Kde vzít v Liberci peníze na investice? „Na radnici by mohlo být minimálně o sto pracovníků méně, “ míní Kittner z ODS

Nedostatek peněz na investice, kterým řadu let trpí Liberec, navrhuje Jiří Kittner z ODS řešit omezením výdajů samotného magistrátu, především snížením počtu úředníků. A to až o sto pracovníků.


Jiří Kittner. Foto: Jan Stránský

„Po zrušení okresních úřadů a převzetí jejich agendy, kterou  jsme že zákona museli převzít včetně zaměstnanců,  měl úřad Statutárního města Liberce 502 zaměstnanců.  Po zhruba 1,5 roku trvajícím úsilí jsme se několika kroky reorganizací dostali na číslo 336,“ uvedl pro Liberecké Zprávy Jiří Kittner.

Jak dodal, je si vědom faktu, že jde o číslo, jež nebylo možné do dnešních časů udržet. „Přece jenom se na obce valí další agendy, které si vynucují další pracovníky,  ale to je jiná diskuse. Liberecký magistrát se dnes opět blíží 500 lidem. Jsem přesvědčen,  že to už je neodůvodnitelné dalšími nezbytnými agendami. Je třeba si uvědomit,  že  každý zaměstnanec generuje náklady plus minus 700 tisíc korun ročně, dnes už možná i více. Nejedná se jen o mzdu, ale i vybavení technikou,  kanceláře a jejich provoz. Tyto náklady se stávají pro rozpočet mandatorními. Jsem přesvědčen,  že pro Liberec je 400 pracovníků horní hranice, a to jsem dost benevolentní.  A těch přibližně 100 lidí je 70 milionů mandatorních výdajů navíc, “ dodal Kittner.

V samé podstatě s ním souhlasí i Jaromír Baxa z opozičního uskupení Liberec otevřený lidem. „V principu tyto návrhy sdílíme. Jde ale hodně o to, jak se provedou, nemůže jít o škrtání bez rozmyslu, “ míní Baxa. “Jen připomenu, že by seškrtání nemělo jít až na ten stav, ve kterém byla liberecká radnice právě za Jiřího Kittnera. Až příliš mnoho důležitých činností outsourcovala ven, i takové věci, jako veřejné zakázky, právní poradenství, inženýrskou činnost na stavbách, přípravu a získávání dotací. Ne že by si město mělo dělat všechno samo, ale podle mě by oproti tehdejšímu stavu měla mít radnice o 10-20 lidí více, na veřejných zakázkách, na dotacích a u hlavního architekta. Tahle místa mohou vytvářet ten rozdíl mezi městem, které je řízené z radnice, a městem, které je v klíčových činnostech závislé na soukromém sektoru. Což pak usnadňuje jeho ovládnutí klientelistickými skupinami, “ podotknul.

Jaromír Baxa ostatně nedávno v rozhovoru pro Liberecké Zprávy hodnotil obecně provozní výdaje města jako příliš vysoké. „V minulém volebním období se běžné výdaje na provoz radnice, standardní výdaje příspěvkovým organizacím a podobně vymkly zdravému rozumu. Hrozně narostly. Nové vedení města s tím neudělalo nic. Přitom tu máme příběhy hodné následování. Když v roce 2012 přišlo na kraj po sociálních demokratech nové vedení, ihned hráblo do provozních výdajů. Do onoho obrovského balíku peněz. Byla to hlavně zásluha Starostů. Všichni ředitelé příspěvkových organizací dostali pokyn, že musí šetřit. Starostové tím získali velký balík peněz. Použili je na splácení dluhů, díky čemuž mohli začít platit nižší splátky i menší úroky. Následně vytěžili peníze na opravy silnic, což byla jejich hlavní volební priorita, “ řekl Baxa.

Podle tajemníka magistrátu Martina Čecha je počet zaměstnanců magistrátu dán rozsahem poskytovaných služeb veřejnosti – čím více služeb, tím více jsou potřeba lidské zdroje, které tyto služby musí zajistit. „Některé služby jsou nařízeny z centrální úrovně jako výkon přenesené působnosti státu, další jsou výsledkem zvyšování rozsahu a kvality samosprávné činnosti vedením města. Po nástupu nového vedení loni v listopadu jsme se této problematice důsledně věnovali. Letos v létě jsem nechal zpracovat Komparační studii organizační struktury magistrátu města Liberec od společnosti AQE advisors. V rámci této studie byl liberecký magistrát porovnáván s jinými úřady. Výsledkem této studie byla doporučení, která v současnosti zapracováváme. Jsou jimi například změna organizační struktury magistrátu od 1. ledna.”

V praxi jeho slova znamenají, že se v roce 2020 sníží počet úředníků z 497 na 486.

“Celkově liberecký magistrát v této studii vyšel jako efektivní úřad. Dalšími změnami v počtech desítek zaměstnanců bude například nyní intenzivně projednávané oddělení stavebních úřadů z obcí na centrální úroveň či připravované zřízení nové příspěvkové organizace, která by mohla částečně převzít činnost některých stávajících odborů,“ vypočítal Čech.

„Jak říkám, pro Liberec je 400 pracovníků horní hranice, klidně bychom podle mě mohli jít i na 380, “ uzavřel Kittner.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz


Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE