Špachtlí namaloval Buriana, Charlese i Joplin. „Ta technika mě oslnila. Je to ‚tenis‘ na plátno,“ říká výtvarník Petr Homola

Původně chtěl malovat jen černobílé portréty, nakonec ale tvoří výhradně barevně. A hlavně špachtlí. Liberecký výtvarník Petr Homola (40) na svá plátna přenáší především tváře známých herců a hudebníků. Ray Charles, Janis Joplin, Vlasta Burian, Karel Kryl či Laco Deczi. Rád ale tvoří i krajiny. Inspiraci prý nachází u současného běloruského neoimpresionisty Leonida Afremova.


Přál by si, aby svůj osobní pozitivismus dokázal promítnout i do vlastní tvorby. Vedle obrazů maluje i na zdi venku a v interiérech. V portfoliu má například malby v restauracích nebo dětských pokojích. Malování ho zaujalo už na střední škole, o 10 let později se mu začal věnovat naplno. Začínal s temperou, tužkou a uhlem. Nyní však tvoří hlavně pomocí malířské špachtle.

„Malba špachtlí mi imponuje. S její pomocí nanáším barvy na obraz a postupně je na sebe vrstvím. Potom svá díla lehce dokončuji štětcem,“ říká čtyřicetiletý výtvarník Petr Homola z Liberce s tím, že tahle technika malby se pro něho stala i odpočinkem.

Vlasta Burian. Byl vytvořen pro výstavu v Centru Vlasty Buriana, kde jsem ho chtěl zakomponovat do svých hudebních obrazů. Namaloval jsem mu tedy dobový mikrofon z roku 1939.

„Už během studií mě oslovil surrealismus. A tvůrci jako Salvador Dalí či René Magritte. Ale měl jsem různá období. Například takové, že jsem maloval jen hudebníky,“ vypráví výtvarník Homola. V rámci jazzového večera dostal příležitost vystavit obrazy slavných, ale i neznámých tvůrců z hudební branže. Od té doby se začal věnovat portrétům intenzivněji. Původně se chtěl zaměřit na černobílou malbu člověka s důrazem na detaily hudebního nástroje. Brzy však zjistil, že mnohem více ho lákají barvy. Preferuje akrylové barvy a téměř nepoužívá vodu. Sází na strukturu a pestrost.

Podzimní park. Inspirace výtvarníkem Leonidem Afremovem. Barevná krajina a veselé tóny barev prozářené světlem lamp.

„Na jedné malbě pracuji zhruba 20 hodin. Většinou mám rozdělané dvě či tři najednou. Když mě jedna přestane bavit, začnu malovat jinou,“ popisuje styl své práce Petr Homola. Nejlepší je prý tvořit více obrazů současně. Už proto, že když používá jednu konkrétní barvu, nanáší ji hned na dvě či více pláten najednou. Do tvorby se podle malíře Homoly promítá jeho momentální nálada. Někdy se mu daří, jindy naopak vůbec. Jeho přátelé a fanoušci často říkají, že nejlepší díla vytvořil ve chvíli, kdy pracoval pod tlakem.

„Mé obrazy jsou v tu chvíli dynamičtější. A dynamika mě na nich velmi baví,“ komentuje reakce svých příznivců výtvarník Homola. 

Ray Charles. Inspirován filmem Ray. Zachycení divokého života slepého hudebníka. Důraz na zachycení jeho světa, který nevidí. Jeho pocity vyjádřeny ve formě barev. Portrét má dvoje klávesy. Jedny čisté a jedny zkrvavené. Ray Charles byl dobrý, čistý hudebník, ale zároveň byl podlý a musel si své místo vybojovat.

„Mám dva obrazy, na které jsem opravdu moc pyšný. Prvním je portrét Raye Charlese. Druhým potom krajina. Líbilo se mi, jak mi pod rukama vzniká prostorový obraz. Nečekal jsem, že něco takového dokážu namalovat,“ vypráví s nadšením malíř Homola o malbě, jejíž předlohou bylo dílo umělce Leonida Afremova. „Je to úspěšná malba. A také velmi barevná,“ říká s úsměvem Petr Homola.

Ve své sbírce má i obraz, který opakovaně přemalovával. Pracuje na něm v podstatě neustále. I nyní.

„Chci, aby z něj vzniklo ještě něco trochu jiného. Jedná se o věčné dílo, jež jsem nazval Můza,“ popisuje výtvarník Homola s tím, že motivem je tvář Můzy, která ho provází celým tvůrčím obdobím. Zakomponoval do něho prý i svůj postup, svůj vývoj ve výtvarném umění. 

Janis Joplin. Divoženka v květinách.

Kromě malování portrétů a krajin v ateliéru se liberecký umělec věnuje i restauracím, fasádám domů či dětským pokojům.

„Za celou dobu jsem namaloval zhruba osmdesát až devadesát obrazů. Přesto je malování na zeď úplně jiné. Musím mít přesně tolik barvy, kolik potřebuji. A také se musím přesně trefit do odstínu,“ popisuje rozdíly mezi různými druhy tvorby Petr Homola. Jako zakázku maloval například interiér jedné jablonecké restaurace či celého mateřského centra. Inspiraci nejen pro tento typ práce hledá často na sociální síti Pinterest, ale čerpá i z řady dalších zdrojů.

„Výstavy se snažím oddělit tematicky. Přestože dnes pracuji s konkrétní technikou, rád bych zkusil i nějaké koláže. Byly by doplněny třeba o základní desky, tištěné spoje a podobně. Chtěl bych v budoucnu propojit výtvarné umění s technickými vymoženostmi dnešní doby," prozrazuje Homola.

Karel Kryl. Oblíbený básník, hudebník. „Jeho písně mě při tvorbě nabíjejí energií,“ komentuje obraz výtvarník Homola. Jedná se o jeho srdcovou záležitost. Namalován čistě z nostalgického důvodu. „Začal jsem dávat tváři barvy podle pocitů a nálady,“ dodává.

Milenci pod děštníkem. Souznění pod deštníkem. Živé barvy. Pár jde deštivou alejí. Jsou zde odlesky vody. Podzimní nálada.

Luis Armstrong. 

Neznámá houslistka.

Laco Deczi. Nejlepší česko-americký trumpetista. Původem z Čech, nyní žije v Americe. Nedávno navštívil Liberecký kraj.

Jiří Plášil

spolupracovník Libereckých Zpráv

Petr Homola, výtvarník (40)

Výtvarným aktivitám se věnuje od dětství. O malbu se začal zajímat na škole, ale vážně tvořit obrazy začal až 10 let později. „Jen tak jsem si něco čmáral a najednou jsem si řekl, že bych mohl vytvořit něco velkého. A k malování se zase vrátit,“ vzpomíná Petr Homola. Ze začátku maloval jen pro zábavu. Zanedlouho ale zjistil, že jeho práce se lidem líbí, a začal se více prezentovat. První autorskou výstavu měl v roce 2000 v tehdejší jablonecké kavárně Devítka. V posledních letech používá primárně techniku malování špachtlí. Inspiraci nachází nejčastěji u současného neoimpresionisty Leonida Afremova.

Maluje převážně hudebníky, ale ve svém portfoliu má i krajiny. Původní cíl malovat černobílé portréty se hned po prvním namalovaném obrazu změnil v touhu tvořit výhradně barevně.

„Miluji práci s barvami. Odráží se v nich má energie,“ říká Homola.  

Rád by letos připravil expozici k 30. výročí od sametové revoluce. Nejbližší výstavu jeho obrazů si můžete prohlédnout 28. července na zámku Sychrov.


Celkem
Sdílení