Protihlas. Obchodní domy v centru Liberce jsou pro město spíše přínosem než zátěží

V poslední době jsme svědky stále častější kritiky na adresu obchodních domů v centru Liberce. Někteří je označují za bezcenné stavby, jiní dokonce za zločin. V reakci na tyto postoje pokládám za správné, se alespoň částečně pokusit o obhajobu výstavby obchodních domů v centru města, protože jsem toho názoru, že i přes vyšší koncentraci maloobchodních ploch jsou obchodní centra pro Liberec přínosem.


Nelze jinak než souhlasit s tvrzením, že retailový trh v Liberci je přehlcen. Z hlediska hustoty retailové (maloobchodní) plochy v rámci obchodních center na počet obyvatel se Liberec skutečně nachází ve srovnání s ostatními městy velmi vysoko. Konkrétně se jedná dle statistik poradenské společnosti CBRE o 1 440 m2 na 1 000 obyvatel. O něco málo vyšší hustotu (1 460 m2 / 1 000 obyvatel) mají už jenom Teplice. Tyto údaje potvrzují, že nabídka maloobchodních jednotek je relativně nadprůměrná a retailový trh v Liberci se zdá být nasycen.

Lidé nákupní centra využívají, proto fungují

Občané Liberce by však neměli zapomínat, že nákupní centra jsou tu především pro ně. Obchodní domy totiž vytvářejí nová pracovní místa, poskytují různé formy služeb a umožňují občanům nakoupit potraviny, léky nebo oblečení tzv. „pod jednou střechou“. Dokonce i v době, kdy mnoho jiných obchodů má už dávno zavřeno. Koncentrují v sobě vyšší počet zákazníků a nabízejí tak provozovatelům retailových jednotek příležitost zvýšit své výnosy a zisky, než by tomu bylo v prostorách, kam nikdo nechodí.

V mnoha případech se právě jedná i o místní provozovatele, kteří zde mohou podnikat a realizovat svoji živnost. K žádnému ekonomickému vysávání města, či dokonce ke krádeži v bílých rukavičkách určitě nedochází. Pokud by do obchodních center nechodili občané (přičemž obchodní centra ve středu města využívají hlavně tamní obyvatelé) a nevyužívali jejich služeb, byly by už všechny dávno zavřené a neprovozuschopné.

O obchodních domech mluvil zde šéf nové Kanceláře architektury města Liberce
Nákupním centrům se v tomto rozhovoru věnoval vyznamenaný slavný architekt Jiří Suchomel
Děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity Osamu Okamura kritizoval obchodní domy zde

Nepokládám rovněž za šťastná některá vyjádření nového šéfa Kanceláře architektury města Liberce, pana Jiřího Janďourka, v souvislosti s obchodními centry. Na jednu stranu pan Janďourek poměrně ostře kritizuje výstavbu velkých obchodních ploch v centru města, na druhou stranu ale nesouhlasí s rozrůstáním Liberce do okolí. Pro město je samozřejmě ekonomicky výhodné, aby se více zahušťovalo a nezvětšovalo se do šířky, což by mělo za následek dodatečně náklady z městské pokladny. Nicméně výstavba přímo v centru města na rozvojových plochách (tzv. brownfieldech) nebo v prolukách plní cíl zahušťování v souladu se strategií města krátkých vzdáleností. Není to zase tak dávno, kdy místo obchodního centra Plaza trčela přímo v srdci města obrovská díra, za kterou se museli všichni občané Liberce stydět. Pokud si mám vybrat mezi dírou v zemi a obchodním centrem s nepříliš vkusnou architekturou, volím bez dlouhého přemýšlení to druhé.

Obchodní dům jen nahradil jiný obchodní dům

V případě obchodního centra Forum Liberec došlo v podstatě pouze k nahrazení původního obchodního domu Ještěd novým obchodním domem Forum. Ano, bývalý oranžovo-černý obchodní dům Ještěd byl přeci také obchodním centrem se všemi jeho prvky a vlastnostmi. Byl v té době také mediálně vnímán tak negativně, jako je tomu nyní u dnešních libereckých nákupních center? Z hlediska architektury se domnívám, že i návrh renomovaného architekta Karla Hubáčka nevyvolal ve své době pouze pozitivní ohlasy. Zkrátka pohled na architekturu je ze své podstaty vždy velmi subjektivní záležitost a veřejnost, ať už široká nebo odborná, by měla respektovat konečnou podobu stavby dle představ vlastníka (pokud se jedná o soukromý subjekt).

 

Foto: 4× Jan Stránský

Argument, že díky obchodním centrům se zvýšil počet aut ve středu města, by měl být v první řadě podložen přesnými čísly. Pokud si dobře vzpomínám, byla dopravní situace například na Šaldově náměstí i v době před výstavbou obchodních domů také velmi neutěšená. Naopak jsem slyšel vděčné hlasy vítající možnost zadarmo zaparkovat v centru města za účelem návštěvy úřadů, pošty či jiných obchodů, které se zrovna nenacházejí přímo v obchodních domech. Z tohoto pohledu vlastně obchodní centra nabízejí doplňkové služby třetím stranám formou pozitivních externalit.

Tři velká nákupní centra Liberec neuživí

Druhou stranou mince jsou politická rozhodnutí, která v době stavebního boomu obchodních center nebyla správná. Již v té době muselo být nad míru jasné, že tři velká obchodní centra ve středu stotisícového města se prostě neuživí. Nicméně myslet si, že znemožnění výstavby retailových center ve středu města by přineslo prosperitu a navrátilo život do hlavních ulic, je bláhové. Naopak se domnívám, že právě díky obchodním domům bývá střed města poměrně rušným místem, než by tomu bylo v případě prázdných rozvojových ploch nebo opuštěných a zanedbaných domů.

Je také třeba upozornit, že Liberec není v přítomnosti větších obchodních domů v centru města zdaleka sám. Stačí zmínit jen namátkově pražské Palladium, brněnskou Galerii Vaňkovka, ostravské Forum Nová Karolina nebo ústecké Forum. Všechny tyto budovy se také spolupodílejí na vytváření veřejného prostoru v centru města a není jim lhostejné, co se v jejich okolí děje. Obávám se, že tak silná současná kritika libereckých obchodních center z úst některých vrcholných představitelů města či veřejných institucí nepřinese Liberci nic dobrého.

Vojtěch Petrík
čtenář Libereckých Zpráv


Celkem
Sdílení