„Musíme postavit moderní nemocnici, jinak se současná stane odpudivou“

Už pětadvacet let jsou regionální politici dlužni pacientům a zdravotníkům liberecké krajské nemocnice nové moderní centrum urgentní péče. Myslí si to generální ředitel a předseda představenstva nemocnice Richard Lukáš. Nyní se zdá, že by se měli dočkat.


V plánu je výstavba špičkového areálu. Původně měl stát 1,75 miliardy korun. Od roku 2015, kdy odborníci k této částce došli, ovšem výrazně narostly ceny stavebních materiálů a prací. V současné době je cena pavilonu odhadovaná na dvě miliardy. Potřebnou čtvrtmiliardu budou muset akcionáři někde najít. Lukáš je přesto optimista. „Jak moc věřm, že se Centrum urgentní péče skutečně začne stavět? Na 75 procent,“ řekl Libereckým Zprávám. Co všechno špičkové pracoviště pacientům a lékařům nabídne?

Přesuňme se do roku 2023, kdy by mělo být vše hotovo. Pacient se, například po úrazu na lyžích, neocitá v současném poněkud temném a depresivním prostředí příjmu, nýbrž je přivážen na prosvětlené moderní, uklidňující území. Bezodkladně se jej ujímají lékaři a sestry. Žádné pochmurné chodby, bezútěšná zákoutí. Žádné bloudění. Naopak, vše řídí špičkový orientační systém. Celé teritorium je klimatizované. Příkladně promyšlené a logisticky uspořádané jsou operační sály, díky čemuž dokáží zdravotníci denně pomoci až třem stovkám akutních pacientů. Pokoje pro nemocné po zákrocích jsou dvolůžkové, prostorné. Některé s bonusovým výhledem na Ještěd.

Lékaři neustále v akci

A nyní totéž očima lékařů a sester. „Pro doktory to bude taková změna, až jim budou před očima přeskakovat mžitky,“ směje se Lukáš. Nebudou mít už tolik lékařských pokojů. Nahradí je centrální šatna. Díky tomu budou lékaři pořád v akci. „Chceme je co nejvíc přivést k pacientovi,“ zdůrazňuje ředitel.

K čemuž poslouží inteligentně prostorově řešené a prvotřídně vybavené operační sály. Klimatizované, vybavené jakostní elektronikou, s vysokým standardem asepticity. Součástí centra bude i hybridní sál. Operační prostor osazený náročným rentgenovým zařízením. V reálném čase bude možné rentgenovat, co se pacientovi stalo, jakou péčí již prošel a zároveň pracovat na zlepšení jeho stavu. Bezprostřední spolupráce radiologa a operatéra umožní kupříkladu zprůchodňovat cévy, které jsou k tomu způsobilé. A naopak zneprůchodňovat cévy, které krvácejí, a jež je nutné embolizovat. Novinkou bude zázemí na dospávaní. Což je věc, která urychlí operační proces. Pacient bude vyváděn z anestezie mimo operační sál. Ten bude mezitím uklizen a hotov k dalšímu zákroku. Časové prostoje? Nula.

Zpět do současnosti. V nemocnici nyní fungují dva cvičné realistické pokoje. Takové, jaké budou v novém centru. Zkušenosti ukazují, že jsou pro lidi citelně pohodlnější. Navíc umožňují personálu pohodlnou manipulaci. Například s postelemi pacientů, které je třeba z pokoje vyvést na kontrolu. Testují se i detaily. Vejde se vedle pacientova nočního stolku stojan s infuzními pumpami? Vejde.

V novém urgentním centru by mělo být sto dvacet lůžek pro pacienty chirurgické, úrazové a ortopedické. Což není vše. Přibudou čtyři jednotky intenzivní péče. ARO, chirurgická jednotka inzenzivní péče, kardiologická neboli koronární jednotka a interní metabolická jednotka. „Koncentrace intenzivní péče bude nebývalá. Všechny jednotky spolu budou krásně spolupracovat, už jen díky sdílení prostoru. Dojde k posílení kvality a akceschopnosti všech týmů. Předběhneme dobu,“ je přesvědčen Richard Lukáš.

Pětadvacet let zmaru

Dodává, že Liberec na podobné zařízení marně čeká pětadvacet let. V čem byl problém? „Většinou v politice. Stačí si vzpomenout na projekt, který měl vzniknout na Kunratické, ano, tam, kde je dnes jen jáma,“ připomíná ředitel (Syner tam chce nyní vystavět novou čtvrť, viz ZDE - pozn. red.). „Před čtvrtstoletím někdo zabránil, aby tam vznikla už vyprojektovaná nemocnice. Tehdy už jsem tady pracoval, dokonce jsem se s ostatními doktory účastnil debat, co a jak by tam mělo být. A skončilo to naprostou ostudou za sto milionů. A nikomu to nepřišlo blbé,“ diví se Lukáš, původní profesí traumatolog.

Rozhodnutí stavět nemocnici mezi Libercem a Jabloncem bylo kromě jiného motivováno snadnou dostupností z obou měst. Velkorysý projekt hleděl do budoucnosti. V okolí byly parcely, kam mohla nemocnice růst. Počítalo se dokonce i s byty pro doktory. „Už tenkrát jsme měli expertizu od americké firmy. Zabývala se technickým a stavebním stavem současné nemocnice. Suše nám oznámili, že sedmdesát procent našich prostor je nezpůsobilých k jejich využití,“ žehrá ředitel na pětadvacetiletou politickou apatii.

Nyní je Liberec podle něj na prahu výjimečné šance. Už proto, že si kraj rozumí s městem. Každému, kdo se dnes rozhlédne po krajské nemocnici, musí být podle jeho názoru okamžitě jasné, že nejde o zlobbovaný projekt, na němž by si chtěl kdokoliv namastit kapsu. „Nejsme rozmařilí. Stavíme cosi, co má vyřešit tři problémy naráz. Jedním z nich je dopravní napojení nemocnice. Není tady kde zaparkovat, což vyřeší parkovací dům. Hlavní je samotný urgent, který bude vysoce kvalitní - nejbližší srovnatelný projekt je sto kilometrů daleko. Vyřešíme roztříštěnost budov. Dnes jich máme sedmatřicet. Předpokládáme, že řadu z nich budeme moci opustit, protože zkrátka péči o pacienty v novém centru zorganizujeme lépe. A pak tu máme spoustu improvizací, které už není možné dál provozovat. Hovořím o operačních sálech vytvořených z jakýchsi místností, které k tomu původně nebyly určené. Například kardiologové operují v prostorech, které, když v roce 1978 vznikaly, neměly sebemenší ponětí o tom, že by měly jednou sloužit právě kardiologii. Jde rovněž o roztříštěnost územní. Transfuzní stanice je kdesi úplně jinde, v jiné čtvrti. Všechny tyto improvizace by měly výrazně ustoupit. Měli bychom mít vyřešeno na padesát šedesát let. Půjde o stavbu natolik modulární, že bude připouštět velké úpravy, budou-li z provozního nebo kupříkladu demografického důvodu potřebné.“

Kde sehnat čtvrt miliardy

Původně se hovořilo o tom, že centrum, projektované libereckým SIALem, vyjde na miliardu a 750 milionů korun. Nyní je zřejmé, že půjde o částku o čtvrt miliardy vyšší. Zatímco v roce 2015 stál kubický metr stavby ve zdravotnictví šest a půl tisíce, dnes je to kolem deseti tisíc.

Má-li Lukáš procentuálně vyjádřit naději, že se skutečně začne stavět, vyřkne číslo 75. „Což je zhruba podíl, který má v nemocnici Liberecký kraj. K projektu se hlásí a je, jak se mi to jeví, připraven podpořit stavbu třeba i půjčkou, jejímž garantem by byl. Naopak, například v Turnově u akcionáře hledáme porozumění velmi obtížně, a to přesto, že turnovskou nemocnici dlouhodobě dotujeme a sanujeme. Nyní je to pět let od roku 2014, kdy jsme zfúzovali, a za tu dobu tam dospělo přes pětadevadesát milionů investic,“ vypočítává Lukáš.

Hejtman kraje Martin Půta (Starostové) hodlá iniciovat jednání všech akcionářů, jehož tématem bude hledání peněz pro navýšený rozpočet. „Udělám vše pro to, abychom peníze našli,“ míní. Zdrojů podle něj může být několik. „Navíc bych rád věřil, že loňská cesta premiéra Andreje Babiše po krajích nebyla jen marketingová, ale že bude mít reálný efekt, v našem případě na nemocnici.“

Vizualizace: 7 x KNL

Richard Lukáš nepodceňuje ani vliv trhu. „Jsme v konjuktuře, ale může přijít recese. Náhle se ocitneme na původních cenách, na nichž jsme byli v roce 2015. A stavět se, krucifagot, bude!“

A pokud ne? „Nemocnice se vylidní. Nebude dost moderní, aby k nám chtěli mladí doktoři. Současní kvalitní lékaři odejdou tam, kde budou moci dělat nejlepší medicínu. Staví se v nemocnicích po celé republice, a pokud nezačneme také, zastaralost naší nemocnice se časem stane odpudivou. Začneme mít problémy s normami, které nebudeme schopní splňovat. Některé provozy budeme muset uzavřít,“ přemýšlí Lukáš.

Souzní s ním i Půta. „To opravdu nechceme. Kraj potřebuje jednu skutečně špičkovou krajskou nemocnici, nikoliv upadající zařízení okresního formátu,“ je si vědom hejtman.

Pokud nakonec vše dopadne, stavět se začne v roce 2021. Hotovo bude o dva, maximálně o tři roky později.

MUDr. Richard Lukáš, PhD. pochází z Hradce Králové.

V Krajské nemocnice v Liberci (KNL) působil jako lékařský ředitel a dlouholetý přednosta traumacentra, které se prezentuje světovými výsledky zejména v oblasti léčby polytraumat. Poslední dva roky je generálním ředitelem a předsedou představenstva KNL.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE