Řidičák na zkoušku? Ukázka, jak ministerstvo dopravy neumí komunikovat s odbornou veřejností, říká expert Jan Bajgar

Řidičský průkaz na zkoušku není žádnou novinkou, navrhován byl už před lety. Nyní se k němu Ministerstvo dopravy ČR vrací. Průkaz by platil jen určitou dobu a bodový systém se má stát přísnějším. Měla by se tak snížit nehodovost u začínajících řidičů. Podle jabloneckého dopravního experta Jana Bajgara je to však jen jedna strana mince. „Není možné lidi jen trestat. Je potřeba je vychovávat tak, aby nemuseli být trestáni,“ říká.


Foto: Archiv J. Bajgara

Mladí a nezkušení řidiči zaviní mnoho nehod i úmrtí. Situaci má zlepšit mimo jiné zavedení řidičského průkazu na zkoušku. Měl by platit 2 roky a bodový systém má být 2× přísnější (6 bodů). Myslíte si, že by po jeho prosazení byli začínající řidiči ohleduplnější a opatrnější?

Systém řidičáků na zkoušku má snížit nehodovost začínajících řidičů. Nicméně se u tohoto tématu ukazuje, že Ministerstvo dopravy ČR, respektive příslušný odbor, dostatečně nekomunikuje s odbornou veřejností tak, aby vyslechl její názor. Vím, že zkušení lidé, například z Asociace autoškol ČR nebo zkušební komisaři, kteří se v této oblasti pohybují denně, mají jiný názor. Řidičák na zkoušku by splnil očekávání společnosti. Ale pouze tehdy, bude-li doplněn něčím, co bude řidiče motivovat a zlepšovat. Uvedu konkrétní případ. Začínající řidič, většinou se jedná o mladé lidi, se může vybodovat téměř okamžitě. Je zde navrženo 6 trestných bodů. Pokud se vyboduje čtyřmi body najednou, tak už mu moc bodů nezbývá. Prakticky může přijít o řidičské oprávnění v průběhu prvního dne, co usedne za volant. Pokud mu hned sebereme řidičské oprávnění, vychová ho to? Zlepší se a nebude se příště dopouštět hříchů? V autoškole se lidé naučí základy. Ale každý začátečník by se měl dále rozvíjet v praxi. Řidičský průkaz na zkoušku je pouze jedna strana mince. Na druhé straně bychom měli dát řidičům šanci, aby se naučili víc než základy v autoškole. Není možné lidi jen trestat. Je potřeba je vychovávat tak, aby nemuseli být trestáni.

Asociace autoškol nesouhlasí, protože návrh podle nich nepřinese nic, jen vše zhorší. Začínající řidič se prý bude snažit řídit méně častěji, aby nic nezavinil. A po dvou letech se vrátí na silnice. Jaký na to máte názor?

Není podstatné se teď bavit o konkrétním bodovém systému nebo o tom, jak dlouho by měl řidičák na zkoušku platit. Důležitý je princip. Stát se začíná snažit o to, aby lidé byli trestáni. Ale podle mě by měli být spíše pochváleni. Když někoho pochválíte, tak se nad tím zamyslí a bude mít snahu zlepšit se. Když ale někoho potrestáte, tak se zasekne. Samozřejmě je možné, že čerství držitelé řidičáku nebudou hned řídit a začnou až po uplynutí nějaké doby. Pak si mohou dovolit i více „prasáren“, protože budou mít 12 bodů. Jako začátečníci ale nebudou trénovat a zhorší se. Potrestáním nového řidiče to zhoršujeme. Dříve se také vydávaly řidičáky už v den, kdy ho lidé získali. Mohli hned přijít a pochlubit se. Být na sebe hrdí ještě ten den. Nyní musíte čekat několik dní a počáteční radost vyprchá.

Myslíte si, že se řidičské průkazy na zkoušku nebo jiná zlepšení měly přijít již dříve?

Samozřejmě. Měly přijít dříve. V oblasti výuky a zkoušení řidičů jsme v rámci Evropy dost pozadu. Jsme černou ovcí. Je to škoda. Nechci vzpomínat na doby minulé, že bylo všechno bezvadné. Ale třeba československé autoškoly měly velice dobrý ohlas ve světě. Naše metody výuky byly velmi dobré. Záviděla nám spousta odborníků ze zahraničí. Ale jak říkám, hlavní problém je v nečinnosti Ministerstva dopravy. Uvedu opět příklad. Jako aktivní důchodce jsem se pokusil dát dohromady Asociace autoškol a Asociace zkušebních komisařů, což je řádově 300 komisařů v ČR. Seděli jsme u jednoho stolu a ti lidé byli schopni dát dohromady na papír vše, co by si přáli a co vidí jako důležité, aby se změnilo v oblasti výuky a zkoušek. Po dohodě s náměstkem ministra jsme dali své požadavky na příslušný odbor 15. dubna. Dva měsíce k tomu ministerstvo neřeklo vůbec nic. Až teď byla svolána schůzka, ale ministerští úředníci ani předem neřeknou, o čem se tam lidé budou bavit. Zkrátka je vidět značný nezájem o tuto problematiku. Řidičský průkaz na zkoušku vyplývá z nekomunikace Ministerstva dopravy s odbornou veřejností, která má spoustu nápadů.

Dalším argumentem je, že pokud tento řidičský průkaz vejde v platnost, tak mnoho lidí bude chtít mít řidičák těsně předtím. Je možné, že po prosazení řidičáku na zkoušku dočasně klesne zájem dalších nových zájemců?

Je to možné. I když si myslím, že ne o tolik. Krátkodobě se může zvýšit zájem, ale lidé stejně musí počkat, až dosáhnou věkové hranice. Spíše může vzniknout krátkodobá „davová psychóza“. Ale v praxi by to moc neznamenalo.

Některé země mají zavedeny povinné kurzy, které musí řidič po ukončení autoškoly navštěvovat, aby své schopnosti zdokonalil. Je to cesta ke zlepšení situace?

Určitě. Některé autoškoly nabízejí nadstavby nad rámec základních informací. Řidičovy schopnosti jsou stále vylepšovány různými kurzy. Například v Rakousku to tak běžně funguje. U nás některé autoškoly také poskytují kurzy navíc. Dělají to však samy za sebe. Bez iniciativy ministerstva ale není šance, aby se různá vylepšení stala pro celostátní použití závaznými. Pokud se tím někdo zabývá, jde spíše o pilotní projekt. Je ale třeba, aby to mělo širší dopad. Pro celou veřejnost.

V některých státech mohou začínající řidiči jezdit první rok jen pod dohledem zkušeného řidiče. Co si o tom myslíte?

Že by to byla dobrá cesta, pokud by rodiče a další lidé, kteří se začátečníky jezdí, ovládali správně předpisy i celou problematiku pohybů v dopravě. Vzhledem k tomu, že takovou jistotu mít nikdy nebudeme, zastávám názor, že by tomu tak být nemělo. Rodiče a další lidé nenahradí odbornou veřejnost. Naopak by měl být kladen větší důraz na vzdělávání a odbornou způsobilost učitelů v autoškolách. Není správné, aby učil kdokoli.

Stále se mluví především o mladých řidičích, ale začátečníkem za volantem může být i starší osoba. Měli by mít řidičák na zkoušku tedy začátečníci jakéhokoli věku?

Určitě. Začátečník nemá zkušenosti. Problém všech nových řidičů spočívá v tom, že v průměrné autoškole se člověk určitě nebude učit jezdit rychleji, než se smí. Nebude se učit zastavit, kde nesmí. Bude se učit vše správně. Později tentýž svědomitý člověk přijde do provozu a řekne si, že takto ho vše naučili a tudíž to tak bude dělat. Jede v obci do padesáti, ale ostatní ho předjíždějí a troubí na něj. Zastaví na stopce a začnou ho objíždět. Jede po dálnici v pravém jízdním pruhu tak, jak se má, předjede náklaďák a někdo ho podjede zprava. Tento člověk je pak velmi ohrožený. Kdyby ostatní jezdili tak, jak se má, bude nehodovost mladých řidičů poloviční, než je nyní. Začátečník nepočítá s tím, že mu druhý řidič udělá nějakou „prasárnu“. Není připraven na nezodpovědné řidiče. První stovky kilometrů ho natolik zaměstnají, že nemá šanci předvídat. Já jsem často učil řídit například starší ženy kolem padesáti let. Dříve je vozil manžel, ale najednou nemohl. Potřebovaly tedy řidičák. Je ukrutná práce je v tomto věku naučit řídit. Mladí lidé jsou vnímavější a lépe se učí. Třeba žena ve středním věku je precizní a opravdu zodpovědná. Pojede podle předpisů. Princip je ale stejný jako u mladých. Ostatní ji svým chováním mohou ohrozit. O zkušenějších řidičích se moc nemluví, ale dopravní nehodovost začínajících řidičů je ovlivněna i nekázní starších řidičů. 

Mladí řidiči mají ale také často tendenci „machrovat“ před kamarády. Nebo už to neplatí?

Ano. Nemusí jít ale vždy jen o machrování. Můžou se nechat strhnout právě i zkušenějšími řidiči. Mnohokrát jsem slyšel, že někdo řekl: „Jak to jezdíš. Takhle se jezdí jen v autoškole.“ To se často stává, protože začínající řidič jede v obci 49 km/hod., ale všichni kolem jedou 70 km/hod. Nebo si vezměme začátečníka, který jede podle předpisů za nákladním vozem. Nepředjíždí, protože tam nevidí, nebo ví, že je tam plná čára. Ale auto za ním ho náhle předjede i s náklaďákem před ním. Pak další auto a další. Tak se nechá strhnout a také předjede. Jenže nezvládne udělat to, co udělal ten první předjíždějící. Nechá se strhnout a může na to doplatit. Starší řidiči by měli jít příkladem, i když to v praxi nemůže nikdy fungovat dokonale. Dobré je to v severních státech, které mají malou nehodovost. Když tam někdo dostane pokutu, tak se bude stydět. Ale v Česku se tím ještě pochlubí.

Jaký je váš názor na zvýšení pokut za nejvážnější a vážnější přestupky? A naopak. Je správné, že budou menší pokuty za méně vážné přestupky?

Je to dobře. Vrátil bych se k tomu, že komunikace mezi odbornou veřejností a ministerstvem velmi vázne. V jiných státech řidiče za vážnější přestupek pomalu zavřou do vězení, nebo mu zabaví auto. U nás jsme pořád hodní. Domnívám se, že je to politická hra. Vzpomínám si, jak se zde prosazoval alkohol za volantem. Český národ je „tvořivý“. Místo jednoho piva si dá tři. Celý svět nám závidí nulovou toleranci. Alkohol za volantem je prostě špatně. Nebudu si stěžovat, že si nemůžu dát pivo, když jedu na kole. Je to zkrátka nebezpečné, proto budu jezdit střízlivý. 

Je tedy Česká republika k řidičům mírnější než jiné státy?

Bohužel velmi mírná. Zákon, který platí pro autoškoly je z roku 2000. Máme rok 2019. Situace je za ty roky jiná. Je třeba změnit legislativní podmínky, aby se řidiči mohli lépe začlenit. Perličkou je, že zkušební testy pro řidiče jsou pouze v českém jazyce. Takže cizinci, kterých je zde mnoho, dělají testy s tlumočníkem. Ten je navíc dost často zaplacen, aby udělal zkoušku za uchazeče. Prostě mu poradí správné řešení. Je to běžná praxe, se kterou nemůžou komisaři nic udělat. Česká republika je velmi benevolentní. 

Jiří Plášil

spolupracovník Libereckých Zpráv

Jan Bajgar

Jeden z prvních provozovatelů soukromé autoškoly v ČR po roce 1989 a dlouholetý dopravní expert.

1989–2014 Vlastní autoškola (1. soukromá v ČSFR) – výuka a výcvik všech skupin

1993–2001 Prezident Sdružení autoškol ČR (1. soukromé profesní společenství)

1993–2001 Člen prezidia evropské federace autoškol

1993–2000 Autor a spoluautor učebnic a výukových materiálů pro autoškoly

1996–2001 Vlastní, mezinárodní, nákladní autodoprava – řidič z povolání 

2000–2002 Člen odborné komise MDČR, tvorba předpisů pro řidiče a autodopravce

2000–2010 Předseda dopravní komise, člen MZ v Jablonci nad Nisou

1999–2002 Manažer závodního týmu Racing Team LIAZ-Renault

2001–2002 Organizátor Mezinárodní šestidenní motocyklové soutěže v Jablonci n. N.

2008–2009 Spoluautor seriálu ČT2 „Profesionálové“ o profi řidičích – aktivita MDČR

2002–2013 Odborný poradce – instruktor importéra vozidel Renault-Trucks do ČR a SR

2006–2014 Zaměstnán ve vlastní firmě Bajgar Driving, s.r.o.

2009–2019 Externí lektor ČESMAD BOHEMIA (školení profesní způsobilosti řidičů)

2015–2016 Zaměstnán na MDČR (předseda zkušební komise zkušebních komisařů)


Celkem
Sdílení