Obří lavina, která sjela před 57 lety do Obřího dolu, zanechala stopy dodnes. Stromy padaly jako sirky

Jedna z nejdelších lavin v novodobé historii Krkonoš sjela 10. března 1962 z úbočí Studniční hory do Obřího dolu a i 57 let poté jsou tam stopy po lavině, která kácela stoleté smrky jako sirky, patrné. O síle laviny vypovídá i to, že tlaková vlna tehdy poškodila kapličku na dně údolí. „Když se pozorně díváte, tak následky jsou stále vidět. V lavinové dráze je nižší porost než okolní les," řekl Valerián Spusta, který dělá pro KRNAP lavinový monitoring.


Jedna z nejdelších lavin v novodobé historii Krkonoš sjela 10. března 1962 z úbočí Studniční hory do Obřího dolu a i 57 let poté jsou tam stopy po lavině, která kácela stoleté smrky jako sirky, patrné. O síle laviny vypovídá i to, že tlaková vlna tehdy poškodila kapličku na dně údolí. „Když se pozorně díváte, tak následky jsou stále vidět. V lavinové dráze je nižší porost než okolní les," řekl Valerián Spusta, který dělá pro KRNAP lavinový monitoring.

Obří důl je ledovcové údolí, které se táhne severně od Pece pod Sněžkou k patě Sněžky. Spolu s Labským a Dlouhým dolem je lokalitou s nejvyšším počtem lavinových drah v ČR. V Krkonoších v současnosti platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pěti.

Lavina vážila 42 000 tun

„Lavina sjetá v Malé Studniční jámě byla široká přibližně 100 metrů, dlouhá asi 1250 až 1300 metrů, dojela až ke kapličce v Obřím dole a tlaková vlna laviny posunula její střechu," uvedl Harčarik. Podle něj měla lavina objem 180 000 metrů krychlových sněhu, který vážil asi 42 000 tun, a zasáhla asi 7,6 hektarů lesa. „V této lokalitě to bylo asi maximum, kam lavina může dojet," řekl Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku.

V uvedené lokalitě podle něj sjely větší laviny také 8. března 1956, 11. února 1970 nebo v 80. letech. „Byly ale podstatně menších rozměrů, nedojely až úplně dolů," dodal.

V dnes již opravené kapličce u turistické stezky na Sněžku je expozice věnovaná také katastrofě z léta 1897, kdy několikadenní deště uvedly v Obřím dole do pohybu zemní laviny, takzvané mury. Ze západního úbočí Růžové hory sjely dvě, zničily dvě horská stavení a zahynulo sedm lidí.

Laviny jsou v Krkonoších nezastupitelným přírodním činitelem, který významně ovlivňuje rozmanitost hor. Působí jako zahradník a výrazným způsobem modelují tvář hor. Když se lavina utrhne, vyčistí celý svah od vzrostlých stromů a keřů. To vytváří podmínky pro existenci vzácných vysokohorských rostlinných druhů, které potřebují volné prostranství. Laviny také přispívají k existenci Krakonošových zahrádek - botanicky pestrých lokalit na lavinových drahách v závětří ledovcových karů.


Celkem
Sdílení