Reakce rodičů a absolventů SUPŠS II.: Naprosto netušíme o jakých výhrůžkách, ultimátech, natož policii pan ředitel píše

Vážení čtenáři Libereckých Zpráv, jakožto zákonní zástupci našich dětí, studujících na SUPŠ sklářské v Železném Brodě, a také bývalí absolventi této školy si dovolujeme reagovat na poslední mediální vystoupení ředitele této školy, pana Doležala, jehož článek Liberecké Zprávy zveřejnily dne 27. srpna.


Foto: Tomáš Tesař

Předně naprosto netušíme o jakých výhrůžkách, ultimátech, natož policii – i když ta by v některých případech byla namístě – pan ředitel píše. Všechny výtky vůči škole rodiče vždy řešili pomocí řádných stížností, popřípadě osobních jednání s panem ředitelem. Ve všech případech však zcela bezúspěšně.

Reakci ředitele školy čtěte zde: Pokud diskusi vystřídají ultimáta a výhrůžky, pak jednání ukončuji

Pan Doležal vnímá stěžující si rodiče jako ty, kteří jen křičí a o vedení školy nevědí nic. Má však správný rodič mlčet, když se nemůže u ředitele dovolat práva pro svého potomka? Opravdu má mlčet, když si jeho dítě chce kvůli učitelově šikaně sáhnout na život a jiné musí být zdeptáno tak, že skončí hospitalizováno?

Opravdu má mlčet, když jeho dítě musí pracovat na nepřipevněném svěráku, pokosové pile či porouchaném soustruhu? Opravdu má mlčet, když se jeho dítě přihlásí na školu, kde se učí vynikající design, a jakmile se na ni dostane, tak tvorba stejného ateliéru spíše připomíná tvorbu nějakého kutilského kroužku? Opravdu má mlčet, když učitel nerespektuje Individuální vzdělávací program jeho dítěte? Jsme přesvědčeni, že nikoliv. Nezbývá mu proto nic jiného, než oslovovat Krajský úřad, Českou školní inspekci či případně Státní úřad inspekce práce.

Zmiňuje-li pan ředitel, že všechny kontroly proběhly bez závažnějších nedostatků, pak bychom rádi vyvrátili tuto lež! V dubnu letošního roku proběhla na škole namátková kontrola Oblastního inspektorátu práce, která odhalila 16 pochybení, z nichž mnohá jsou natolik závažná, že by v prostředí běžné firmy vedla k okamžitému uzavření provozu! Přesto však tyto závěry pana ředitele ani zřizovatele školy nedonutily k přijetí okamžitých opatření, a tak naše děti pracovaly v nebezpečném prostředí dílen beze změny až do konce školního roku. Na závěry kontroly jsme se zeptali externího odborníka na BOZP p. Šicha, který protokol zhodnotil takto:

Po prostudování protokolu o kontrole (č. j.: 7996/7. 41/19-2 ze dne 21. 5. 2019) kontrolované osoby SUPŠS Železný Brod, předmět kontroly dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, provedené dne 10. 4. 2019 Oblastním inspektorátem práce, pro Ústecký kraj a Liberecký kraj, musím konstatovat, že zjištěné nedostatky jsou velmi závažné a zdraví ohrožující pro zaměstnance SUPŠS a do jejich odstranění není předmětné pracoviště a na něm používaná technická zařízení a stroje bezpečné.

První kritiku rodičů a absolventů čtete zde: Sklářská škola je v hlubokých problémech

Případná práce a obsluha technických zařízení a strojů na tomto pracovišti samotnými studenty je oproti zaměstnancům SUPŠS navíc nejenom zdraví ohrožující, ale i životu nebezpečná, a to vzhledem k jejich minimálním pracovním zkušenostem. Zjištěné nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které jsou ve zprávě na dotčeném pracovišti ze strany inspektora OIP popsány, odpovídají spíše tzv. garážové firmě než pracovišti pro výuku studentů.

Též závěry z hloubkové kontroly České školní inspekce v roce 2017, která byla provedena na žádost tehdejší Školské rady, se v žádném případě nedají označit jako uspokojivé, o čemž se každý může přesvědčit na webových stránkách školy.

Zcela nesrozumitelný či spíše prázdný se nám jeví výklad vize pana ředitele z roku 2015, které se pan Doležal dotýká hned v prvním odstavci svého článku. Dle našeho názoru jsou někteří pedagogové prostě zdatnější a někteří méně a stejně tak je tomu i s našimi dětmi. Toto žádnou koncepcí pan ředitel změnit nemůže. Smutným faktem však zůstává, že tam, kde nějakým způsobem změnil pravidla hry, tam se dosahovaná úroveň hluboce propadla.

Nesmírně temnou kapitolou školy se za vedení pana ředitele Doležala staly personální výměny. To, jakým způsobem je komentuje ve svém článku, je v příkrém rozporu se skutečností.  Kdyby tomu bylo tak, jak píše, nikdy by neodvolal 2 pedagogy z oboru, který byl i díky nim výkladní skříní celé školy, a nenasadil by místo nich učitelku, jejíhož odvolání se na základě jejích neskutečně tristních odborných a pedagogických výkonů a také velmi morálně pokleslého vystupování vůči žákům marně snažili téměř všichni zákonní zástupci dotčených studentů dosáhnout. Rovněž by těžko odvolal výtvarnou pedagožku, jejíhož žáka krátce před tím ocenil Cenou ředitele za nejlepší maturitní práci. A takových případů je na škole za poslední 4 roky celá řada.

Pozoruhodné je, jak se pan Doležal ve své reakci vyhnul tématu rozdělení pedagogického sboru na dva nesmiřitelné tábory. Nikdo se mu však nemůže divit. Před jeho nástupem do funkce byl totiž kolektiv učitelů prakticky homogenní, a tak plnou zodpovědnost za současný stav nese jednoznačně právě on. Způsoby, jakými perzekuuje část „nepohodlných“ učitelů, kteří jsou však paradoxně těmi pedagogicky a odborně nejlepšími a morálně nejsilnějšími, snesou označení totalitní. Atmosféra strachu ve škole a vše s ní související se samozřejmě neblaze dotýká nejen pedagogů, ale především našich dětí! Studovat v takovém prostředí vážně není snem pro nikoho, a tak zájem o tuto školu mizí.

Kdo ze školy zmizel již zcela, jsou zahraniční studenti, kteří se svým působením na škole starali nejen o její větší prestiž, ale byli pro ni i zdrojem příjmů. Rovněž zapojení do významného vzdělávacího programu Erasmus+ je z rozhodnutí pana ředitele minulostí. Škola navíc nespolupracuje s jedinou zahraniční firmou či institucí a k těm českým, o kterých ve svém článku pan Doležal významně píše, bychom rádi uvedli, že spatřujeme velký rozdíl mezi pouhým uzavřením memoranda o spolupráci, kterých má škola podepsaných spoustu, a spoluprací skutečnou, která přináší nějaké výsledky.

Navíc jsou zde i případy firem, se kterými škola v minulosti kooperovala, ale na základě rozhodnutí ředitele Doležala kooperovat přestala. Partnerské firmy vyjadřují svou podporu železnobrodské škole, neboť si uvědomují její nesmírnou důležitost pro fungování sklářského odvětví nejen v našem regionu, nicméně jejich podpora je většinou pouze formální. Vyjadřuje-li některá z firem či institucí podporu přímo současnému vedení školy, pak je to jen neznalostí skutečné situace uvnitř školy a jednostranným lobbingem.

Formální přístup mají i krajští úředníci v čele s náměstkem hejtmana odpovědným za školství, který po celou dobu zdatně zlehčuje či zametá pod koberec všechny problémy a vážná pochybení pana ředitele, a tím výrazně přispívá k prohlubování krize na škole. Tyto a další okolnosti (např. zrušení projektu na opravu žalostně zchátralého domova mládeže) nahrávají spekulacím veřejnosti, že kraj o další budoucnost školy vlastně ani nemá zájem. Pokud je tomu tak, pak ve škole běží vše podle plánu…

Na závěr bychom se rádi jen okrajově vyjádřili k článku paní Ing. Vosáhlové, který byl zveřejněn v Libereckých zprávách 31.8.

Článek od Ing. Ivy Vosáhlové čtěte zde:

Asi nikoho nepřekvapí, když uvedeme, že paní Ing. Vosáhlová patří k nejtvrdšímu jádru příznivců pana ředitele Doležala z řad pedagogů. Nechceme přilévat olej do ohně, a tak necháme stranou většinový názor studentů výtvarné větve na tuto paní učitelku, a tím zároveň i její postoj k výtvarné větvi jako takové. Co bychom však okomentovali rádi, jsou čísla, která paní Vosáhlová ve svém dopisu zveřejňuje. Na webových stránkách školy je uvedeno 34 zaměstnanců školy včetně ředitele. Od června roku 2018 do června 2019 z těchto 34 zaměstnanců na škole přestalo působit 10, tj. 29,41 %.

Mimochodem od začátku roku 2018 se výpověď týkala 12 pedagogů, těsně před začátkem tohoto školního roku přibyla další. To, že se týká pro pana ředitele „nepohodlného“ pedagoga je asi zbytečné uvádět. Další matoucí údaj, který paní Vosáhlová zveřejnila je ten, týkající se počtu uchazečů. Na obor Design skla, který pojme 22 studentů se letos dostal každý, kdo se přihlásil. Po čtyřech kolech přijímacího řízení se to týkalo 13 uchazečů (včetně tzv. „recyklátů“ - studentů, kteří na škole již studovali, a jedné pedagožky z této školy), ke kterým přibyli tři studenti, kteří budou první ročník opakovat.

To jsou čísla, která jsou srovnatelná s těmi, kterých se týkala doba nejmenšího zájmu o studium na této škole, a svědčí jen o tom, že záměr pana ředitele Doležala udělat ze SUPŠ sklářské v Železném Brodě výběrový institut, vůbec nevyšel...

Kamila a Radek Vavřačovi

Zdeňka a Jan Fialovi

Kamila Žďárská Parsi

Klára a Craig Edward Hewittovi

Lenka Petričková

Milena Heřmanová

Lenka a Daniel Feiferovi

Jana Řezáčová

Jana a Martin Likavcovi

Lucie Paseková

Jitka Adamovská

Hana a Daniel Johannes Kristelovi

Dana Hudíková

Lucie Halamová

Iva a Martin Cvrčkovi

Gabriela Ulbrychová

Lubomír Horna

Gabriela a Petr Hartmanovi

Pavla Charvátová

Naďa a Josef Brožkovi

Marie Magdaléna Jiřenová

Kateřina a Tomáš Pecinovi

Monika Halamková

Vlasta a Vladimír Samkovi

Iva Brunclíková


Celkem
Sdílení