Křišťálové údolí je světový unikát. Pokud ho místní vezmou za své, může to významně pomoci rozvoji celého kraje, říká radní Květa Vinklátová

Desítky sklářských a bižuterních firem, ateliérů i škol otevřou o víkendu 26. a 27. října své brány návštěvníkům a turistům v Libereckém kraji v rámci projektu Křišťálové údolí (Crystal Valley), jehož cílem je intenzivní propagace tradiční sklářské a bižuterní výroby, která má v regionu hlubokou tradici. Je to vůbec poprvé, kdy se Křišťálové údolí představí široké veřejnosti. Jeho smyslem je významně posílit roli cestovního ruchu v kraji ve vazbě na toto tradiční průmyslové odvětví. „Křišťálové údolí je světový unikát. Nikde jinde není sklářský, bižuterní a šperkařský průmysl tak koncentrovaný, jako v našem kraji. Pokud vezmou místní Křišťálové údolí za své, třeba tak, jako to vidíme v souvislosti s hodinářstvím ve Švýcarsku nebo výrobou sýrů v Holandsku, může to významně pomoci rozvoji kraje,” říká radní pro kulturu, památky a cestovní ruch Libereckého kraje Květa Vinklátová.


Foto: Preciosa Beauty

Co si jako laik mám představit při vyslovení názvu Křišťálové údolí?

V první řadě šanci jak na unikátních znalostech a dokonalém řemesle sklářů, šperkařů a výrobců bižuterie představit tuzemským i zahraničním návštěvníkům náš kraj a významně tak pomoci jeho rozvoji. Máme zájem nikoliv o masový turismus, ale takzvaný butikový. Znamená to, že zásadní jsou pro nás návštěvníci, kteří budou mít o řemeslo a výsledky práce místních lidí a firem skutečný zájem. Rádi se přijedou podívat, jak jejich výrobky vznikají, vyzkouší si vlastníma rukama třeba i nějaký vytvořit, a na místě si od výrobců nakoupí.

Víkend Křišťálového údolí

Křišťálové údolí otevírá brány o víkendu 26. - 27. října 2019. Dva dny otevřených dveří ve více než 40 sklárnách, ateliérech, muzeích a školách. Liberecký kraj je celosvětově výjimečný šíří a různorodostí sklářské, bižuterní a šperkařské výroby.

V kraji se sklo a šperky vyrábějí už po několik staletí. Živá současnost téhle tradice je ale nejen v nádherných výrobcích, obdivovat můžete i samotný proces výroby, která se mnohde příliš neliší od té před sto lety. Je to strhující a jedinečný zážitek.

Podrobný PROGRAM a PŘEHLED otevřených skláren, ateliérů, muzeí a škol najdete TADY.

Sklářský a bižuterní průmysl, plus tedy kamenářství a šperkařství na Turnovsku, jsou u nás tradiční obory a mají hlubokou historii. Jsou to vlastně jediná průmyslové odvětví, která tu zůstala po předchozích generacích. Pochopitelně tu je strojírenský a automobilový průmysl. Ten ale není z hlediska cestovního ruchu atraktivní. 

Foto: Misamo

Se značkou Crystal Valley původně přišla na trh jablonecká společnost Preciosa. Letos v lednu kraj ale oznámil převzetí značky. Trvalo přes dva roky, než se vám podařilo uzavřít smlouvu a projekt získat. Proč tak dlouho?

Od začátku bylo jasné, že pokud máme takový projekt podpořit a rozvíjet, je klíčové získat do vlastnictví kraje nejen marketingové značky, jak zněla původní nabídka, ale i produktové. Kdybychom to neudělali, nezískali bychom pro spolupráci řadu místních firem. Nechtěly by na podobné koncepci aktivně spolupracovat. 

Preciosa na značce několik let pracovala, investovala do ní energii, čas i peníze. V zahraničí byl název Crystal Valley až doposud spojován logicky především s touto firmou. Zejména v arabských zemích. Proto jsem ráda, že se nám podařilo majitele společnosti pana Karla nakonec přesvědčit o prodeji značek v obou třídách. Je třeba říci, že postoupení značek je podmíněno investicemi do jejich rozvoje ze strany kraje.

Foto: Floriánova huť

K dohodě mezi Preciosou a krajem nakonec došlo letos v lednu. Jaké konkrétní aktivity jste v projektu Křišťálového údolí od té doby vyvíjeli?

Především se nám daří zásadním způsobem měnit celkový pohled nejen sklářských a bižuterních firem na projekt Křišťálové údolí. Aktuálně jsme po půl roce práce v situaci, kdy máme zhruba 50 subjektů, které se aktivně přihlásily a projevily zájem s námi v rámci Libereckého kraje intenzivně spolupracovat. Po tak krátké době to považuji za úspěch. Celkem bylo a je stále v našem hledáčku cca 140 firem, které splňují požadavky pro účast v projektu. Určitě nebudou spolupracovat všechny, a to z různých důvodů. Chceme ale, aby ty, které splní pravidla, byly dveře Křišťálového údolí otevřené. Spolupracovat můžeme na různých úrovních.

 

Jaká jsou pravidla pro vstup do projektu? Jaké podmínky a parametry musejí firmy i ateliéry splňovat?

Musí mít sídlo nebo provozovnu v našem kraji a disponovat alespoň jednou vlastní, autorskou kolekcí. Je tím zajištěna určitá míra původnosti. Samozřejmě, v dnešním otevřeném světě nemůžete zajistit, aby byl výrobek ze sta procent z místních surovin. Primární seznam takových firem vychází ze spolupráce s jabloneckým Muzeem skla a bižuterie jako kompetenčním centrem, které s námi na projektu rovněž spolupracuje. Této spolupráce si velmi vážím a děkuji za ni.

Foto: ArtCrystal

Jak konkrétně mají firmy v rámci Křišťálového údolí spolupracovat? Co od nich místní návštěvníci nebo turisté mohou očekávat? A proč by je měli chtít navštěvovat?

Naprostá většina firem až doposud nepracovala s turistickým ruchem, což přináší některá úskalí. Například v tom, že na podobný kontakt nebyli a stále ještě nejsou připravené. A zcela upřímně, některé subjekty stále ještě nevěří tomu, že jim projekt Křišťálového údolí může přinést nějaký prospěch. Je to pochopitelné, ale věřím, že se nám tento pohled postupně podaří měnit. Respektujeme, že musejí nejprve postupně vytvořit odpovídající servis a zázemí pro návštěvníky. Jsou tu provozy, které takto fungují už dlouhodobě. Například sklárna Novosad a syn v Harrachově nebo sklárna Ajeto v Lindavě. Jejich ekonomika počítá s cestovním ruchem velmi výrazně. Mohou být inspirací i pro ty, kteří tuhle cestu ještě nezkusili. Návštěvník chce dnes zážitek. A výroba skla, bižuterie a šperků jej bez diskuze poskytuje. S tím se dá skvěle pracovat.

Foto: Crystalex

Znamená to, že pokud chce sklářský a bižuterní průmysl v kraji dlouhodobě přežít, musí začít aktivně spolupracovat a stát se součástí cestovního ruchu?

Tak bych to rozhodně neřekla. Spíš to může být další ekonomická noha, na které budou některé firmy stát. A to zejména u živnostníků a menších firem. Vedle toho si domácí návštěvníci mohou znovu připomenout a uvědomit, že například krásné a kvalitní skleničky opravdu nekoupí třeba v Ikee, ale u místních výrobců docela určitě ano. Jsou dražší, ale schválně si zkuste přiťuknout tou nejlevnější skleničkou dovezenou přes půl světa a potom tou od místních sklářů. Ten rozdíl pochopíte okamžitě. Lidé si dnes kupují kvalitní vína a k nim přece dobrá sklenička patří. To stejné platí i u bižuterie. Proč kupujeme v obchodních řetězcích tu dovezenou z druhé poloviny zeměkoule, když od našich firem nakupují módní domy, jako je Dior, Louis Vuiton nebo Versace. Na to v posledních letech často zapomínáme. Přitom bychom měli být hrdí, že tu takové skvělé výrobky a výrobce máme. Vážit si toho a propagovat všude hranicemi našeho kraje. A jak to udělat lépe, než když ty výrobky budeme sami používat.

Foto: Perlex

Pardon, ale není to trochu naivní představa? Spousta lidí si raději koupí levnější zboží vyrobené v Číně a dovezené do velkých řetězců?

To sice ano, ale proč to nezkusit změnit. Pokud se to lidé nedozvědí, tak to ani nezkusí. V minulých letech jsme dopustili, že v našem kraji málem prakticky zanikl textilní průmysl. Proto je třeba hledat cesty, jak zabránit podobnému osudu u toho sklářského na bižuterního. To, že sem pomůžeme dostat nové návštěvníky a zákazníky, může pomoci. Současně je to ale také příležitost pro další oblasti podnikání. 

Například v oblasti ubytování, gastronomie, v dopravě, ale i v dalších službách. V optimálním případě se budeme snažit, aby turisté nepřijeli jen na skok, ale zůstali déle. Pochopitelně, že ze začátku půjde spíš o jednodenní turistické výpravy. Časem, a já věřím, že to nemusí být dlouhý horizont, sem budou chtít přijet na dovolenou celé zájezdy či rodiny. Křišťálové údolí jim nabídne další formát, jak strávit volný čas. Kam vyrazit za poznáním nebo něčím novým, co ještě neviděli, nezkusili. Umím si představit, že jeden den navštíví sklářskou firmu, další den bižuterní. Pokud tu ale zůstanou déle, budou chtít další nabídku. A my máme co nabídnout. Je tu krásná příroda, podmínky pro sportovní vyžití, nabídka kultury, ale i třeba návštěvnicky velmi úspěšná IQ Landia, a mnoho dalšího. To všechno může dát dohromady velmi pestrou turistickou nabídku pro vícedenní dovolenou. Lidé budou mít další důvod, proč svůj pobyt u nás prodloužit. Nebo se k nám opakovaně vracet.

Další, na co chceme upozorňovat, jsou lokální producenti. Dám příklad. Když jako turista přijedete například do Harrachova, tak si tam kromě návštěvy ve sklárně budete chtít dát dobrý oběd. Ale třeba také nakoupit u lokálních výrobců a obchodníků jiné než sklářské výrobky a služby. U pekaře, řezníka, kavárníka. V kraji máme 141 certifikovaných regionálních producentů a dlouhou řadu dalších, kteří sice certifikaci nemají, ale věnují se kvalitní lokální výrobě. A tady je šance, jak tu nabídku víc propojit.

Foto: Sklovitráže Jaroslav Skuhravý

Jak chcete provozovatele podobných služeb motivovat a přesvědčit o tom, že Křišťálové údolí v budoucnu může i jim přinést řadu nových zákazníků?

Pokud sem chceme dostat zahraniční turisty, musíme jim zajistit odpovídající služby. Ubytovací, gastronomické, ale i mnohé další. Na to se chceme zaměřit v další etapě projektu Křišťálového údolí. Nicméně to znamená začít už nyní komunikovat s provozovateli hotelů, penzionů, restaurací, ale i obcemi a případnými investory, o tom, jaké podmínky společně dokážeme a můžeme vytvořit pro rozvoj všech potřebných kapacit. To nás čeká jako další krok. V první fázi je určitě důležité ukázat, že se počet návštěvníků kraje právě díky Křišťálovému údolí zvýší. Teprve potom, na základě dat, můžeme někoho přesvědčit, že má cenu v kraji investovat.

Foto: Ajeto Lasvit

Což by mohlo do jisté míry pomoci ekonomice kraje a tím pádem i zlepšit životní úroveň místních obyvatel?

Velmi důležité je, aby místní lidé přijali Křišťálové údolí za své. Aby k němu postupně získávali vztah a byli na ten projekt hrdí. Mluvili o něm nejen u nás, ale i v zahraničí. V kraji žije přes 400 tisíc lidí. Když budeme ostatním vysílat signál o tom, že tu máme takový unikát, jsem přesvědčena, že i to může mít obrovský efekt. Vím, že to u nás lidé nemají příliš ve zvyku, ale hodně by to pomohlo. 

Podívejte se třeba na Nový Bor. To město je srdcem sklářského průmyslu a všude tam potkáváte sklo. Na kruhových objezdech, v oknech domů. Nemůžete to téma minout. Domnívám se, že takhle by měl každý z nás potkávat a vnímat třeba bižuterii v Jablonci nad Nisou, ale i dalších okolních obcích. Aby si toho každý, kdo sem přijede, všiml hned při vjezdu a při pohybu městem dostal jasný signál, že tahle místa jsou historicky mimo jiné spjatá právě s tímto průmyslovým odvětvím a lidmi, kteří ho tu po staletí let vytvářejí. Že je to tu něčím jiné. A zároveň, aby byli místní schopni a ochotni s hrdostí říct: „Tohle nikde jinde na světě nenajde. Jen u nás.“

Foto: Museum skla a bižuterie Jablonec n.N.

Věříte, že lidé obecně budou mít chuť se takto spojit a hrdě všude „křičet” do světa, že jsme krajem skla a bižuterie?

Určitě to nemůžeme ani nechceme nikomu přikazovat, vnucovat. Je jasné, že to nebude snadné a že to je běh na velmi dlouhou trať. Ale tu správnou atmosféru nemohou vytvořit jen firmy, výrobci, umělci a řemeslníci. Právě místní samosprávy a obyvatelé mohou významně pomoci. Včetně těch, kteří si teď mohou říkat, že je nějaký projekt Křišťálového údolí míjí, že se jich nijak netýká, že je nezajímá. Třeba v něm dřímá příležitost právě pro ně, jen o tom v tuto chvíli ještě nevědí. Nestačí jen pořád v zahraničí obdivovat, jak je tam krásně, jak to tam funguje, jen u nás ne. Když budeme stále očekávat, že za nás to či ono udělá úřad, stát nebo kdokoliv jiný, věci se nepohnou. Místní lidé jsou pro Křišťálové údolí klíčoví.

Klikněte si na místa v Křišťálovém údolí:

Jizerské hory

Krkonoše

Lužické hory

Komerční obsah


Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE