Moderní Centrum urgentní medicíny může být krokem k nové liberecké nemocnici

„Centrum urgentní medicíny bude hotové v roce 2024,“ říká Petr Moos, náměstek ředitele liberecké nemocnice pro výstavbu. Již dnes se ale současně rodí další etapa výstavby. „Potřebujeme zmodernizovat a vytvořit lepší podmínky pro perlu libereckého zdravotnictví, pro neurocentrum. Právě pro neurocentrum, zbytek kardia plus ambulance chceme vytvořit další objekt. Naváže na nové Centrum urgentní medicíny,“ dodává Moos.


Petr Moos. Foto: Jan Stránský

Začněme odzadu. Kdy začnou lékaři pracovat v novém Centru urgentní medicíny?

V roce 2024. Harmonogram počítá s tím, že v říjnu dostaneme územní rozhodnutí. Okamžitě podáme žádost o stavební povolení, jež obdržíme v únoru. V ten okamžik začneme v Kristiánově ulici bourat budovy. Celé se to rozjede.

Nyní se otočme na obrtlíku. Vraťme se na začátek. Proč liberecká nemocnice tak zásadní stavbu potřebuje?

Je krajskou nemocnicí. V regionu je zdravotnictví tvořeno systémem, v němž hraje hlavní roli zařízení, které má akreditaci pro superspecializovanou péči. Dám příklad. Okresní nemocnice si neví rady s komplikovaným případem. Nebo k nim sanitka přiveze polytrauma. Tedy člověka naprosto rozbitého například po autonehodě s mnoha rozličnými zraněními. V podmínkách, které mají, nejsou schopni jej zachránit. V tu chvíli pacient ihned putuje do nemocnice, která má akreditaci pro řešení polytraumat. Akreditaci pro medicínu na nejvyšší úrovni. Což je fakultní nemocnice. V regionu, kde fakultní nemocnice není, je to krajská nemocnice. To je náš případ. Získat akreditace pro superspecializovanou péči není jednoduché. Je to vážně těžký proces. Liberci se podařilo jím projít. Máme fantastické neurocentrum, kde se neurochirurgové věnují závažným operacím mozku nebo páteře. Je zde centrum pro polytraumata. Velice kvalitní traumatologicko-ortopedické centrum. Spolu s anesteziologicko-resuscitačním oddělením mají jedny z nejlepších ukazatelů záchrany životů lidí. Je tu onkologické centrum, kde nutně potřebujeme doplnit technologie, abychom udrželi akreditace. Je zde vynikající centrum psychiatrické péče a prvotřídní kardiocentrum. Z Prahy k nám přešli špičkoví odborníci. Všechna tato a další centra chceme udržet. V nynějších prostorách, která jsou často starší sta let, kde jsou procesy rozděleny do pětatřiceti objektů, je to nemožné. Kolegium primářů proto před časem požádalo vedení nemocnice i politiky, aby přikročili k modernizaci. V první fázi alespoň k výstavbě nového pavilonu, když už ne celé nové nemocnice. Nová nemocnice je záležitost osmi miliard, na což region nemá dost peněz. Dohodli jsme se s vedením kraje na postupné modernizaci. Prvním krokem je Centrum urgentní medicíny pro záchranu pacientů, kde kardiocentrum i traumacentrum získají svoje základní pracoviště. Bude tam i osm operačních sálů, jedno patro laboratoří, aby urgentní medicína měla ihned k dispozici veškerou laboratorní techniku. Prostor v centru získají zobrazovací systémy. Přiveze-li pacienta vrtulník, umožní pavilon všechny prvky záchrany, od prvotních diagnoz až po stabilizaci celého organismu na jednom místě.

Bez centra se nemocnice propadne do bezvýznamnosti

Vaše slova o celé nové nemocnici mě zaujala. Později se k nim s dovolením vrátím. Nyní ještě k Centru urgentní medicíny. Jak moc do toho všeho mohou hovořit lékaři, sestry a další zdravotnický personál?

Strávili jsme víc jak čtyřicet hodin diskusemi s primáři, s vrchními sestrami, s lékaři. Zajímalo nás, co všechno na pracovišti potřebují. Podíleli se na návrzích jednotlivých podlaží. Řekli si například, jaké potřebují sklady. Ukázalo se, že zdravotní standardy pro rok 2019 jsou finančně náročnější, než byly před deseti roky. Což byl jeden důvod, proč jsme původní částku 1,4 miliardy postupně museli navyšovat. Zásadní roli ale hrály i zvýšené ceny stavebních prací, vyšší nároky hygieny nebo hasičů. Dnes jsme na rozpočtu o něco vyšším, než je 1,9 miliardy bez DPH.

Je to konečná částka?

Předpokládáme, že ano. Ale přibude k ní ještě cena peněz. Na stavbu si bude muset vzít kraj a možná i nemocnice úvěry, a ty něco stojí. Přesnou sumu budeme znát až vytendrujeme banky a hlavně dodavatele stavby. Nakonec se může stát, že se náklady naopak sníží.

Generální ředitel nemocnice Richard Lukáš mi před časem v rozhovoru nastínil, co by se stalo, pokud by ke stavbě nového pavilonu nedošlo, cituji: „Nemocnice se vylidní. Nebude dost moderní, aby k nám chtěli mladí doktoři. Současní kvalitní lékaři odejdou tam, kde budou moci dělat nejlepší medicínu. Staví se v nemocnicích po celé republice a pokud nezačneme také, zastaralost naší nemocnice se časem stane odpudivou. Začneme mít problémy s normami, které nebudeme schopní splňovat. Některé provozy budeme muset uzavřít.“ Znamená to naopak, že s novým centrem dostanou lékaři i pacienti to nejmodernější, co je na trhu?

Ano. Postarali se o to jak projektanti, tak primáři. Sledují, jaké jsou trendy v Evropě. Naši pracovníci vyjeli například do Švýcarska podívat se, jak vypadají moderní nemocnice. Sledujeme i to nejlepší, co se děje v České republice. Nemůžeme zaostávat. Naše lékařské týmy na moderní budoucnost spoléhají. Pokud bychom nezískali souhlas s financováním na zastupitelstvu Libereckého kraje a zastupitelstvech Liberce a Turnova, opravdu by hrozilo, že se z dnešní špičkové nemocnice stane stará okresní nemocnice. A nejlepší lékaři odejdou.

Plynulý tok péče

Pokud vím, v nemocnici fungují dva cvičné realistické pokoje. Takové, jaké budou v novém centru. Testujete tam, jak budou vyhovovat personálu, ale hlavně pacientům. Zaznamená pacient zásadní změnu, samozřejmě kromě toho, že přijede nebo bude dopraven do moderní budovy?

Jednoznačně. Vše je orientováno na pacienta. Od vstupu do centra, k prvnímu rozdělení podle typu problému je tok péče o pacienta co nejplynulejší. Pacient je přijmut, vyšetřen, záhy jsou k dispozici výsledky prvního laboratorního vyšetření, je rentgenován, případně projde tomografem a je vezen na operační sál. Poté jde na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Vše je krásně vertikálně propojené. Z anesteziologicko-resuscitačního oddělení, ať už chirurgického nebo kardiologického, míří pacient na lůžkovou část. Anesteziologicko-resuscitační oddělení i lůžková část jsou koncipovány tak, aby měl pacient co nejlepší podmínky pro zotavení nebo stabilizaci organismu. Slouží k tomu větší komfort, který podle zkušeností ze světa zkracuje pobyt pacienta v nemocnici.

S čímž souvisí i lepší pokoje.

V projektu máme dvoulůžkové pokoje s výhledem na Ještěd, velice pěkně komponované s komfortními sociálními zařízeními. Chtěli jsme, aby i sestry, ošetřovatelé a lékaři měli ideální podmínky k práci. Pokoje, ať už anesteziologicko-resuscitační nebo běžné lůžkové, si personál prohlédl a vyzkoušel. Kolegové si řekli, zda jim vyhovuje technika, rozvody medicinských plynů. Řešili jsme ale i zdánlivé drobnosti, jako je rozmístění elektrických zásuvek nebo osvětlení. Snažíme se předejít nepřesnostem. Důležité je, jak budou ošetřovatelé, sestry a lékaři reagovat na rozmístění lůžek, na přístup k nim. Ptali jsme se také na velikost a vybavení sociálního zařízení.

Město slíbilo parking a neudělalo nic

Součástí projektu je i parkovací dům. Zaznamenal jsem, že by měl být větší, než se původně počítalo. Proč?

Původně jsme měli od města za povinnost nahradit parkovací kapacitu, jíž zabereme novým centrem. Šlo zhruba o sto dvacet míst. V běhu času se ukázalo, že na tento typ staveb je možné získat evropské dotace, a to v systému park & go. Zprvu město slíbilo, že takový projekt připraví a zařadí jej do Integrovaného plánu rozvoje území Liberce. Vloni na jaře jsme ale zjistili, že tak město neučinilo.

Jak je to možné?

Víte, my jsme byli ujišťování, že parking v integrovaném plánu je. Pak jsme najednou viděli seznam projektů, kde nebyl. Místo našeho tam byl parkovací dům u nádraží. Čili, město mělo asi jiné priority. Nám v tu chvíli nezbylo, než parkovací dům přilepit k projektu Centra urgentní medicíny. Původně v něm nebyl. Což rovněž vedlo k navýšení ceny centra. Když jsme začali parkovací dům projektovat, přišlo město ještě s požadavkem na větší počet míst. Vše jsme museli upravit, parking zvětšit. Dnes plánujeme tři sta třicet míst.

Jak vás poslouchám, nabývám dojmu, že celou letitou přípravu provázejí neshody s libereckými politiky. Mýlím se?

Politici zprvu neměli k tak velkému projektu důvěru. Dnes už ale mohu na rovinu říci, že se vedení kraje k projektu postavilo velmi odvážně a vstřícně. Máme za zády silný kraj. A dobrou vůli. Hledáme ji také u menších akcionářů, měst Liberce a Turnova. Současné vedení obou měst dobrou vůli vyjadřuje. Byť na tom finančně nejsou tak dobře jako kraj. Jsme před hlasováním zastupitelstev. Chceme jim vyjít vstříc, hledáme možnosti, které by vznik pavilonu umožnily a současně nezpůsobily havárii jejich městských rozpočtů. Prvotní nedůvěra politiků byla nahrazena důvěrou. Můžeme jasně dokladovat, že nedochází k žádnému svévolnému zvyšování rozpočtu. Je kladen absolutní důraz na hospodárné nakládání s veřejnými prostředky.

Nepřinese nové centrum do oblasti víc dopravy?

Je pravda, že trošku narážíme na obavy ochránců životního prostředí. Ujišťujeme je, že nebude víc pacientů, tudíž ani větší doprava. Jde pouze o zásadní zkvalitnění péče o ně. Z Fügnerky bude navíc do nemocnice jezdit shuttle bus, aby starší nebo méně pohybliví pacienti měli cestu za lékaři snazší.

Heliport ustoupí další etapě výstavby

Jak to bude s heliportem?

Zatím bychom chtěli využívat stávající. Časem jej ale hodláme přesunout na střechu centra. Na současném místě heliportu bychom pak chtěli dobudovat další etapu.

Čímž se dostáváme k vašim slovům, která mě tak zaujala, totiž k celé nové nemocnici. Jaké jsou aktuální plány?

Ano, druhá etapa už je rovněž v běhu.

Oč jde?

Po dokončení Centra urgentní medicíny potřebujeme zmodernizovat a vytvořit lepší podmínky pro perlu libereckého zdravotnictví, pro neurocentrum. Právě pro neurocentrum, zbytek kardia plus ambulance chceme vytvořit další objekt. Naváže na nové centrum. Hodláme tak doplnit komplex budov Centra urgentní medicíny, blok staré chirurgie a pavilon interních oborů. Vzniknout by měl integrovaný celek. K tomu potřebujeme časem zbourat současný heliport. Lávka z nového by pak vedla také na druhou stranu.

Vizualizace: 9× KNL

Babiš slíbil miliardu

O celé nové nemocnici jste říkal, že by stála zhruba osm miliard. Takové peníze asi hned tak v Libereckém kraji nebudou k dispozici.

Myslíme si, že by byla škoda stavět novou nemocnici mimo Liberec. Bylo by to strašně drahé, nevýhodné z hlediska dopravy. Proto upřednostňujeme vytvoření integrovaného systému objektů, který by fungoval uprostřed města. Co jsem ještě nezmínil: oblast kolem Centra urgentní medicíny a případné nové neurochirurgie plánujeme jako volně průchozí. Vždyť, co vidíte, když se dnes podíváte do oblasti pod nemocnicí? Je to otřesné, brownfield. Nemocnice by se měla stát součástí zastavěného městského prostoru. Budou tady odpočinková místa, náměstíčko. Půjde o hezké místo uprostřed Liberce.

Dojde podle vás skutečně někdy ke kompletní přestavbě liberecké nemocnice?

Když tady byl premiér Babiš a posléze i pan ministr Vojtěch, slíbili nám další miliardu. Dají ji do investičního fondu. Je to i písemně zaznamenáno. Osobně jsem byl u pana ministra, abych tuto věc připomenul. Díky tomuto slibu jsme spustili už onu výše zmiňovanou druhou etapu. Dokud peníze nemáme přidělené, musíme se samozřejmě soustředit na první etapu. Druhou mít ve výhledu, být připraveni. Dám příklad. Když jsme začali uvažovat o druhé etapě výstavby, řekli jsme si: no jo, ale to budeme muset znovu kopat. Protože takový pavilon musí být logicky napojen na inženýrské sítě, na energii, na teplo, na komunikační a informační systémy. Proto jsme investovali další peníze do jakéhosi kolektoru, betonového tunelu, kterým už inženýrské sítě směřujeme k druhé etapě výstavby.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení