jde o výrazně složitější proces k získání dotace a zároveň, že je až nesmyslně zatížena byrokracií. Proč? 

To je bohužel ukázka toho, jak si dokážeme sami komplikovat život. Zatímco v česko-saském programu je ta vůdčí role na straně Německa, u česko-polského je to na straně Česka. Zatímco v tom prvním je nyní systém nastavený tak, že projektová žádost má cca 8 stran A4, v tom česko-polském je to téměž 50 stran A4. Přitom jde v podstatě o tentýž typ projektů. Bohužel je to dané tím, že u nás jsme si zavedli elektronický systém na správu projektů, který bohužel nepočítal s tímto, řekněme malým formátem projektů. Takže žádost je pro žadatele stejně náročná ať už dělá projekt na nemocnici za 80 milionů nebo setkání hasičů za 300 tisíc korun. 

A to nejde zjednodušit? Alespoň pro další dotační období? Musí to přeci odrazovat řadu zájemců, kteří by jinak model česko-polských projektů využívali častěji? 

Pochopitelně se o to snažíme. Jsme si vědomi toho, že spousta příjemců vnímá tuhle překážku jako negativní zkušenost, protože ta náročnost v českém systému je prostě vyšší. Určitě to chceme změnit a do budoucna v ideálním případě Fond malých projektů z nynější pozice vyjmout. Nebo alespoň více apelovat a dohlédnout na to, aby ten systém byl jednodušší. A tím pádem více funkční. Nyní bohužel není. I proto je naším cílem prosadit zjednodušení a například neutrácet za zbytečné administrativní úkony už při přípravě a později i vyúčtování projektů.

Neobáváte se ale, že by potom mohlo docházet ke zneužívání dotací? Pokud se administrativa výrazně zjednoduší a vy už nebudete tak přísní ve vyžadování některých postupů a dokladů, nehrozí riziko, že se prostě občas někde peníze vynaloží neadekvátně?

Pro nás je nejdůležitější, že si pečlivě zkontrolujeme, jestli žadatel projekt zrealizuje tak, jak jsme se domluvili. To, že někdo bude šikovnější a dokáže během té realizace něco ušetřit, je jen jeho výhoda. A naopak. Pokud někdo utratí více, je to jeho prodělek. Nás má primárně zajímat hodnota v tom smyslu, že pokud někdo předloží žádost, že v rámci projektu například bude určitý počet osob někde nějaký počet dní, tak že to zkrátka odpovídá realitě. Zároveň je naším cílem, aby do budoucna bylo vše jednodušší a svobodnější. Aby celá ta procedura žadatele neodrazovala, ale naopak motivovala. A přejeme si, aby se zájemci opakovaně vraceli. 

Jak byste motivoval nové žadatele o dotace z Fondu malých projektů? Například spousta mladých lidí má ambici si založit neziskovou organizace a hledá možnosti financování společensky prospěšných aktivit. Co má být tím prvním krokem před rozhodnutím žádat o dotaci?

Určitě touha chtít vědět a zjistit, co je kousek za naší hranicí. A nebo mít chuť rozšířit to, co sám dělám, o přeshraniční prvek. Jsem vášnivý filatelista? Nebo šotouš, který je nadšencem do železnice? Potkávám se kvůli tomu se svými kamarády? A zajímá mě, jak to dělají třeba podobně zaměření lidé v Polsku nebo Německu? Tak fajn. Pojďme si udělat společnou akci, spolupráci a výměnu informací, a ještě nám na to Evropská unie přispěje. 

V čem jsou ale tyhle dotace výhodné? Neobešli bychom se i bez nich?

Jsou to peníze, co míří na cíle, které by stát asi nefinancoval, protože z jeho pohledu nejsou tak zásadní. Ovšem pro fungování v rámci celku Evropské unie jsou velmi důležité. To je podle mě hlavní výhoda evropských dotací obecně. Kdyby například v Libereckém kraji tyto finance nebyly, pocítili bychom to dost výrazně. Všechny příhraniční oblasti jsou podobně jako v lidském těle místa, která ta centrální část přirozeně zanedbává. A my potřebujeme být v centru a ne na periferii. 

-komerční obsah-


Celkem
Sdílení

0 komentářů

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

.