Opoziční komentář: Rozpačitý start nového architekta Liberce

Profesní odbornost Ing. arch. Jiřího Janďourka (na úvodním snímku) na pozici nového architekta města Liberce je nepochybná. Bohužel hned dva momenty poněkud podlamují důvěru v jeho úřad už na samém začátku. Prvním z nich jsou okolnosti jeho nástupu, druhým jsou jeho omezené kompetence.


Výběrové řízení na Jiřího Janďourka

Jiří Janďourek vzešel z výběrového řízení, do kterého se přihlásil pouze on sám, druhý přihlášený se řízení nakonec ani nezúčastnil. Tento stav nepochybně vyplynul z toho, jakým stylem bylo výběrové řízení ze strany vedení města připraveno.

Výběrové řízení nebylo vůbec propagováno, město nevyužilo spolupráce s Českou komorou architektů. Ta standardně o těchto výběrových řízeních informuje a dodává do výběrových komisí nezávislé odborníky. Tím je pro uchazeče zajištěna důvěryhodnost celého procesu a v pátém největším městě ČR by se jistě našlo na takto prestižní post mnohem více zájemců. Pro srovnání – v nedávné době obdobnou pozici zřizovalo město Brno, přihlásilo se 9 seriózních uchazečů, přičemž mezi 4 postupujícími do druhého kola byli osobnosti jako J. Klokočka či O. Okamura, dnešní děkan Fakulty architektury TUL.

Zcela zásadní chybu udělal navíc primátor J. Zámečník hned po volbách. Přivedl si totiž J. Janďourka na radnici jako svého poradce. Tím pochopitelně způsobil, že pokud se následně J. Janďourek přihlásil do výběrového řízení na architekta města, jeho pozice byla značně zvýhodněná.

Pro představu, je to jako by si město nejprve najalo stavební firmu, aby mu pomáhala s přípravou investičních projektů a s přípravou veřejných zakázek. Následně by tato firma soutěžila o stavební zakázku na realizaci těchto projektů. Zde by každý vnímal, že podmínky takové veřejné soutěže jsou značně neférové. Obdobné je to v případě tohoto výběrového řízení. Bylo to prostě výběrové řízení na Jiřího Janďourka.

J. Janďourek se měl zkrátka hned po volbách rozhodnout, zda chce nastoupit s primátorem na radnici a pomáhat mu se zaváděním prvních opatření. Nebo zda chce zůstat stranou a počkat si na následně vypsané otevřené výběrové řízení na architekta města. Nelze dělat obojí – nejprve dělat politiku a připravit si pracovní místo na magistrátu a následně se na toto místo jako uchazeč přihlásit.

Celý proces výběru architekta města tak s sebou nese určitou pachuť. Pachuť, že se Liberec opět propadá mezi maloměsta, kde osobní vazby znamenají vše. Kde osobní vazby rozhodují o tom, kdo obsadí významné posty. Jak daleko od toho je stav, kdy se na základě osobních vazeb budou zase rozdělovat zakázky či vybírat investiční projekty?

Kompetenční alibismus

Druhým problematickým momentem jsou velmi slabé kompetence, které byly Kanceláři architekta města přiřazeny. Pokud by si někdo myslel, že nový architekt města nyní bude hlídat, aby se v Liberci nestavěly hrůzy typu OC Forum, bytové domy Masarykova apod., bude zklamán. O povolení těchto staveb budou i nadále rozhodovat ti samí úředníci, kteří o nich rozhodují nyní.

Nový městský architekt má totiž ve vztahu k soukromým stavebním projektům přisouzenu pouze úlohu radit, kibicovat, doporučovat. Bude vystupovat za samosprávu města a investorům bude klást na srdce, aby jejich projekty měly hlavu a patu. Pokud se ovšem investor rozhodne, že nějaká doporučení architekta města ho nezajímají, může je nechat plavat. Pro investora budou důležití jiní úředníci magistrátu, kteří budou třímat své kulaté razítko.

Ve výsledku tak bude architekt města fungovat pouze jako určitý alibistický závoj. Politici se na něj budou odkazovat, ovšem rozhodovat se bude úplně jinde. Vzniká tak kompetenční guláš, který ve složitějších případech umožní všem zúčastněným umýt si nad kritizovanými investičními projekty ruce. Typickou ukázkou z nedávné minulosti je kauza tzv. španělského domu na Papírovém náměstí, kde obdobně zafungovala obskurní rada architektů zřízená bývalým primátorem Batthyánym. Rada architektů bez odpovědnosti a bez znalosti správních postupů vydala k domu doporučení typu „jak by bylo dobré, kdyby“. Toto doporučení následně uvolnilo ruce politickému vedení města, aby investorovi dalo souhlas s napojením domu na místní komunikace (tehdy hlasovali pro radní za exANO a Ivan Langr nyní ze Starostů, proti se postavili radní za Změnu). O konečné podobě domu ale budou ve výsledku rozhodovat magistrátní úředníci a pro ně budou nějaké neurčité pokyny rady architektů, potažmo nového architekta města, naprosto irelevantním podkladem.

Jindřich Felcman
zastupitel města Liberec, Změna pro Liberec, člen Výboru pro územní plánování a dopravu


Celkem
Sdílení