Osud jménem Svíčková. Kdysi z ní byl kriminál, teď s její pomocí zahání nouzi

Dva měsíce basy v komunistickém vězení vynesla kdysi Jiřímu Fajmonovi z Liberce Svíčková s velkým S. Mladý železničář Fajmon totiž odjel v březnu 1988 do Bratislavy na první masový protest proti totalitě. Tisíce lidí tehdy přicházely na Hviezdoslavovo náměstí se zapálenými svíčkami v rukou, a tak jejich demonstrace dostala od historiků jméno Svíčková. Esenbáci tam Fajmona zatkli a soudce ho poslal za mříže.


Jiří Fajmon na dobovém snímku. Foto: archiv LZ 

Teď je osudem bývalého disidenta, politického vězně a chartisty svíčková s malým s. Zatímco v roce 1988 bojoval čtyřiadvacetiletý Fajmon na Svíčkové demonstraci za práva věřících a demokracii, v lednu 2020 jeho svíčková pečeně s knedlíkem, brusinkami a šlehačkou pomohla lidem v nouzi.

„Přátelé a známí na ni přicházejí už deset let do našeho penzionu v Kryštofově Údolí a do kasičky dávají peníze pro církevní Tříkrálovou sbírku pořádanou Charitou České republiky,“ říká pětapadesátiletý Fajmon. „Loni jsme vybrali přes deset tisíc korun a věnovali je na speciální deky pro postiženého chlapce. Za deset let jsme díky tříkrálové svíčkové získali na dobročinné účely mezi padesáti až šedesáti tisíci korunami.“

Do basy jen kvůli tomu, že nebyl Slovák?

Fajmonovi hraje úsměv na tváři, když si uvědomuje kouzlo nechtěného, náhodnou souvislost mezi Svíčkovou demonstrací a svíčkovou jako českým národním jídlem, které nyní slouží dobré věci. „Nikdy by mě nenapadlo, jak důležitou roli bude mít svíčková v mém životě,“ podotýká Fajmon. „Dodnes si pamatuji, jak mě policajti v roce 1988 v Bratislavě sebrali, když jsem šel se zapálenou svíčkou na Hviezdoslavovo náměstí. Jeden se mě ptal, proč ji s sebou nesu. Odpověděl jsem, že je přece energetická krize a nechci být bez světla, až vypnou elektřinu. A za chvíli jsem už byl zavřený na služebně Veřejné bezpečnosti.“

Podle Fajmona skončily u soudu kvůli Svíčkové demonstraci desítky lidí, natvrdo do basy šel však jenom on.  „Slovenští disidenti Čarnogurský a Mikloško mi tenkrát řekli, že mi to soudce spočítal i proto, že jsem Čech, a ne Slovák jako ostatní obvinění účastníci demonstrace.“

„Dubček vás sem nevolal, táhněte za Ural!“

Na Svíčkovou opepřenou v roce 1988 policajtskými pendreky doplatil Fajmon bolestnou ztrátou svobody. Tříkrálová charitativní svíčková mu naopak přináší jen radost, byť ho také něco stojí. Jídlo a pití pro dárce jdou rok co rok za ním a vycházejí ho na pět až sedm tisíc korun.

Na jubilejní desátou tříkrálovou svíčkovou dorazilo do Fajmonovy podještědské hospůdky minulou neděli přes 70 dospělých a dětí. Na úplný konec pak i dvacet koledníků. Mezi hosty patřil také Radek Jurnečka, arciděkan římskokatolické církve v Liberci. Prozradil, že dary hostů z Fajmonovy restaurace půjdou letos na výjezdy ošetřovatelek ke starým, nemocným nebo umírajícím lidem.

„Zatím nevíme, kolik peněz jsme vybrali. Neotevřenou kasičku jsme ještě poslali do Ústí nad Labem, kde máme menší okruh dárců v okolí mého bratra,“ uvádí Fajmon.

Právě v Ústí odstartoval jeho odboj proti totalitě. Jako sedmnáctiletý tam pomaloval krajské velitelství SNB hesly „Smrt okupantům!“ a „Dubček vás sem nevolal, táhněte za Ural!“.

Miloslav Lubas, novinář a spisovatel, spolupracovník Libereckých Zpráv


Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE