Nedělní rozhovor: „Je nesmyslné stavět pivo, nejzdravější nápoj na světě, na úroveň cigaret“

Pivo může kvůli tlaku Světové zdravotnické organizace dostat časem nálepku nepřítele lidstva, jako se to stalo s cigaretami. Šéf Pivovaru Svijany Roman Havlík přitom takový trend považuje za nespravedlivý. Už proto, že pivo je podle něj nejzdravější nápoj na světě. „Dokonce si myslím, že je pivo daleko zdravější než víno, obsahuje mnohem víc živých látek,“ konstatuje Havlík.


 

Přirovnal jste pití piva ke kouření. Očekáváte tedy, že, tak jako tomu bylo u cigaret, obecně poroste tlak také proti konzumaci alkoholu?

Současný svět se strašně mění, a to z mnoha pohledů, například v genderových rolích, co muži a ženy chtějí, co muži a ženy mohou nebo nesmějí dělat, co by chtěli, nebo nechtěli dělat. Tady je třeba říct, že alkohol provází lidstvo od nepaměti, což ovšem nemění nic na tom, že se obávám, že v tomto měnícím se světě může tlak ze strany Světové zdravotnické organizace přijít.

Když to přeženu: bude za padesát let povoleno vypít maximálně jedno pivo denně?

Já se toho děsím. Jsem liberál a myslím, že si umím se svým životem naložit podle svého přesvědčení, že vím, co je pro mě dobré. A že když udělám nějaký průšvih, musím si ho vylízat. A aby mi někdo říkal, že musím jít doprava, nebo doleva, nebo že si musím stoupnout, nebo sednout, to mi přijde jako naprosto zásadní zásah do osobnostních práv člověka.

Ani lékaři se pořád nemohou dohodnout. Je pivo zdravé, nebo škodlivé? Váš názor bude asi jasný.

Pivo je podle mě nejzdravější nápoj na světě. Trošku tomu nenahrává, že je tam alkohol, ale je to v podstatě nízkoalkoholický nápoj. A veškeré ionty, vitamíny, výživové látky a zbytek kvasnic, to vše je pro lidský organismus velice prospěšné. Dokonce si myslím, že je pivo daleko zdravější než víno, obsahuje mnohem víc živých látek. Ale je to můj soukromý názor. Nejsem lékař.

Vy sám, kolik piv si denně dopřejete?

Nevím, jestli to mám říkat, protože pokud to bude číst pan doktor Nešpor, tak mě okažitě zařadí do škatulky alkoholika, ale piju v průměru dvě až čtyři piva denně. Nejraději mám našeho Rytíře.

Vím, že je to striktně individuální, ale přesto: existuje nějaká obecná hranice, kdy člověk pozná, že už pije piva příliš?

U každého záleží, zda to má pod kontrolou. Ano, většina lidí si myslí, že to má pořád pod kontrolou. Ale to se dá lehce ověřit. Stačí, když někam na pár dní vycestujete a nemáte ke své obvyklé dávce piva přístup. Jakmile vám to vadí, je to k zamyšlení. Důležité je zjistit, zda s tím můžete přestat. Alkohol je bohužel návykový, ale jak říkám, v pivu je ho strašlivě málo.

Po celé republice vznikají desítky minipivovarů. Jen v Libereckém kraji je to například Vendelín, Cvikov, Albrecht, Volt a další. Vnímáte je jako soupeře, nebo jste rádi, že pivní kultura expanduje?

Minipivovary vnímám docela pozitivně. Konkurence je prospěšná obecně, protože kdybyste byl jeden na trhu, tak vás nic nenutí se stále zlepšovat. Český trh byl a je rozdaný mezi tři největší hráče, plzeňský Prazdroj, Staropramen a Heineken, které mají dohromady osmdesát, možná devadesát procent trhu. A už to vypadalo, že to tak zůstane. A takto je to rozdané i v Evropě. A já se už děsil toho, že pojedu na dovolenou a budu všude pít jednu stejnou žlutou vodu. Proto myslím, že je dobře, že minipivovary vznikly. Myslím, že mají neuvěřitelný marketing. Současně ale občas kolísá kvalita. Je nedostatek sládků a každý si myslí, jak je jednoduché vařit pivo. Že na tom vlastně nic není. A zjišťují, že to tak nejde. Dochází jim, že potřebují kvalitního a zkušeného sládka, kterých je nedostatek. A že pivo je živý organismus, a často se nechová tak, jak vám to nastaví výrobce technologie, kterou si pořídíte. Ale obecně je dobře, že minipivovary vznikají, rozbíjejí trh, nabízejí pestrost.

Ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Foto: Tomáš Tesař

Kde se aktuálně nachází pivní kultura v Česku?

Prodej malinko klesá. Statistiky hovoří o snížení konzumace piva o čtyři litry ročně na hlavu. Obecně klesá prodej v restauracích, to je jasně daný trend. Za nás, když jsme byli mladí, byla jediná zábava jít do hospody a tam se všechno řešilo.

Což bylo mimochodem fajn.

Fajn to určitě bylo, ale dnes máte daleko jiné možnosti. Můžete se intenzivněji věnovat koníčkům, můžete mnohem víc cestovat, což my jsme moc nemohli. Lidé navíc víc pijí doma, takže je vidět, že se prodej piva přelévá z restaurací do obchodů. Češi strašně milují grilování. Když dnes procházíte vilovou čtvrtí, každý má na zahradě gril. A ke grilování prostě pivo patří. Paradoxně, jak klesá prodej v restauracích, nutí to restauratéry vymýšlet nové způsoby prodeje, víc a lépe se o pivo starat. Což je podle mě dobře.

K penězům. Budete v roce 2019 zdražovat?

Asi nás to dožene.

O kolik?

Máme představu, ale zatím si ji necháme pro sebe. Slad šel kvůli nárustu ceny ječmene nahoru. Neurodil se chmel, což má samozřejmě negativní dopad na cenu. Je nedostatek lidí, k čemuž se váže fluktuace, se kterou jsme nikdy neměli problém. Ale trh práce je teď obecně hladový a my máme bohužel za rohem mladoboleslavskou Škodovku, a to je opravdu výkonný vysavač schopných pracovníků. Což s sebou nese organizační problémy. Takovou nerovnováhu na pracovním trhu jsem od roku 1991 nezažil. S čímž souvisí i to, že roste tlak na mzdové náklady. A ještě zdražují energie. Zkrátka, ceny všech vstupů rostou.

Čtěte také: Roboti v Densu zbaví lidi nudné práce a umožní jim dělat zábavné věci

Pokud vím, už skoro devět procent vašeho piva jde na export. Třeba v saské Žitavě točí svijany snad každá pátá hospoda. Pominu-li Slovensko, které bude asi největším odbytištěm, ve kterých zemích je o vaše pivo zájem největší?

Slovensko je nám mentálně nejbližší. Je tam podobná pivní kultura, není tam jazyková bariéra. Tam se nám daří. Založili jsme firmu v Chorvatsku, kde jsme původně směřovali na české turisty, ale teď to vypadá, že to budou pít spíše místní. Což je dobrá zpráva. Daří se nám v Německu, kam se nám podařilo proniknout i s plechovkovým pivem. A pracujeme na Rusku a Polsku. Snažíme se cílit na země, které jsou v našem okolí, už kvůli tomu, jakým způsobem vaříme, a jakou má naše nepasterované pivo trvanlivost.

Prodáváte pivo v soudcích, lahvích, plechovkách, velkých dvoulitrových plechovkách. Ještě pořád jste nepřehodnotili prudce zamítavý vztah k PET lahvím? Co vám na nich tak vadí?

Je to nedůstojný obal.

Nějaké konkrétní argumenty?

Jednak je PET průhledný. Takže musí být hodně tmavý. Propouští ven z piva „céočko“. A dovnitř se dostane vzduch. Pivo pak rychleji degraduje.

Pokud se nemýlím, vaše roční produkce se blíží šesti stům padesáti tisícům hektolitrů.

V roce 2017 jsme měli 638 tisíc, za rok 2018 to bude někde okolo 680 tisíc.

Kde je váš strop?

Záleží na tom, co všechno přistavíme. Strop naší varny je dnes na 750 tisících hektolitrech. Takže připravujeme projekt nové varny. Vloni jsme otevřeli novou spilku. K ní teď potřebujeme přizpůsobit varnu. A pak, až nás dožene sklep, který má dnes kapacitu nějakých sedmdesát tisíc, přistavíme sklepy.

Což zní optimisticky. Kde tedy vidíte Svijanský pivovar za deset let, v roce 2029?

Na 750 tisících hektolitrech. A nadále pro nás bude důležitý trh kolem našeho komína. Protože Češi mají pivo rádi.

Suroviny a výroba:

Svijanské pivo je vařeno ze základních surovin: vody, sladu, chmele, chmelových extraktů a isoextraktu, cukru a kvasnic. Voda, která se používá při vaření odpovídá složením kojenecké vodě. Slad se nakupuje z okolních sladoven a žatecký chmel se pěstuje na vlastních chmelnicích v úštěcké oblasti. Zajímavostí je, že se zde pěstuje nepřešlechtěná odrůda žateckého chmele - Osvaldův klon 72. Pivovar produkuje pivo klasickou technologií českého piva plzeňského typu. Všechna svijanská piva jsou vyráběna stejným technologickým postupem, který se nazývá dvourmutový způsob vaření.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení