„Klimatická změna? Lidé mě za to rozsápou, ale pomohlo by zpoplatnění všech silnic,“ říká ekologický politik

Miroslav Hudec je historicky asi nejvýraznějším „zeleným“ politikem Libereckého kraje. Léta například brojí proti obnovení těžby čediče na Tlustci. Nyní se ovšem zabývá především klimatickou změnou. „Pokud se nezmění naše chování, nesníží se naše spotřeba a úplnou proměnou neprojde doprava a hospodářství, následky budou tvrdé až drtivé. Osobně bych byl pro zpoplatnění silnic všech typů. Individuální doprava by díky tomu mohla poklesnout až o padesát procent,“ říká v rozhovoru pro Liberecké Zprávy.


„Nezměníme-li od základu úplně vše, bude dopad změny klimatu velmi drsný,“ míní Hudec. Foto: Jan Stránský

Jaké viditelné změny už přinesla klimatická změna do Libereckého kraje?

Stačí se v okolí Liberce podívat na lesy. Vidíme ohromné plochy uschlých stromů. To je jeden z dopadů. Jistě, jsou napadeny kůrovcem, ovšem kůrovec sám o sobě by toto nedokázal napáchat, pokud by stromy nebyly oslabené suchem. Shodou okolností jsem včera hovořil se svým známým, lesníkem. Povšiml si, a velmi ho to udivilo, že začíná docházet k vývratům borovic a buků. V oblasti ochrany stromů pracuji více než patnáct let a nic takového jsem nezažil. Borovice má, jak známo, dlouhý kulovitý kořen, který sahá do velké hloubky. Buk má zase kořeny velmi rozložité. Přesto najednou dochází k vývratům. Když se můj známý podíval na kořeny těchto stromů, zjistil, že kořenů ubývá. Jako kdyby se strom snažil sám sebe minimalizovat, aby ve vyschlém prostředí přežil.

Může dopady klimatické změny pozorovat i běžný člověk, který třeba není právě častým návštěvníkem lesů?

Jistě, i v Libereckém kraji už vysychají studny. Myslím, že každý, kdo se nechá obalamutit, že klimatická změna není nic než alarmismus, může nedostatek vody sám velmi rychle pocítit na vlastní kůži. Prázdné studny představují pro lidi obrovský problém. Ocitnou se najednou, a už jednou provždy, bez vody a musejí se nechat napojit na vodovod anebo spoléhat, že obec bude za těžké peníze dnes a denně vozit vodu v cisternách. Ostatně, zažil jsem to také u nás na hřbitově. Do vázy s květinami tam vždy pumpuji vodu ze studny. Je dost hluboká, dá to práci, než vodu dostanete nahoru. Nicméně voda tam bez problémů a hojně tekla. Poslední dobou neteče skoro vůbec.

Musí se změnit úplně vše

Sám jste zmínil termín alarmismus. Někteří lidé říkají, že je rok nebo dva teplo a sucho, a už se z toho dělá bůhvíco. Klimatickou změnu považují za výmysl. Míní, že jde o přirozený běh věcí, který se zase vrátí k normálu. Vy si to evidentně nemyslíte.

Myslím, že lidi, kteří toto říkají, je třeba rozčlenit do dvou skupin. Část z nich opakuje, co slyší od vrcholných politiků, například od pana premiéra. Češi jsou totiž velmi loajální a to, co říkají lidé ve vedení státu, přijímají za své. Druhá část ve skutečnosti velmi dobře ví, o co jde a co se děje. Jsou ovšem na nynějším stavu věcí, například na hospodaření, zainteresovaní, ať ekonomicky nebo politicky. A záleží jim na tom, aby se neměnil dosavadní způsob života. Již jsem zmínil pana premiéra, který klimatické změny nepopírá, podporuje přípravy na jejich dopady, ovšem hned dodává, že tato opatření nesmějí poškodit český průmysl.

Je podle vás možné zabránit negativním dopadům klimatické změny, aniž by to mělo vliv na průmysl?

To samozřejmě nelze. Vytvářejí se tady dvě linie. V jedné vše pojede po starém, ve druhé linii začneme s nejrůznějšími opatřeními. Ostatně plán Liberce už má jakýsi jízdní řád, co a jak ve vztahu ke klimatické změně dělat. Bohužel, pokud zachováme tyto dvě oddělené linie, k ničemu to nepovede. Dokud se opatření vůči klimatické změně nepromítnou do každodenní činnosti samosprávy a státní správy, ale i soukromých firem, bude dopad změn klimatu i u nás velmi drsný.

Co myslíte oním promítnutím?

Dám konkrétní příklad. V České Lípě se poměrně rozsáhle rekonstruuje vodovod. Dostali jsme se k několika střetovým místům, kde je cenná zeleň, která by ovšem měla zmizet. Hovořím například o oblasti u základní školy Lada. Škola byla otevřena v roce 1991, což byly časy z hlediska ekologie ještě docela osvícené. Projektanti a architekti mysleli i na přírodu. Chodník od poměrně frekventované silnice oddělili širokým pásem ochranné zeleně. Jsou tam jírovce i vysoký živý plot. Problém je, že pod zeleným pásem vede vodovod. A zatím není takové moci, která by vodaře donutila v této části použít šetrnou metodu, typicky například metodu průtlaku, která se používá pod silnicemi, aby se nemusely rozkopávat, a která by umožnila zachování zeleně. A nemuselo by se kácet. Vodaři se tomu brání, protože by museli požádat o stavební povolení, což při rekonstrukci shora nemusejí. A stálo by to něco navíc. Je to dokonalý příklad myšlení, které již dnes, vzhledem k okolnostem, není udržitelné. Připomenu ještě pro ilustraci, že když se dělalo mobilní měření stavu ovzduší, nedaleko školy byl zjištěn nadlimitní výskyt karcinogenních látek, součásti zplodin aut. Proto tam má zeleň velice důležitou úlohu. Navíc, budou-li se obecně vodaři chovat tímto způsobem k zeleni, která notabene vodu udržuje, může se jim časem stát, že jejich vodovody v některých nejhůře postižených místech vyschnou.

Zvýšit ceny benzinu, zpoplatnit všechny silnice

Hovořil jste také o státní správě a samosprávě.

Opět mohu ilustrovat na léta se táhnoucí kauze Tlustec (o obnovu těžby čediče na kopci Tlustec už několik roků usiluje firma Kamenolom Brniště – pozn. red.). Marně se snažíme, aby se v této věci udělalo nové vyhodnocení vlivů na životní prostředí, známé jako EIA. Původní, která byla v roce 2017 prodloužena, konstatuje, a teď se podržte, že „není třeba dělat novou EIA, protože nic podstatného se v dotčeném území nezměnilo.“ Prosím? Usychají tam lesy, ubývá voda a ono se nic nezměnilo? Navíc těžař hodlá tamní vodu používat k technologickým účelům. Bude vodu potřebovat ke snížení prašnosti, která tam v případě těžby a dopravy bude vysoká. Má-li se ročně těžit 840 tisíc tun, to už bude nějaké vody potřebné ke skrápění. A další pecka. Místo uzavřeného vodního okruhu, kde by použitou vodu přečistili a znovu použili, ji nechají odtéct bez užitku. Liberecký kraj na toto absolutně nevzal ohled.

Co by se podle vás mělo začít dít, aby se dopady klimatické změny zmírnily?

Kraj má například dokument rozvoje dopravy. Podle mého by jeho součástí měly být návrhy, co udělat s přebujelou individuální dopravou, která se zásadní měrou podílí na znečištění ovzduší.

Co byste navrhoval?

Teď řeknu věci, za které mi možná budou chodit výhrůžné dopisy. Jsme v demokracii. Nemůžeme nikomu nic zakazovat. Jaký je podle vás nejúčinnější nástroj k regulaci čehokoliv v demokratickém zřízení?

Zdražení.

Přesně. Takže zpoplatnit všechny silnice. Zvýšit ceny benzinu a nafty. Žádné parkování zdarma u domu. Vždyť se běžně stává, že se na facebooku rozčiluje člověk, který má v rodině tři auta, že nemá kde zaparkovat a chce, aby se postarala obec. A jak se dnes získávají parkovací místa? Na úkor zeleně. Stačí se podívat na revitalizaci českolipského sídliště Špičák. Pod Vladimírskou ulicí je, tedy spíše byl, pěkný ostrůvek zeleně, skoro až parčík. Ale protože si lidé stěžují, že nemají kde parkovat – a co řidič, to volič – tak z parčíku zbylo pár stromů a ještě byly ošetřeny způsobem, že si nejsme jistí, zda přežijí.

Když už jste do toho se zpoplatněním všech silnic tak řízl, jak velké snížení individuální dopravy by mohlo pomoci v boji s klimatickou změnou?

Za tohle mě lidé zase rozsápou, ale myslím, že by mělo jít o padesát procent. Zpoplatníme-li všechny silnice, nebudou řidiči zpoplatněné úseky objíždět, protože to nepůjde. Dnes je v módě prosazování neustále nových silnic a obchvatů. Najednou by nebyly potřeba. To by se uspořilo peněz. Použít by se mohly právě na adaptační opatření ve vztahu ke klimatické změně.

Věřme, že se vaše prognóza, že vám po těchto slovech začnou chodit výhrůžné dopisy, nenaplní. Odvážíte se odhadu, jak může klimatická změna v následujících letech ovlivnit Liberecký kraj?

Stačí se podívat na mapy.cz, na fotomapu. Je možné se tam proklikat třeba o pět let zpět. A uvidíte, že kde byl les, je dnes holina. V lepším případě je to tak, že kde byl les zelený, je dnes hektar hnědého jehličí. Pro další vývoj bude klíčová voda. Lidé si uvědomí vážnost problému až jim začne docházet. A myslím, že tlak musí přijít od lidí, zespoda. Nicméně se obávám, že aby takový tlak nastal, bude muset být bohužel ještě o hodně hůř. Což bude. Lesy odcházejí strašně rychle. Jejich absence dopady klimatické změny ještě urychlí. Vždyť les je mohutné klimatizační zařízení. Hrozí nám přehřívání měst. Proti čemuž lze bojovat snížením dopravy ve městech a většími zelenými plochami. Alarmismus nealarmismus, osobně si myslím, že moderní civilizace dospěla do kritické situace, kterou ještě nezažila. I ty nejhorší katastrofy, například třicetiletá válka, která vylidnila půl Evropy, nakonec nebyly pro civilizaci takovým ohrožením, jakým je klimatická změna.

Abychom nekončili úplně depresivně, zaznamenal jste už snahy, které by mohly pomoci?

Má se měnit zemědělský dotační program. Finančně podpoří dělení polí, vznik remízků a sázení nových stromů. Jak už jsem ale říkal, obecně vidím spíše snahy zezdola, vzniká spousta občanských sdružení, iniciativ. Zaměřují se právě na sázení stromů, na výrobu biopotravin, na ekologické zemědělství. Otevírají se bezobalové prodejny potravin nebo drogerie, vegetariánské jídelny. Což se může zdát jako maličkost, ale má to svoji cenu. Jako kdyby vznikaly jakési základy nové společnosti. Asi jako když se vám hojí spálenina na ruce. Stará kůže se začne odlupovat a najednou vidíte, že pod ní už je připravená nová, svěží a čerstvá. Velice v tomto ohledu oceňuji mladé lidi. Bývám zas a znovu překvapován slušností a aktivitou mladé generace. A klepu si na čelo, když jim někdo vyčítá účast na Fridays for Future a doporučuje jim, aby se raději vrátili do školy.

PhDr. Miroslav Hudec

(* 16. listopadu 1951, Benešov) – je český psycholog a politik, v letech 2012 až 2016 zastupitel Libereckého kraje, dlouholetý zastupitel města České Lípy, psycholog, již 15 let člen Strany zelených.

Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (promoval v roce 1976). Ihned poté začal pracovat jako psycholog v Pedagogicko-psychologické poradně v České Lípě, v letech 1991 až 2012 byl navíc jejím ředitelem (z funkce odstoupil po zvolení krajským zastupitelem).

V politice působí od roku 1989, kdy spoluzakládal Občanské fórum na Českolipsku. V komunálních volbách v roce 1990 byl zvolen zastupitelem města České Lípy.

 

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení