Polemika k Tržnímu náměstí č. 2: Silnice jsou potřeba, jenom ne u nás

Vyzvala mne redakce Libereckých Zpráv k reakci na otevřený dopis pana Rydvana, který nesouhlasí s městským dopravním okruhem. Jakkoli by se mi chtělo pohodlně s panem Rydvanem souhlasit a také se bít za líbivá řešení parků, zeleně a hřišť… realita je bohužel pro nás všechny mnohem nudnější, šedivější a méně přívětivá.


Veřejné správě je častokrát vyčítána bezkoncepčnost, neodbornost a jistá nahodilost v konání, jak jinak, když se politici (vedoucí pracovníci) demokraticky vymění každé čtyři roky. V případě územního plánu, dopravní koncepce města a tedy městského okruhu je ale situace zcela odlišná. Dopravní koncepce je zpracována odborníky, byla oponována a veřejně projednána. Město má koncepci městského okruhu zanesenu dlouhodobě právě do územního plánu. Potřeba Nové Pastýřské je známa již minimálně 30 let (!), počítá s ní stávající územní plán (vydaný 2002) a samozřejmě návrh nového územního plánu.

Jen pro dokreslení, s existencí Nové Pastýřské napevno počítá projektant dopravního řešení přístavby Nemocnice, Centra Urgentní Medicíny (CUM). S Novou Pastýřskou také počítají všichni správci sítí (plyn, voda, kanalizace), kteří opakovaně poukazují na havarijní stav sítí pod Šaldovým náměstím, na které se 80let (!) nesáhlo a jejichž rekonstrukce si vyžádá UZAVŘENÍ náměstí. S Novou Pastýřskou nakonec počítají všichni ti, kteří nechtějí mít na Šaldově náměstí neustálý dopravní kolaps.

Otevřený dopis Pavla Rydvana si přečtěte zde

Investiční realita je ale vždy pomalejší než plány, nicméně pro stavbu Nové Pastýřské hovoří prakticky vše od POTŘEBNOSTI, přes odborná stanoviska po schválenou dopravní koncepci. Lze to vše hodit do koše? Nemyslím si.

Nyní budu asi trochu osobnější, než bych chtěl. Dostáváme se totiž k fenoménu NOT IN MY BACKYARD (v překladu NE NA MÉM DVORKU), který není jen naší záležitostí, ten platí pro celý vyspělý svět, který dává možnost lidem hovořit a připomínkovat běžící stavební řízení. Já se s ním setkávám prakticky vždy, když je celoměstský zájem v kolizi s partikulárními zájmy lidí v okolí. Konkrétně v osobní diskusi s panem Rydvanem jsme se dostali k tomu, že i on jezdí autem a dokud byl v pracovním rytmu, používal auto k práci. Cítíte to v tom? Nevadí mu jezdit pod okny jiných, ale běda aby jezdil někdo jemu. Lze to chápat, ale nelze s tím souhlasit.

Reakci architekta Jiřího Janďourka na otevřený dopis Pavla Rydvana čtěte zde

Pan Rydvan navrhuje jím nechtěnou dopravu trasovat jinudy, konkrétně do ulice Ruprechtická, přestože je úzká, má nevhodné stoupání a zase klesání do ulice Ruská, namísto rovné Pastýřské. Kolik zbytečných pohonných hmot a tedy exhalací? Nebo tam snad nikdo nebydlí?

Mediální rukojmí jsou najednou děti, které mají na imaginárním hřišti cvičit... Kdy tam bylo hřiště naposledy? Já tam v hodně útlém dětství pamatuji něco jako hřiště, škvárový plac, posledních dvacet let je tam ale lidmi hojně využívané parkoviště. Školy mohou plnohodnotné hřiště využívat na základě smlouvy mezi městem a Armádou ČR v ulici Svojsíkova, což je nedaleko.

Vím, že si tímto článkem vysloužím mnoho odsudků, nálepku zuřivého automobilisty a škůdce dětí, které by přeci měly hřiště, ale co je na druhé misce vah? Zrušíme projekt Nové Pastýřské, cyklostezky a kapacitního parkoviště... Zrušíme přístavbu Nemocnice CUM a až začneme opravovat sítě na Šaldově náměstí? Nastane těžko představitelný KOLAPS. To si někdo vezme na odpovědnost? Já tedy ne.

Ironií osudu je fakt, že pan Rydvan nás kritizuje v okamžiku, kdy jsme poprvé nabídli místním lidem diskusi nad novou podobou Tržního náměstí právě v té nedopravní části… Opravdu chceme, aby to tam bylo co nejlepší možné, právě v symbióze zájmů zde bydlících občanů a zájmů celého města. Kritizují nás ti, kteří nás kritizují jinde, že nejsme schopní ochránit centrum města od dopravy a zklidnit například Sokolovské náměstí, což bez městského okruhu fakt nepůjde. To je to potom fakt těžké...

P.S. Protihlukovou zeď nechce město, ale vyžaduje si ji přenesená působnost státu, chrání lidi před hlukem i když oni nechtějí a my s tím NIC nenaděláme.

Jiří Šolc
náměstek primátora pro technickou správu města a informační technologie
člen Rady města a Zastupitelstva města Liberec


Celkem
Sdílení