Problém Turów: Polská strana během jednání vlád slíbila poskytovat Česku více informací, kraj očekává jasné garance za případné škody

Situace kolem rozšiřování hnědouhelného dolu Turów v těsném sousedství české hranice severně od Hrádku nad Nisou v Libereckém kraji se stala jedním z témat v současných česko-polských vztazích, která na svém středečním setkání projednávaly vlády ČR a Polska ve Varšavě. Polsko má podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) v plánu konzultace, ve kterých bude chtít vývoj kolem dolu lidem v Libereckém kraji vysvětlovat. Kraj nicméně očekává jasné garance jak od české, tak především polské vlády, kdo a jakým způsobem zajistí případné kompenzace za újmu, kterou chystané rozšíření těžby hnědého uhlí může způsobit.


Areál polského dolu a elektrárny Turów z ptačí perspektivy. Foto: Julian Nyča

Polsko už týden před jednáním obou vlád uznalo pochybení při změně územního plánu města Bogatyně poblíž hranice s Libereckým krajem, kterým došlo i k porušení mezinárodní úmluvy ESPO o přeshraničním posuzování vlivu na životní prostředí. Liberecký kraj, který požádal o zrušení tohoto rozhodnutí, ale dosud nedostal od polského vojvodství žádnou oficiální odpověď.

Bogatyně navzdory neukončeným jednáním s Českem na konci května schválila změnu územního plánu, kterou mimo jiné umožnila rozšíření dolu o 14,6 hektaru směrem k hranici s Českou republikou.

Změny plánu, jež byly jednou z klíčových podmínek pro rozšíření hnědouhelného dolu Turów v těsném sousedství české hranice, považovalo Ministerstvo životního prostředí ČR i Liberecký kraj za nezákonné. Polská strana podle nich nečekala na řádné ukončení mezinárodních konzultací ke změnám územního plánu a nezohlednila ani české připomínky.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) po středečním jednání obou vlád ve Varšavě mimo jiné oznámil, že v případu Turów polská strana slíbila poskytovat Česku více informací. Zda ale došlo i na diskusi o stanovení konkrétních záruk za případné škody, které plánované rozšíření těžby může způsobit, neupřesnil.

Ministerstvo nicméně už před samotným jednáním vlád polské straně oznámilo, že kompenzace je třeba začít řešit.

„Vedle požadavku na zrušení územního plánu města Bogatyně a následné řádné dokončení mezistátních konzultací česká vláda zopakuje rovněž požadavek na jasné stanovení mechanismu kompenzací za případně způsobené újmy v důsledku činnosti dolu Turów,“ informovalo Ministerstvo životního prostředí ČR.

Kraj očekává, že jak česká, tak především polská vláda takové garance nabídne s dostatečným předstihem.

Největší hrozba v případě rozšíření těžby se týká především úbytku zdrojů vody na Frýdlantsku, ale i v dalších obcích kraje. A to nejen pitné, ale i povrchové. Pro Česko by to znamenalo zajistit například nové vrty, ale i vodovody. A to v rozsahu, který by si vyžádal investice v řádech stovek milionů. O náhradu škody a její nápravu by se v podobné situaci měl podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK) zajímat především ten, kdo ji způsobí.

„To znamená polský investor. Většinovým vlastníkem dolu a elektrárny Turów je polský stát. Proto od něho očekáváme nějakou garanci. Pokud vznikne situace, kdy dojde skutečně k ohrožení nejen pitné vody, ale i té povrchové pro zemědělství a fungování krajiny, předpokládáme, že polský stát dá nějaký závazek, jak bude takovou situaci finančně řešit,“ uvedl včera večer v rozhovoru pro Českou televizi hejtman Půta.

Úbytek vody je v posledních letech znatelný. Například podle České geologické služby došlo jen na území Hrádku nad Nisou od roku 2010 k poklesu podzemní vody o 24 metrů.

Polsko navrhuje, že v podzemí vytvoří bariéru, která vodu v Česku udrží.

„Není napevno řečeno, zda se ta bariéra bude budovat, nebo ne. Je to s otazníkem. Bohužel máme pochybnosti o tom, že tak, jak je to navrženo, to bude účinné,“ řekl včera v reportáži České televize ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Zástupci obou zemí jednali také o procesu posuzování dopadů na životní prostředí (EIA) k rozšíření těžby v dole. Záměr by se měl veřejně projednat 19. září přímo v Bogatyni. Česko požaduje také veřejné slyšení v České republice. Obě strany plánují na září i mezistátní konzultace k dokumentaci EIA.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit by se měl důl až na 30 kilometrů čtverečních a těžit Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.

Ministerstvo životního prostředí dostalo v rámci přeshraničního posuzování dopadů na životní prostředí zhruba 5 000 připomínek. Obyvatelé z příhraničí se obávají ztráty vody, zvýšení hluku a také prašnosti.

Proti rozšíření dolu a fungování elektrárny Turów dlouhodobě protestují i ekologové a hnutí bojující za klima.

„Elektrárna Turów měla původně povolení do roku 2020, ale nyní se prodlužuje až do roku 2040. A mojí povinností ‚zeleného‘ politika je upozornit, že Turów, který není nijak malý, přispívá neblaze ke klimatické změně. V současné době už není větší politické téma než klimatická změna a globální ekologická krize,“ uvedl koncem dubna v rozhovoru pro Liberecké Zprávy předseda liberecké organizace Strany zelených a zastupitel města Liberec Jindřich Felcman, který byl jedním z pořadatelů protestu proti Turówu.

„Turów musí skončit. Přispívá ke klimatické změně, největšímu problému lidstva,“ apeloval tehdy politik.

(s využitím ČTK)

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení