Příběh jako z pohádky. Jak noblesní Gallasové pozvedli severní Čechy

Dobrodinci severních Čech. Šlechtický rod Gallasů a Clam-Gallasů, který na území dnešního Libereckého kraje přišel z Itálie, vykonal pro region mnoho dobrého. Gallasové se proslavili jako filantropové, milovníci umění, stavitelé nádherných hradů, zámků a kostelů, ale také třeba jako první zakladatelé manufaktur na zpracování bavlny. „Jejich historická stopa je ryze pozitvní,“ říká Miloš Kadlec, ředitel územní památkové správy na Sychrově, jež pečuje o zpřístupněné kulturní památky v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji. Letošek je ostatně na památkách věnován právě rodu Clam-Gallasů.


Rod Gallasů a Clam-Gallasů je dnes spojován především se severními Čechami, přičemž síře jejich záběru byla mnohem větší. Jen u nás a v Rakousku je reprezentují výstavní paláce – klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni a umělecky velice cenný pražský barokní Clam-Gallasův, respektive Gallasův palác. V Praze tento rod připomíná i romantická zahrada Klamovka. Proč tedy právě severní Čechy?

Rod má dvě linie, vznikl spojením Clamů a Gallasů v roce 1757. S Čechami začíná být spojován v době Třicetileté války. Tehdy k nám přišel Matyáš Gallas, který byl typickým představitelem italské šlechty, neboť Gallasové pocházejí ze severní Itálie z oblasti Tridentu, kde byl jejich rodovým sídlem hrad Campo. Coby typičtí severoitalští šlechticové působili ve své oblasti jako vynikající vojevůdci, diplomati a politici. Severní Itálie jim ale posléze začala být malá. Začali expandovat do západoalpské oblasti a dostali se do německy mluvících zemí.

Osobnost Matyáše Gallase byla asi v tomto ohledu klíčová.

Ano. Byl členem takzvané Katolické ligy, poté se dal na stranu rakouského císaře v době povstání českých stavů a v éře třicetileté války stál na straně Albrechta z Valdštejna, kde se hodně přiučil. Po jeho zavraždění získal velkou část Valdštejnových panství právě u nás v severních Čechách.

Oč konkrétně šlo?

Jednalo se o Liberec a Frýdlant. Což se stalo základem nové domény Gallasů v severních Čechách. Matyáš Gallas, tím, že se tam narodil, nadále tíhnul k Itálii. Poměrně často se do Itálie vracel, nechal si tam vystavět velký palác a nakonec se tam nechal i pohřbít.

Srdce Jana Václava putovalo po smrti do Hejnic

Jeho potomek už ale v Čechách zůstal.

František Ferdinand už se usadil tady v Čechách a plně srostl s českým prostředím. Byl to člověk hodně uměnímilovný. Asi nejhlubší stopu, kterou v našem regionu zanechal, je Františkánský klášter v Hejnicích, který nechal založit.

Johana Emereciana Gallasová.

Kdo byli další výrazní členové rodu?

Velmi významné postavení měla Johanna Emerencianová, rozená Gašínová. Byla charitativně založená, ale současně pevně držela otěže hospodářství a správy panství. Byla také matkou nejvýznamnějšího Gallase, Jana Václava.

Povězte mi o něm něco.

Byl především vynikající diplomat. Působil jako velvyslanec rakouského císaře třeba v Londýně, v Haagu, ale rovněž v Římě, kde byl vyslancem u papežského dvora. Přijel tam nádhernými kočáry, speciálně vyrobenými pro tuto návštěvu. Ve sbírkách hradu Frýdlant se podařilo identifikovat kresby, jež je zachycují. Lidé je letos vůbec poprvé uvidí na výstavě, která celý Clam-Gallasovský rok zakončí. Uskuteční se v liberecké Oblastní galerii. Pracuje se dokonce na 3D modelu jednoho z kočárů, byť samozřejmě nikoliv ve skutečné velikosti. Jan Václav byl mimo jiné i místodržícím v Neapoli. V Praze nechal vystavět krásný Clam-Gallasovský palác. Tím, že byli vysokými úředníky u dvora, měli své paláce i v sídelních městech, ve Vídni a v Praze. Jako neapolský místokrál byl pohřben se všemi poctami v karmelitánském klášterním kostele Panny Marie v Neapoli. Ale jeho srdce putovalo do rodové hrobky v Hejnicích, kde se nachází dodnes.

Jan Václav Gallas.

Další nástupci už se opět věnovali spíš Čechám?

Nástupce Jana Václava zde působil až do své smrti v roce 1757. Nechal postavit krásný barokní kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Následně Gallasové vymírají, proto došlo ke spojení s rodem Clamů.

Přátelství s Mozartem i Beethovenem

Co vše tedy severu Čech zanechali?

Nejenom unikátní památky, tedy zámek Frýdlant a zámek Liberec, ale postupně získávali i další. Byl to Grabštejn a Lemberk. Měli velký přesah do duchovní stránky, takže Hejnice měly řadu patronátních kostelů. A co je velice významné, hodně podporovali umění. Díky jejich rodu máme na Frýdlantě dochovaný jeden z nejkvalitnějších obrazů, který Česká republika má, a sice dílo Karla Škréty, které představuje hraběte Šporka.

Četl jsem, že se stýkali i s velikány hudby jako byli Wolfgang Amadeus Mozart nebo Ludwig van Beethoven.

To je pravda. Manželka Kristiána Krištofa Josefína byla prvotřídní hráčka na mandolínu a zpěvačka. Beethoven se jí dokonce dvořil. Věnoval jí dvě skladby. Jsou dodnes v Clam-Gallsovském archivu. V jejich paláci vedle Ludwig van Beethovena koncertoval právě i Wolfgang Amadeus Mozart.

Kristian Krištof Clam-Gallas.

Pokud vím, měli Clam-Gallasové ohromný význam pro zpřístupňování dnešních památek veřejnosti.

V roce 1801 zpřístupnili hrad na Frýdlantě jako první ve střední Evropě. To bych velmi zdůraznil. Podle mě je to dokonce nejzáslužnější čin Clam-Gallasů nejen tady u nás, ale v celé střední Evropě. Byl to i vzor pro další. Během devatenáctého století se řada šlechtických objektů začala zpřístupňovat a veřejnosti se prezentovaly určité vybrané prostory. Takto byla zpřístupněna například Hluboká, ve druhé polovině šedesátých let pak také Sychrov a další objekty.

Erben sepsal prvního turistického průvodce

Jaký další pozoruhodný kulturní počin Clam-Gallasů byste vypíchl?

Významný moment nastal za Eduarda Clam-Gallase, který si jako archiváře pozval na Frýdlant Karla Jaromíra Erbena. Erben mu nejen popisoval a ohodnocoval sbírky, ale je i autorem vůbec prvního průvodcovského textu.

Jak Clam-Gallasové funfgovali mimo umění, jakými byli hospodáři?

Zakládali tady na Liberecku první manufaktury na zpracování bavlny. Jejich význam byl po všech stránkách opravdu velký.

Celé to zní jako pohádka o neuvěřitelně laskavých šlechticích. Skutečně se s rodem Clam-Gallasů nepojí žádná stinná stránka?

Já o ní nevím. Dochovaná stopa je skutečně velice pozitivní. Kristián Krištof Clam-Galas dokonce podporoval vznik a byl předsedou společnosti Vlasteneckých přátel umění. Byli členy spolku pro podporu duchovní hudby. Spoluzakládali pražskou konzervatoř, slepecký ústav v Praze. A když se rozšiřovalo Nosticovo, později Stavovské divadlo přispívali na jeho obnovu. V divadle pak měli svoji dědičnou loži.

Frýdlant.

Kdy se jejich stopa ze severu Čech vytrácí?

Končí druhou světovou válkou. Poslední Clam-Gallas zemřel v roce 1930. Zanechal sedm dcer. V roce 1945 byl samozřejmě Frýdlant a další panství konfiskovány podle dekretu prezidenta Beneše.

Co bylo dál se sedmi dcerami?

Sňatkovou politikou se dostaly mezi Schwarzenbergy, Auerspergy a podobně. Na zahájení roku Clam-Gallasů jsme pozvali paní hraběnku Agátu Marii Széchényi, která je pravnučkou jedné ze sedmi der. Tato dáma před několika lety spoluzaložila nadaci, jež podporuje památky upomínající na Clam-Gallasy. Například v Liberci odhalili bustu Clam-Gallase v parčíku naproti Zlatému lvu. Hodně spolupracují s Centrem pro duchovní obnovu v Hejnicích.

Dá se říci, že mají pořád zájem o odkaz předků. Restituční nároky neuplatňovaly?

Nikoliv.

Miloš Kadlec

V letech 1979–1984 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie a rusistika. Absolvoval postgraduální studium dějin umění a památkové péče na katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 1985–1989 působil jako externí vyučující na katedře společenských věd Vysoké školy strojní a textilní v Liberci.

Od 1. 6. 1984 je zaměstnán na státním zámku Sychrov, kde v letech 1984–1991 pracoval jako historik umění a zástupce ředitele. Od roku 1992 byl ředitelem samostatné příspěvkové organizace Správa státního zámku Sychrov, od 1. 1. 2003 územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu – správa státního zámku Sychrov. Dne 6. 2. 2006 byl jmenován do funkce ředitele nově vzniklého územního odborného pracoviště v Liberci. Od 1. 1. 2013 je jmenován do funkce ředitele územní památkové správy na Sychrově s působností pro Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj.

Na základě provedených archivních průzkumů provedl reinstalaci sychrovských zámeckých interiérů do podoby před rokem 1892. V roce 1995 řídil přípravy a organizaci světového sympozia a výstavy Romantický historismus; Novogotika. V roce 1998 zabezpečoval provedení české premiéry opery Gaetana Donizettiho Maria di Rohan na sychrovském zámku za účasti předních světových interpretů. V roce 2005 zastřešoval za ČR mezinárodní projekt v rámci programu Culture 2000 European Country Houses in the 21st Century (ECHo) – Evropské zámky v 21. století (ECHo). Je členem ICOMOS. Od roku 1992 se podílí na vědeckovýzkumných úkolech (například základní evidence mobiliárních fondů, nové metody prezentace, archivní průzkumy, transkripce a překlady pramenů ze zámecké knihovny na Sychrově aj.). V letech 2005–2011 byl řešitelem úkolu Vědecký výzkum metod prezentace mobiliárních fondů s využitím historických depozitářů, integrace rozptýlených historických celků a obrazové dokumentace historických interiérů i exteriérů. Od roku 2011 do roku 2015 byl hlavním garantem projektu NAKI Každodenní život a kulturní vliv aristokracie v Českých zemích a ve střední Evropě v kontextu veřejně přístupných historických sídel ve správě Národního památkového ústavu – instalace, prezentace, aplikace.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz


Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE