Reakce rodičů a absolventů: Slavná sklářská škola je v hlubokých problémech

Dovolujeme si reagovat na váš článek ze 17. 7., ve kterém zpovídáte ředitele Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, pana Libora Doležala, a seznámit vás se skutečnou situací, v jaké se tato donedávna skvělá škola momentálně nachází. Jakožto rodiče studentů této školy, jakožto její absolventi a také lidé, kteří sklem žijí, máme velmi dobré povědomí o tom, jakým způsobem pan ředitel Doležal školu řídí a jaké poměry na ní panují. Vidíme propastný rozdíl v jeho slovech zveřejněných ve vašem rozhovoru a v realitě.


Libor Doležal. Foto: Tomáš Tesař

Na železnobrodské škole působila za bezmála 100 let její existence celá řada skvělých ředitelů a pedagogů a studovalo na ní nespočet žáků, kterým tato škola dala základ pro jejich budoucí kariéry a kteří jí dělali a dělají čest a šíří slávu českého sklářství po celém světě. Zároveň si však tato jedinečná instituce prošla několika těžkými obdobími a jedno z nich bohužel právě zažívá. Zažívá ho paradoxně v době hospodářského růstu, kdy najít uplatnění ve sklářském odvětví je rozhodně menší problém, než tomu bylo v minulých letech, a kdy demografická křivka pomalu stoupá.

Čím to tedy je, že se o studium na brodské „sklandě“ v letošním roce ucházelo zhruba tolik dětí jako v letech, kdy sklářské firmy krachovaly a vyhlídky absolventů nebyly valné? Odpověď je jednoduchá, je to aktuální pověstí této školy.

Od nástupu pana Doležala do funkce ředitele v roce 2015 se totiž „sklanda“ zmítá v neustálých problémech zapříčiněných jeho neodborným a mnohdy extrémně direktivním vedením. Pedagogický sbor je už téměř čtyři roky hluboce rozpolcen, nepohodlní kantoři (ne)dobrovolně odcházejí a jsou nahrazováni nástupci, o jejichž přijetí nerozhoduje jejich erudovanost, nýbrž jejich servilita.

Za zmínku stojí, že jen v posledním roce byla vyměněna téměř třetina učitelského sboru a na dalších změnách pan ředitel usilovně pracuje. Nikoho potom nemůže překvapit, že například studenti z jednoho ze zaměření v oboru Design skla, kteří po prázdninách nastoupí do čtvrtého ročníku, budou mít za svých studií již čtvrtého výtvarného pedagoga i čtvrtého vedoucího dílenského vyučování.

Stížnostem rodičů, které se váží k těmto a dalším závažným problémům školy, však ředitel nevěnuje prakticky žádnou pozornost a řadou alarmujících manažerských pochybení dlouhodobě poškozuje její dobré jméno. O pokoře, o které se pan Doležal ve vašem rozhovoru zmiňuje, nemůže být v žádném případě řeč, stejně tak o vědomí, kam škola směřuje, nebo o její dostatečné propagaci. Naproti tomu sebepropagace pana ředitele je více než příkladná! Také zmíněná spolupráce s firmami, kterými se „sklanda“ zaštiťuje, je z velké části chimérou. Obavy o budoucnost školy sdílí už i odborná veřejnost a každý, komu osud této školy leží na srdci, je jejím stávajícím vývojem velmi znepokojen.

S ohledem na vážnost situace se v současné době narůstajícími problémy školy konečně začal zabývat zřizovatel, kterým je Liberecký kraj. Stojíme tedy nyní před otázkou, zda tato věhlasná škola dostane šanci vrátit se ke svým tradičním hodnotám, odpovědnosti, morálce a vysoké odbornosti a zda bude moci úspěšně pokračovat v naplňování svého obrovského potenciálu a se vztyčenou hlavou vstoupí do druhé stovky let svého bytí.

Za znepokojené rodiče a veřejnost:

Kamila a Radek Vavřačovi
Dana Hudíková
Zdeňka a Jan Fialovi
Lucie Halamová
Hana a Daniel Johannes Kristelovi
Lucie Paseková
Jana a Martin Likavcovi
sklářský výtvarník Zdeněk Lhotský


Celkem
Sdílení