Rozhodnutí v kauze Walderode. Potvrdí nárok šlechty na panství v Českém ráji včetně zámku Hrubý Rohozec?

Rozhodnutí v restituční kauze rodu Walderode vynese odvolací Krajský soud v Hradci Králové v úterý 18. června. Dnes u soudu zazněly závěrečné návrhy stran. Doplnění důkazů nikdo nežádal. Krajský soud řeší odvolání státních institucí a dalších subjektů proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze září 2017, který restituční nárok rodu Walderode na panství na Turnovsku uznal. „Chceme si nechat určitý čas na projednání věci," řekl předseda odvolacího senátu Jan Rutsch k odložení vyhlášení rozhodnutí na příští týden.


Právní zástupce žalobců v závěrečné řeči navrhl, aby krajský soud potvrdil rozsudek semilského soudu. Žalovaní, mezi nimiž jsou různé státní instituce a další subjekty, naopak chtějí, aby krajský soud změnil rozhodnutí semilského soudu tak, že Karel des Fours Walderode není oprávněnou osobou. Případně navrhli, aby krajský soud rozhodnutí semilského soudu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

O vrácení majetku zhruba za tři miliardy korun usiluje rod Walderode více než čtvrt století. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. Při zatím posledním soudním verdiktu předloni v září semilský soud takzvaným mezitimním rozsudkem uznal nárok Karla des Fours Walderode na pozemky na Turnovsku zkonfiskované rodině na základě Benešových dekretů. Vydání rodového panství se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Ta se dnešního jednání osobně zúčastnila.

Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk připomněl, že o menší části majetku rozhodla již liberecká pobočka krajského soudu v Ústí nad Labem, která nárok žalobců označila za důvodný, což potvrdil Nejvyšší soud. Další soudy by tak podle něj měly postupovat obdobně. Právní zástupci žalovaných poukazovali na to, že Walderode podmínky navrácení občanství v roce 1947 splnit nemohl, a není tedy oprávněnou osobou.

Spolupracoval Walderode s nacisty?

Člen soudního senátu Pavel Kumprecht konstatoval, že ve věci byly za celou dobu soustředěny všechny možné důkazy. Poznamenal, že štos dokumentů k případu postupně narostl do výšky 1,6 metru. „Nyní jde o to, aby z nich byly vyvozeny správné závěry," uvedl.

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce v roce 1947 vráceno.

Zabraný majetek Walderode už ale po roce 1947 nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.

Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z provedených důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.

Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Celkem na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci.

Kdyby byl rozsudek semilského soudu potvrzen, věc by u semilského soudu v budoucnu pokračovala projednáváním vrácení jednotlivých pozemků. Těch je asi 1400.


Celkem
Sdílení