Liberec se chystá na klimatickou změnu. Začne méně sekat trávníky

Na přicházející klimatickou změnu, jejímiž produkty jsou horko a sucho, se chystá Liberec. Prvním krokem je, že začne méně sekat trávníky ve městě. Následovat by měly nádrže na zachycování dešťové vody na libereckých sídlišť. Město současně začíná tlačit na developery, aby u novostaveb a továren budovaly parkoviště ze zatravňovacích dlaždic, namísto betonu a asfaltu.


Navíc město chce, aby nové budovy měly zelené střechy. „Liberec se musí začít měnit, stejně jako se mění klima. Nemůžeme jen v tichosti zírat, co se okolo nás děje,“ říká primátorův náměstek Jiří Šolc (Starostové).

Tak jako Liberec tlačí k opatřením developery, čelí tlaku také magistrát. A to ze strany Liberečanů, vědomých si čím dál víc faktu, že se skutečně začíná podnebí měnit. Letos poprvé tak lidé masově protestují proti léta zažitému sekání trávy ve městě. Vadí jim, že se tráva zůstává příliš nízká a tím pádem dobře nefunguje jako zeleň zachycující v Liberci vodu. „Prvním krokem bude, že si vyčleníme plochy, které zkrátka nebudeme sekat vůbec anebo méně,“ reaguje na to Šolc. Je si vědom, že takový krok vyvolá dvojí odezvu. Lidé si podle něj oprávněně stěžují, že v současnosti technické služby sekají příliš, a že tím v trávnících hubí život. Zároveň Šolc očekává, že až sekání omezí a v některých částech Liberce úplně vypustí, přijdou i reakce opačné. Méně intenzivní sekání patrně nevyvolá nadšení u alergiků. Ani u pejskařů, jejichž zvířata si mohou z vysoké trávy nosit klíšťata. Vysoká tráva je také přívětivějším azylem pro myši.

„Každopádně si pro příští rok vybereme plochy ve městě, které budeme sekat s nižší intenzitou, kde necháme život růst. Možností je několik. Trávu ponecháme vyšší než dnes. Budeme ji sekat méně často v roce. Anebo ji neposekáme vůbec. Tam je potřeba dát pozor, aby nám takové území nezanesly náletové křoviny. Jiné ovšem ponecháme ve standardním režimu, aby byli pokud možno všichni spokojení,“ říká Šolc.

Liberec chce ovšem se změnami klimatu bojovat i jinak. Omezení sekání má být pouze prvním krokem. Šolc je přesvědčen, že Liberečané začínají měnícímu se podnebí věnovat větší pozornost. Věří proto, že někdo v návaznosti na omezení sekání přijde iniciativně třeba s myšlenkou motýlí louky. „Nebo může jít o sdružení lidí, ekologický spolek, který se bude chtít starat o městské pozemky s tím, že my je sekat nebudeme a oni se tam postarají o kus živé přírody. Liberec má pozemků hrozně moc a neumí se starat o miniloučky a lokální biodiverzitu, na to je město příliš těžkopádné,“ připouští Šolc.

Náměstek chce navíc na městských pozemcích budovat retenční nádrže na dešťovou vodu. „Mám s tím soukromou zkušenost, kterou bych rád přenesl do veřejného prostoru. Na zahradě máme zakopanou nádrž na dešťovou vodu, kterou celou zimu jímáme. Vodou z ní pak přes léto zahradu zaléváme. Považuji to za správné ekologické řešení. Zatímco můj otec žije na sídlišti, kde voda z obrovské plochy paneláku jde přímo do kanalizace a je s ní konec. Rád bych se proto domluvil se sdruženími vlastníků bytových jednotek, že město vedle paneláku vytvoří retenční nádrž, v níž zadrží dešťovou vodu. Zároveň lidem umožníme, aby si z této nádrže brali vodu na zalévání záhonků před domy a vylepšili si díky tomu bezprostřední okolí svého paneláku,“ vysvětluje Šolc. Jde podle něj o úkol pro přístích dvacet let. Už jen proto, že jedna nádrž na dešťovou vodu stojí zhruba sto tisíc. Současně bude podle Šolce drahá projektová dokumentace a vize jistě narazí na byrokratickou bariéru.

Šolc zároveň přiznává, že letos udělal chybu. Město má dlouhodobě schválený plán sekání. A také vytyčené plochy, jichž se sekání týká. „Jaro letos nastoupilo brzy a velmi zostra. Technické služby a naši úředníci se mě přišli zeptat, zda je možné sekat dřív. V minulých letech totiž byly technické služby plísněny lidmi a posléze politiky, že začaly sekat pozdě. Tráva byla podle lidí ve městě příliš vysoká. I proto jsem jim povolil, že letos mohou začít sekat dřív. Až později jsem si uvědomil, že to byla chyba. Nyní jsme se dohodli, že se sekání vrátí do standardního režimu,“ upřesnil Šolc.

Opozice: Nesekání trávy je jen třešinka na dortu

Podle opozice by měl být Liberec v boji s důsledky klimatické změny ještě ostřejší. „Náměstku Šolcovi bohužel chybí v tématu změny klimatu dostatečný rozhled,“ míní Jindřich Felcman, předseda liberecké základní organizace Strany zelených. Podle něj má město Liberec po minulém vedení zpracovaný komplexní plán udržitelné energetiky a klimatu. „Je docela tristní, když je práce minulého vedení takto zahazována do koše,“ zlobí se Felcman.

V akčním plánu jsou podle jeho slov desítky opatření, které by mělo město co nejdříve uvést v život. „A to jak opatření pro adaptaci na změnu klimatu, tak pro redukci vlastní uhlíkové stopy města. Plán obsahuje detailní plány na zateplení městských budov, zavedení rekuperačních topných systémů, instalaci fotovoltaických panelů, úpravy městského osvětlení, ekologizace vozového parku DPML a mnoho dalšího. Nesekání trávníků je opravdu jen třešinka na dortu," uzavírá Felcman.

Sečená zeleň v Liberci

Rozkládá se na ploše 350 hektarů. Sekání trávy se odehrává v různých intenzitách. Jen dvakrát ročně se sekají plochy na okrajích města, typicky louky nebo tráva podél cest. Na sídlištích se tráva seká zpravidla třikrát ročně. Šestkrát i sedmkrát do roka sekají trávu v centru města, v parcích.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení