„Na území Textilany by měla vzniknout plnohodnotná čtvrť s byty, obchody, službami, ale i s pracovními příležitostmi“

Liberecký architekt a urbanista Jiří Janďourek, který pracuje jako poradce primátora, popisuje pro Liberecké Zprávy svou vizi budoucí Textilany. Devítihektarový pozemek po zdemolované textilní fabrice před časem koupila investiční společnost Middle Europe Investments. Plánuje tam vybudovat tisíc bytů. Jiří Janďourek míní, že zástavba by mohla být ještě kompaktnější a hustější.

Foto: Jan Stránský

Jak by podle vás měla vypadat Textilana. Poněkud vágně bylo řečeno, že tam bude snad tisícovka bytů, ale nic konkrétnějšího jsem nezaznamenal. Jak budoucí řešení území po zbourané Textilaně vidíte vy?

Navštívil nás zástupce investora s architektem, který má pro investora zpracovávat územní studii. Velmi otevřeně a kultitovaně přišli s nabídkou, že na své náklady a v úzké spolupráci s městem vypracují územní studii na danou lokalitu. Zároveň si od nás vyžádali co největší možnou míru spoluúčasti a podkladů. To znamená, že my jim nyní zajišťujeme územně analytické podklady, oni si dělají svou analýzu a poté se budeme v průběhu letošního roku nad územní studií setkávat a společně ji dávat dohromady. Investor má samozřejmě svoje zájmy, my máme stejně tak zájmy naše, z hlediska města jako celku a kontextu místa. Jde o území, které je polohou velmi strategické. Zároveň je ale v jistém smyslu i problematické. V místě existuje určitá historická zátěž, jde o území v údolí, místo po bývalé textilní fabrice a současně jde o místo, které je důležitou spojnicí mezi libereckou přehradou a dolním centrem Liberce. Podle mě by se prostor po Textilaně měl urbanizovat poměrně intenzivně, skoro bych řekl, že by se měl stát subcentrální částí Liberce. Budu tlačit vizi, aby vzniklo místo, které bude, pokud to zjednoduším, žít svým vlastním životem. Neradi bychom, a to budeme prosazovat i v dlouhodobé vizi, aby v Liberci vznikaly části města, které by produkovaly další ještě větší množství dopravy. Byli bychom rádi, aby šlo o prostory, které budou samy o sobě generovat práci,  bydlení i odpočinek.

Takže neplatí, že by na území bývalé Textilany měly být jenom byty?

Neplatí. Mělo by jít o místo splňující nároky skutečného městského plnohodnotného života. Nově se v Čechách začíná používat termín město krátkých vzdáleností. Chceme, aby místo, v němž žijeme, eliminovalo dopravní toky. Což není možné splnit, půjde-li pouze o monofunkční zástavbu, tedy například jenom byty. To vás nutí všechny ostatní činnosti kromě bydlení vykonávat jinde ve městě. Musíte se přesouvat na nákupy, za prací, za relaxem. My bychom rádi, aby vznikaly městské části - a Textilana je tak velké území, že to umožňuje - kde bude vše v jednom balíku. Budeme tedy tlačit investora, aby na místě Textilany vznikla polyfunkce, aby bylo místo propojené, otevřené a zároveň tam člověk, který tam bude bydlet, našel i práci. A navíc byl uspokojen i službami, obchody, ale například i mateřskou školou. Když to „nadsadím“: ve své čtvrti se narodíte, žijete tam a zemřete tam. Byl bych rád, kdyby si lidé k místu, kde žijí, vytvořili dlouhodobý a pevný vztah. 

 

Demolice komínu Textilany. Foto: tucekweb.info

Což jistě naklade na investora nutnost vložit do projektu víc peněz, než kdyby tam postavil pouze byty.

Pro investora by to bylo jistě výhodnější, ale nebylo by to výhodné pro město. Investor se samozřejmě zaměřuje na svůj byznys, ale současně musí chápat, že buduje kus města, že do něj zasahuje a že město musí fungovat jako celek. Textilana musí být tak hustě a tak dobře zastavěná, že tam zkrátka budete mít pocit, ano, toto je moje čtvrť.

Na schůzce se zástupcem investora jste mu tyto myšlenky předložil?

Až takto do hloubky nikoliv, je to ostatně pouze moje pozice k celé věci. Ale už jenom z faktu, že přišli zcela otevřeně, na začátku celého procesu, poprosili nás o naše dokumenty analytické podklady, o spolupráci a součinnost, mám dojem, že je to seriózní partner. A je třeba říci, že to tady nebývá v Čechách úplně zvykem.

Kolik by tam tedy investor chtěl bytů?

Vychází jim to kolem tisícovky až dvanácti set – nevím to samozřejmě přesně. Já jsem shodou okolností vypracovával na Textilanu diplomovou práci, a mně vycházelo patnáct set až šestnáct set bytů. Což znamená, že dané území může být ještě mnohem hustěji zastavěné. Ale já měl v diplomové práci ještě spoustu dalších přidružených funkcí, výrobní prostory, výzkumné části, kancelářské budovy a spoustu obchodů. Pro představu to je jedno menší město se zhruba 4000 obyvateli.

Co by ještě podle vás investor mohl udělat, aby se Textilana stala skutečnou čtvrtí?

Bylo by dobré znovu otevřít Mlýnskou ulici, a to oni i deklarovali. Území má totiž dvě ulice, právě Mlýnskou a druhou Na Bídě. Díky tomu by nově navržená zástavba v kontextu celého údolí fungovala daleko lépe. 

 

Textilana nyní. Foto: tucekweb.info

Co se teď bude s Textilanou dít dál?

Investor analyzuje území, analyzuje sítě, analyzuje historické zátěže. My se s nimi bavíme, jak koncipovat městský okruh, protože se jej toto území dotýká. Existuje problém v uzlovém bodu na světelné křižovatce. Je to nejkritičtější místo celého území, a to jak ve vztahu k přehradě i ve vztahu k připojení vratislavické větve a městského okruhu. Poté se formou připomínkování a společných diskusí s odborem hlavního architekta i s radou architektů vypracuje územní studie. Vždy je dobré, když si partner, investor, do diskuse přivede kvalitního architekta. Paní architektku, která tu se zástupcem investora byla, osobně neznám, ale věřím, že bude kvalitním partnerem, a že se dohodneme na všem, co bude pro ně i pro město výhodné.

Na Papírovém náměstí chce Syner stavět kromě dalších objektů i dva věžáky, šestnáctipatrový a osmnáctipatrový. Přišly by vám věžové stavby vhodné i pro Textilanu? Máte představu, jak by zástavba pro Textilanu měla být usazená co do výškové hladiny?

To se v Liberci nikdy příliš nezkoumalo. Vcelku standardně to upravuje územní plán. Myslím ale, že zde platí pravidlo „dvakrát měř a jednou řež“, Kde by se podobné domy daly, nebo nedaly stavět, bychom se měli podívat spíše na skutečnou prostorovou a morfologickou strukturu města, hiearchii města a blízké či vzdálené horizonty. Hovoříme-li o Textilaně, tam si myslím, že se zástavba zvedat může, je to v kontextu údolí. Klidně bych se odvážil jít do výšky. 

Pokud vše půjde ideálně podle plánu bez zádrhelů, kdy by se v prostoru bývalé Textilany mohlo začít stavět?

To je věštění koule, to vám nejsem schopen říci. Snad jen, že pokud by šlo vše opravdu hodně dobře, pak myslím, že by územní studie mohla být hotová ke konci roku. 

 

Historie Textilany

Textilní továrna byla vybudována na místě bývalé hraběcí Clam-Gallasovské manufaktury z roku 1806 v tzv. Josefinině údolí. Tu v roce 1828 za pomoci bratra Franze koupil Johann Liebieg starší a již o rok později v ní zahájili výrobu. Původní objekty manufaktury, přestavěné v roce 1846, sloužily následně jako správní budovy. Podnik se počátkem 20. století postupně rozrostl v největší tovární komplex ve městě.

Po druhé světové válce byl provozován jako Textilana n. p. a po revoluci jako Textilana, a. s. Až na několik objektů byl však v roce 2003 celý areál demolován.  Zachována zůstala zajímavá stavba tkalcovny vlny postavená firmou Eduarda Asta dle návrhu libereckých architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty, která však bez využití chátrá. Rozsáhlou planinou dnes vede tramvajová trať do Jablonce nad Nisou. 

Velký rozhovor s architektem a urbanistou Jiřím Janďourkem čtěte na Libereckých Zprávách v neděli 3. března.

 


Celkem
Sdílení

0 komentářů

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

.