Liberečtí studenti budou na Harvardu vyvíjet umělou ledvinu

Studenti liberecké technické univerzity Markéta Klíčová a Jakub Erben odlétají tento týden do Bostonu. Na půlroční výzkumné stáži na Wyssově institutu při Harvardově univerzitě se zapojí do vývoje umělé ledviny. Pro českou vědu je to vysoce prestižní věc.


Markéta Klíčová a Jakub Erben. Foto: TUL

Podle mluvčího liberecké univerzity Radka Pirkla je vývoj umělé ledviny založený na systému takzvaných „origami organs“.

Na umělé „origami ledvině“ se už podle něj ve Wyss Institute for Biological Inspired Engineering pracuje. „Nejprve se z nanovlákenných membrán vytvoří základní matrice o velké ploše, poté se po vzoru tradiční japonské techniky poskládá do co možná nejmenšího objemu. Proto ji ve Wyssově institutu nazývají „origami orgán“. Tak bude mít umělá ledvina dostatečně velkou aktivní buněčnou plochu schopnou účinně filtrovat nečistoty, přitom se však složí do malého kompaktního tvaru,“ vysvětlil Pirkl.

Jeho slova doplnil Jakub Erben, který stejně jako jeho kolegyně, s níž do USA odcestuje, navštěvuje katedru netkaných textilií a nanovlákenných materiálů. „Velmi jemná struktura skládaných nanomembrán by měla v ideálním případě prorůst ledvinovými buňkami. Pak bude origami orgán plnit stejnou funkci jako klasická ledvina – filtrovat z krevního oběhu člověka nečistoty a škodlivé látky a odvádět je jako moč.“

Matrice podle něj zpočátku slouží jako jakési lešení pro růst ledvinových buněk - je z biodegradabilního materiálu, což znamená, že se po čase vstřebá. A zůstanou jen buňky obklopené mezibuněčnou hmotou – ledvina.

Ledvina patří celosvětově k nejčastěji transplantovaným orgánům. Vědci z Wyssova institutu by nepoměr mezi čekateli a dostupnými orgány chtěli origami ledvinou snížit.

„Oba naše doktorandy si profesor Donald E. Ingber - spoluzakladatel a první ředitel Wyssova institutu, jenž patří mezi úzkou skupinu nejcitovanějších vědců světa - vybral mimo jiné proto, že mají zkušenosti s využitím nanovláken v tkáňovém inženýrství. Markéta Klíčová vyvíjí dvouvrstvé nanovlákenné kryty, které by chirurgové mohli aplikovat při operacích tlustého střeva. Náplast účinně redukuje unikání obsahu střev do dutiny břišní, jak zatím prokázaly testy na prasatech. Na vývoji Markéta Klíčová stále pracuje, už ale vzbudila pozornost ve světě, když v roce 2018 s nanonáplastí uspěla v mezinárodní soutěži průlomových nápadů Falling Walls Lab v Berlíně a přivezla do Liberce Cenu publika. O měsíc později vyhrála se svým výzkumem také Cenu euroregionu. Jakub Erben na sebe pozornost médií i vědců strhl loni na jaře, když s vývojem tkáňových nosičů pro umělý brzlík uspěl ve světové Ceně Théophila Legranda v Paříži,“ vysvětlil Radek Pirkl.

Zbavit českou vědu pocitu méněcennosti

Cestu a pobyt v Bostonu uhradí mladým doktorandům domovská fakulta. „Mají jedinečnou příležitost. Ke stáži v prestižním institutu při Harvardově univerzitě se dopracovali sami svou pílí a odhodláním, musíme je podpořit, zaslouží si to. Jsme na naše doktorandy hrdí,“ míní děkanka Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Jana Drašarová.

„Budeme první čeští studenti na tomto institutu. Sice máme s Jakubem již nějak zkušenosti, ale jsme stále na začátku. Přesto se s námi profesor Ingber baví, jako bychom byli kolegové. Je potřeba českou vědu a možná českou společnost obecně zbavit pocitu méněcennosti a najít důvěru ve své schopnosti,“ nabádá Markéta Klíčová.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE