„Turów musí skončit. Přispívá ke klimatické změně, největšímu problému lidstva“

„Elektrárna Turów měla původně povolení do roku 2020, ale nyní se prodlužuje až do roku 2040. A mojí povinností „zeleného“ politika je upozornit, že Turów, který není nijak malý, přispívá neblaze ke klimatické změně. A v současné době už není větší politické téma než klimatická změna a globální ekologická krize,“ říká předseda liberecké základní organizace Strany zelených Jindřich Felcman. Je jedním z pořadatelů protestu proti Turówu, který se uskuteční 28. dubna.

Svolal jste demonstraci proti elektrárně Turów, která leží na hranici mezi Libereckým krajem a Polskem. Napsal jste, že se sice řeší, jak další dolování uhlí sebere Frýdlantsku podzemní vodu, ale že mimo stojí další podstatný problém, totiž samotné spalování uhlí. Pokud to chápu správně, byl byste rád, aby se Polsko zařadilo po bok zemí, které od uhlí razatně ustupují. Jako je třeba sousední Německo, jež má být zcela bezuhelné v roce 2038.

Turów měl původně povolení do roku 2020, ale nyní se prodlužuje až do roku 2040. A mojí povinností „zeleného“ politika je upozornit, že Turów, který není nijak malý, přispívá neblaze ke klimatické změne. A v současné době už není větší politické téma než klimatická změna a globální ekologická krize. Řešíme díry v silnicích, ale bohužel ne to, co se děje s planetou.

Četl jste poslední Respekt, kde je rozhovor s předním světovým klimatologem Hansem Joachimem Schellnhuberem z Postupimského ústavu pro výzkum dopadů klimatických změn?

Četl. Bylo to hodně depresivní. Do konce století má dojít k oteplení Česka o deset stupňů. Což zažije už i moje dítě. Je to děsivé. A asi se budu před svými dětmi trochu stydět, pokud jim planetu zanecháme tak zdevastovanou.

Další uprchlická krize

Chystanou demonstrací chcete na problém, k němuž Turów přispívá, poukázat? Nebo věříte, že by mohla mít na polské straně i reálný dopad?

Mezinárodní panel OSN hovoří o tom, že je v silách lidstva zbrzdit globální oteplování na maximálně dva stupně. Což by nemuselo přinést až tak fatální důsledky. Mechanismus je vypočítaný tak, že pokud oteplení planety překročí dva stupně, rozjedou se s velkou pravděpodobností řetězící se efekty, jež vyvolají tak velké změny klimatu a tak masivní vysušování planety, že to pocítíme nejen my v Česku, ale celá planeta. Přinese to uprchlickou krizi. To, co jsme nyní zažili, už vlastně byl důsledek klimatické změny. Celé arabské jaro, jež destabilizovalo severní Afriku a Blízký východ bylo způsobeno nikoliv tím, že tam byli zlí diktátoři. Ti tam byli už třicet let předtím. Lidé ale najednou neměli na chleba. Přišlo po sobě několik neúrodných sezon, vyvolaných čím dál intenzivnějším vysycháním regionu.

Jak velkou roli může v klimatické změně hrát turówská elektrárna. Není to, řekněme z evropského pohledu, jen takový drobeček?

Je to jedna z největších tepelných elektráren pro celé Polsko, ohromný projekt. Jsme v situaci, kdy musíme řešit úplně každý podobný projekt. Musíme ustupovat od fosilní ekonomiky, od fosilní energetiky. Nemůžeme vnímat jednu elektrárnu jako  zbytnou jednotku. A Turów opravdu není malá elektrárna. Jestliže v dnešní době polská vláda sází na strategii dalšího prodlužování životnosti elektrárny tím, že se prodlužuje povolení k těžbě, pak jde úplně proti všemu, co se uvádí v doporučeních boje proti klimatické změně.

Přitom se říká, že je energie z tepelných elektráren čím dál dražší.

Dražší jsou uhelné elektrárny proto, že se regulují dopady spalování uhlí, zdražuje se uhlí. Kdyby vlády neřekly, že se poplatky budou zvyšovat, bude uhlí pořád nejlevnější. Vykope se a spálí. Bylo by nesrovnatelně levnější oproti jaderným elektrárnám, ale v tuto chvíli také proti obnovitelným zdrojům. Regulace spojené se spalováním uhlí jsou zatím velmi nedostatečné. I v Česku je stále tendence prodlužovat životnost uhelných elektráren. Na druhou stranu, když se v Česku rozhlédnete po střechách, kolik uvidíte nových fotovoltaických panelů? Pro českou vládu je podpora obnovitelných zdrojů marginální téma, prakticky je nepodporuje. Kvůli tomu se tahle oblast nerozvíjí. Větrných elektráren se objevilo jen pár, teď například na Hrádecku. Stát nedává obnovitelným zdrojům šanci.

Turów musí zavřít v roce 2020

Ještě k protestu, jehož se vedle Čechů zúčastní i Němci a Poláci. K čemu by měl vést?

Dnes se v Česku v souvislosti s Turówem řeší ochrana zdrojů vod. Bylo by dobře, kdyby se diskuse posunula také do roviny klimatické změny. A k tomu, že jde o naprosto nešťastnou energetickou strategii, kterou polská vláda v záměru prodloužení životnosti Turówa ukrývá. Obecně jde o protest jako kterýkoliv jiný. Vytvořit na politiky tlak a ukázat, že roste skupina lidí, kteří toto téma považují za zásadní. A znovu opakuji: ačkoliv to při sledování politiků a médií tak nevypadá, faktem je, že dnes není důležitější téma, než je klimatická změna.

Budete jako Zelení na Liberecku podnikat v dané věci vedle protestu i jiné aktivity?

Na Liberecku chceme toto téma pojmout přes projekt, který bude vyzývat i místní samosprávy, aby se zapojily do redukce oxidu uhličitého. Projekt propojí jak individuální aktivitu a rozhodování lidí s tlakem na radnice. V regionální politice budeme klima  akcentovat, a to i v navazujících kampaních například do krajských a komunálních voleb.

Jaký je podle vás ideální scénář utlumení Turówa?

Měli by přestat těžit v době, kdy jim skončí povolení. Což je rok 2020, kdy by měli elektrárnu zavřít. Podobný bude muset být osud i většiny českých uhelných elektráren v průběhu příštích pěti deseti let. Pokud nedokážeme udělat ani takovouto banalitu, budeme se muset před našimi dětmi stydět.

Fouká v našem regionu dostatečně často a dost intenzivně, aby větrné elektrárny mohly ve velkém fungovat?

Nevzpomínám si, že by si jejich provozovatelé v Libereckém kraji jakkoliv stěžovali. Jako důležitější ale vidím fotovoltaiku. Dnes máme na střechách plechy a tašky. Přitom by tam mohly být panely a nikomu by to nevadilo. Chápu, že to, co se stalo během první vlny fotovoltaiky bylo zvěrstvo. Panely se umisťovaly v deseti hektarech na pole a výkupní cena byla šestnáct korun. Návratnost byla rok a půl a pak na tom majitelé začaly nehorázně vydělávat. Ale doba už je jinde.

Pojďme tedy na střechy. Svítí u nás slunce často a silně, aby měly panely smysl?

Svítí tady dvakrát méně než na Sahaře, což je pořád dost. Netvrdím, že panely a větrné elektrárny budou v Česku stačit. Chci říct: máme energetické přebytky, dejme skutečně šanci fotovoltaice a větrným elektrárnám, aby se rozvinuly. Přizpůsobme jim infrastrukturu. Ať ukáží, co dovedou. Pokud takovou šanci nedostanou, nezjistíme to. A jestliže se ukáže, že energie z obnovitelných zdrojů by pokryla padesát nebo šedesát procent spotřeby a víc už by byla křeč, a technologický pokrok by nepostupoval dost rychle, pak, pro mě za mě, přistavme blok k Temelínu.

Česko jako vysušená tropická země

V čem by šance slunci a větru měla konkrétně spočívat?

V nastavení politiky, která obnovitelné zdroje energie zvýhodní. Jistě, bude to stát veřejné peníze. Musíme pravidla nastavit tak, aby elektřina nezdražila a neodnesla to nejchudší vrstva obyvatel. Naše hospodářství má v tomto velký dluh. Čím dál víc už naráží na fakt, že je devastující pro klima, pro planetu.

Kolik máme podle vás času, aby se katastrofické scénáře nenaplnily?

Musíme tvrdě zredukovat produkci CO2, a to nepozději do roku 2050. Je třeba vyrovnat bilanci, abychom jím dál nenapouštěli atmosféru. Veškeré technologie, jež produkují CO2, je nutné do roku 2050 eliminovat nebo je alespoň zásadně utlumit. A to se netýká jen spalování uhlí, ale i mobility. V Norsku se vloni poprvé v historii prodalo víc elektromobilů než klasických aut. Co se energetiky týká, hraje v Česku velkou roli bydlení. Je třeba zintenzivnit opatření pro energetickou úspornost domů. A to už nejen co týče zimního topení. Je nezbytné připravovat bydlení i na to, aby bylo v domech přijatelné klima také v létě.

Pokud se to nestane a pojedeme dál ve stejných kolejích, co se bude dít?

Oteplení bude víc než dva stupně. Což nastartuje řetězový efekt. Způsobí, že velmi rychle naroste průměrné planetární oteplení na tři, čtyři a více stupňů. Oceány tento průměr srazí, mají větší setrvačnost. Pro nás suchozemce bude oteplení ještě větší. V roce 2100 bude v Česku o deset stupňů více než dnes. Což je mimochodem víc než v Chorvatsku nebo na jihu Itálie. Naši zemi předáme potomkům vyschlou a rozpálenou. Což nás nemusí zabít, ale strašně nám to sníží kvalitu života. Nehledě na to, že jiné části planety na jih od nás se už stanou naprosto neobyvatelnými. Museli bychom se vyrovnat s obrovskou migrační krizí. Což by znamenalo, že chudší Česko, které přijde o zemědělské zdroje, budeme muset sdílet s mnohem větším počtem lidí.

Jaké další praktické dopady by taková situace měla, zůstaneme-li v Česku?

Zavládne-li u nás vyschlé tropické klima, je jasné, že dnešní stále zelené smrčiny zmizí. Skladba lesů a rostlin se změní. Budeme muset technologicky velmi složitě řešit dodávky vody. A mnohem víc investovat, abychom se ve městech neupekli. Čekají nás masivní investice do klimatizací. A nutnost přizpůsobit se tomu, že začneme žít v rozpálené a vyschlé zemi. Žijeme v tak bohaté části světa, že se s tím patrně utkáme, aby nenastala apokalypsa, kdy by zmírali lidé. Ale jsou rozsáhlé části planety, které tak bohaté zdaleka nejsou. Přestanou být obyvatelné. Přijde velký tlak na migraci.


Celkem
Sdílení

0 komentářů

Přidat komentář

Váš e-mail nebude zveřejněn. Povinná pole jsou označena *

*
*

.