Superpotraviny z louky a lesa? Kopřivou v nádivce a medvědím česnekem to rozhodně nekončí

Konečně! Jaro se přehouplo do druhé poloviny a vyznavačům ryze přírodní stravy se otevírá možnost „skočit si“ pro oběd, svačinu nebo večeři přímo na louku nebo na kraj lesa. Že vám to přijde bláznivé? Ale kdeže. Pouze jste nepostřehli, že po vzestupu vegetariánství a vitariánství jsou trendem v gastronomii i plané kytky a byliny, co vám rostou za domem. Hojně je propagují třeba Štěpán a Melanie Matějkovi z Jindřichovic pod Smrkem, autoři knih Divoká kuchařka a Lesní kuchařka.


Foto: Tomáš Tesař

Divoké potraviny teď zkrátka letí. Jsou lokální a bezobalové. Proč kupovat prášek z moringy a acai dovážené přes půl zeměkoule, když si můžeme do vloček sypat sušenou kopřivu a v létě se přecpat borůvkami?

Opravdoví nadšenci si dokonce odšťavňují i obyčejnou trávu. Naše superpotraviny si přitom se zahraničními „must haves“ vůbec nezadají v obsahu tělu prospěšných látek. Tak třeba kopřiva. Je bohatým rostlinným zdrojem vápníku, hořčíku a vitamínu C. Pampeliška zase královnou vitamínu A. Jedlých druhů, které rostou divoce za našimi humny, jsou desítky. A  zpravidla obsahují víc vitamínů a minerálů, než bylinky a zelenina koupené v supermarketech. Protože rostou v půdě, kterou jsme nestihli vyždímat zemědělstvím.

S divokými rostlinami jíme látky, které chrání před viry

V Libereckém kraji žijí i jedni z nejaktivnějších propagátorů konzumace divokých bylin u nás, Štěpán a Melanie Matějkovi. Česko-německá rodina se čtyřmi dcerami našla domov v Jindřichovicích pod Smrkem. Plané byliny a květiny nejen, že sami jedí, ale prostřednictvím svých webinářů je představují i ostatním. Zájemce o nezvyklý druh stravy seznamují například s tím, že kromě vitamínů a minerálů divoce rostoucí rostliny obsahují i velké množství chlorofylu. Ten do krve přivádí větší množství kyslíku a tím zlepšuje látkovou výměnu a posiluje imunitu.

Řeřišnice. Má nahořklou, mírně štiplavou chuť. Můžete si s ní posypat chléb s máslem, anebo přidat do salátu.

Foto: Tomáš Tesař

„Chlorofyl je pravděpodobně nejvíc ozdravná látka, kterou bylina má,“ upozorňují ve svých videích Štěpán Matějka a jeho žena Melanie s tím, že k tomu, aby i laik rozpoznal rostliny s vysokým obsahem chlorofylu, není třeba žádných tabulek či studium mnoha informací.

„Čím tmavší zelenou barvu rostlina má, tím víc chlorofylu obsahuje. Salát má méně chlorofylu než špenát, a ten zas méně než kopřiva,“ vysvětlují.

Že se zájem o pojídání a gastronomii z divoce rostoucích rostlin stává hitem, potvrzuje i počet specifických skupin fanoušků na sociálních sítích, především na facebooku. Lidé si radí, sdílejí recepty, pomáhají s určováním rostlin. Nebo pořádají kurzy na téma divoká zelenina.

Zajímavé odkazy k tématu:

Důvodů, proč se lidé o potravu z přírody zajímají stále více, jsou především látky, které jednotlivé druhy lučních i lesních květin a bylin obsahují. Například salvestroly.

„Jsou to různé éterické oleje. Ale hlavně jde o látky, které musí bylina vytvořit, aby se ochránila vůči vnějšímu prostředí. Když to semínko někam spadne, tak můžeme vzít jed na to, že i na něj útočí viry a paraziti. Čím více bylina musí bojovat, tím víc salvestrolů v sobě má. A tyto ozdravné látky pak jdou okamžitě do nás a posilují náš imunitní systém,“ upozorňují Matějkovi, kteří své znalosti a zkušenosti před časem shrnuli i do knihy Divoká kuchařka, na níž navázali další publikací s názvem Lesní kuchařka.

Divoké byliny jsou podle Matějkových stále populárnější i proto, že nám dávají svobodu.

„Když jdete po louce, najednou zjistíte, že je o nás postaráno. Že tam skoro všechno můžete sníst. A to vám může opravdu úplně změnit pohled na svět,“ tvrdí propagátoři alternativního způsobu stravování. Čím více bychom se tedy soustředili na příležitost nasytit se z volné přírody, tím méně můžeme být závislí na potravinovém průmyslu.

Kopřivové pralinky i lasagne

Ve zmiňované Divoké kuchařce najdete například recept na jitrocelovou omáčku nebo postup, jak dostat kopřivu do lasagní i čokolády. Lesní kuchařka jde ještě dál, nebo přesněji výš, na stromy.

Kopřiva. Známá a celkem používaná. Třeba do salátů a nádivek. Skvělá je z ní polévka.

Foto: Tomáš Tesař

Jestli netradičním potravinám propadnete, z jarních receptů letos ještě stihnete například salát z lipových pupenů nebo rizoto posypané mladými javorovými listy.

Pokud ne, alespoň je vyzkoušejte. Zdání totiž občas klame. Autorka textu při sběru informací a zkoumání trendu divokých potravin objevila třeba bršlici kozí nohu, kterou dříve vnímala jen jako všudypřítomný plevel. Mimochodem, možná tu bylinu znáte, jen nevíte, že se tohle „rozpínavé veličenstvo“ jmenuje bršlice a dá se nakrájet do polívky nebo na chleba. Chuť má specifickou, vzdáleně připomíná petržel, a tělu dodá hořčík, betakaroten i vápník. Zároveň je i slušným zdrojem bílkovin. S hovězím ani čočkou se v obsahu proteinů srovnat nedá, ale s bílým jogurtem se může směle poměřit. Skvělé je bršlicové pesto.

Pampeliška. Co ji zkusit třeba usmažit v cizrnovém těstíčku?

Foto: Tomáš Tesař

Zbytek naší rodiny nad bršlicí nejásá, zato ujíždí na smažených pampeliškových květech nebo kostivalových listech obalených v cizrnovém těstíčku.

Pokud vám z té představy „cuká koutek“, mrkněte do starých kuchařek nebo zajděte do dobré řecké restaurace. Na menu tam obvykle nechybí salát ze spařených pampeliškových listů.

Většina jarních bylin je hořká, ovšem přesně tak to má být. Dobře chutná navzdory svému jménu skoro celé léto ptačinec žabinec. Trochu jako mladý hrášek nebo kukuřice. Štiplavou chutí podobnou pažitce okoření jídlo půvabná luční kytička řeřišnice. Nerozpoznám sice řeřišnici luční od bahenní a křivolaké, ale obvykle její květy schroupu dřív, než ji donesu domů.

Bršlice. Nebo také kozí noha, známá též jako kerhák, pěťour, kerhátek. Hořká, ale úžasná.

Chuť bršlice už jsem popsala výše. Jen dodám, že chuťové pohárky si na ni musí zvyknout. Sama bych ji ještě před pár lety vyplivla a nedivím se, když někdo při prvním ochutnání reaguje stejně. Klidně se ale vsadím, že si za pár let objednáte v nějakém trendy bistru kopřivovou polévku, wrap se žabincem a česnáčkem, a jako dezert bršlicovou zmrzlinu.

Hana Kracíková

spolupracovnice Libereckých Zpráv


Celkem
Sdílení