200 let s Liebiegem. Největší továrna v Evropě, ale i sympatie k Hitlerovi

Letos je to 200 let od doby, kdy do Liberce přišel z Broumova Johann Carl Ignaz Liebieg. Podařilo se mu stát se jedním z nejúspěšnějších podnikatelů v textilním průmyslu v celé habsburské monarchii. Ve městě založil továrnu na sukna, která získala věhlas nejen v tehdejším Rakousku, ale v celém světě.


Ilustrace: Wikimedia

Historie libereckých textilních magnátů, rodiny Liebiegů, se začala psát po příchodu bratrů Johanna a  Franze do Liberce (1818), když si na dnešním Benešově náměstí otevřeli krámek, kde prodávali převážně látky a  zboží nakoupené při cestách po českých zemích nebo například z trhů v  Lipsku. Díky zkušenostem z  cest a znalosti textilní výroby založil soukenickou dílnu v dnešní Moskevské ulici.

Továrna, jež v Evropě neměla obdoby

Ta však brzy přestala vyhovovat narůstající poptávce po zboží, proto bratři postupně přestavěli Clam‑Gallasovu manufakturu v Josefinině údolí v rozsáhlý tovární komplex. Pomocí moderních výrobních postupů vybudovali závod, který neměl v  Evropě obdoby.

 

Již v  šedesátých letech 19. století továrna vyvážela do celého světa, například do Německa, Španělska, Turecka, Severní Ameriky, Brazílie apod. Johann Liebieg byl oceněn několika řády, nejvytouženější však bylo získání titulu baron. Tento úspěšný, avšak mnohdy svými nevybíravými metodami kontroverzní továrník zemřel v roce 1870 ve Smiřicích. Řízení továrny přešlo na syny Theodora a Heinricha, známého jako zakladatele obrazové sbírky, která je dnes v držení Oblastní galerie.

Do Čech přivezl první automobil

Do historie Liberce se díky tovární výrobě a rozvoji architektury zapsal také Theodor mladší, který přivezl do Čech první automobil, nechal si postavit tzv. Liebiegovu vilu a byl znám též jako prezident spolku Reichenberger Messe, čímž se stal součástí významné éry průmyslového výstavnictví v Liberci, a rovněž nechal pro své zaměstnance postavit tzv. Liebiegovo městečko nebo sídliště Domovina.

Sympatizanti henleinovců a hitlerovců

Theodor Liebieg mladší byl však také sympatizant henleinovců a  hitlerovců, stejně jako syn Johann Wolfgang Liebieg. V roce 1945 proto došlo ke znárodnění podniku na základě Benešových dekretů. Liebiegové zanechali v  Liberci nesmazatelnou stopu jak v  oblasti textilního podnikání, tak v rámci architektury.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE