V Jablonci začali bez povolení bourat vzácný zámeček. „Děsivé a pobuřující,“ říká primátor a slibuje odplatu

V sobotu ráno došlo k částečnému bourání unikátního zámečku Schlaraffia v Jablonci nad Nisou. Bez povolení. Primátor Milan Kroupa říká, že firma, která začala zámeček demolovat, je hanbou celého města. A slibuje, že udělá vše pro to, aby tento čin nezůstal bez patřičné odezvy.


„Dnes se v našem městě stalo něco, co nelze přehlédnout. Společnost Malina Safety se bez povolení stavebního úřadu rozhodla zbourat zámeček Schlaraffia. V dnešních velmi časných hodinách proto nechala zbořit věž zámečku do té míry, aby celý objekt pravděpodobně nenávratně poškodila, a nemohlo tak již nikdy dojít k jeho rekonstrukci,“ uvedl Kroupa.

S ohledem na to, že se v jabloneckých poměrech jednalo o velmi unikátní stavbu, snažil se podle svých slov od nástupu do funkce primátora tuto stavbu ve spolupráci s dalšími jabloneckými patrioty uchovat. Za tímto účelem se i osobně odvolal proti demoličnímu výměru a rovněž  navštívil ministra kultury s žádostí o prohlášení této budovy za státem chráněnou památku, které ministerstvo kultury právě zpracovává.

Primátor: Mamon na první místě

„To, co se stalo, je smutné, děsivé a pobuřující zároveň. Tu správnou emoci si najde každý sám. Pan Malina evidentně nepatří mezi jablonecké patrioty a na tváři města mu vůbec nezáleží. Mamon je pro něj na prvním místě. Tento akt je hanbou nejen pro něj samotného, ale pro celou jeho společnost. Slibuji vám všem, že učiním veškeré možné kroky k tomu, aby toto chování nezůstalo bez odezvy,“ obrací se primátor na Jablonečany.

Mluvčí liberecké krajské policie Vladimíra Šrýtrová ČTK řekla, že policisté ráno obdrželi podnět od občanů, kteří jim bourání objektu nahlásili. „Demolice byla dočasně pozastavena, okolnosti prověřujeme," uvedla Šrýtrová. Organizátoři bouracích prací na místě podle jejích slov měli povolení k demolici. „Práce jsme ale zastavili, abychom si mohli ověřit všechny okolnosti, zda je povolení platné anebo zda tam není nějaké odvolání. To budeme vědět nejdříve v pondělí, až bude otevřen stavební úřad," dodala mluvčí policie.

Ředitele společnosti Radka Malinu se Libereckým Zprávám nepodařilo telefonicky kontaktovat.

Tajemná Schlaraffia

Ve druhé polovině 19. století vznikl ve střední Evropě bezpočet nejrůznějších spolků, což bylo odrazem obrovského zájmu o sdružování ve všech vrstvách tehdejší společnosti. Zcela výjimečné postavení má spolek, který jeho zakladatelé nazvali Schlaraffia. Vznikl před 150 lety v Praze, rozšířil se do celého světa a svými ušlechtilými ideály působí coby mezinárodní společnost dodnes.

Z místního pohledu je zajímavé, že Schlaraffia (dále Šlarafia) byla významnou měrou zastoupena v pohraničí na severovýchodě Čech. Mezi městy, kde vznikly samostatné pobočky zvané říše, najdeme i Jablonec nad Nisou. Již koncem 19. století se zde snažil propagovat myšlenku založení Šlarafie mimořádně činorodý bankovní ředitel Richard Näbe, ale mezi členy stolní společnosti, která se scházela v hotelu Koruna, ještě nenašel odezvu. Svoji energii proto věnoval projektu postavení městského divadla, který také dovedl do úspěšného konce. Poté, co se divadlo v roce 1907 otevřelo, vrátil se k myšlence založit v Jablonci Šlarafii. Divadlo v tom sehrálo důležitou úlohu, neboť jeho režisér Josef Sußmann, původem ze Salcburku, byl jediným šlarafem pobývajícím ve městě, tedy tím, kdo se mohl spolkem předepsaného postupu při zakládání nové říše ujmout.

Preciosa Iserina, jak se jablonecká Šlarafia jmenovala, byla oficiálně založena jako kolonie dne 17. dubna 1909. Mateřskou říší, která za ni převzala odpovědnost, se stala Juvavia ze Salcburku, funkcí pěstounky byla pověřena liberecká říše Reichenbergia, která měla za úkol pomáhat nové pobočce v jejích začátcích. Každá říše měla své barvy, Preciosa Iserina si zvolila modrou a žlutou. Oznámení o založení se soupisem členů bylo zveřejněno ve spolkových novinách Schlaraffia-Zeyttungen 30. dubna 1909. Slavnostní povýšení na říši se konalo 14. ledna 1911 v jabloneckém hotelu Geling.

Jablonečtí šlarafové udržovali čilé styky s kolegy ze sousedních říší ve Varnsdorfu (Mandovia), Frýdlantu (Friedlandia), Trutnova (Gigantea) či Vrchlabí (Hohenelba). Také na druhé straně nedaleké hranice našla Šlarafia živnou půdu, a to v Budyšíně, Žitavě, Zhořelci nebo v Jelení Hoře.

Členové spolku museli projít několika stupni, než byli slavnostně pasováni na rytíře. Při této slavnosti si zvolili rytířské jméno, které mělo většinou humorný či parodický podtext, a museli ho při spolkových sezeních používat. Ze známých osobností jablonecké Šlarafie připomeňme spolkové jméno exportéra Heinricha Hoffmana jako rytíře Brillant von der Kiste (Briliant z Bedny) nebo továrníka Richarda Haasise mladšího jako rytíře Maharadscha von Banglesien.

Významnou úlohu v jablonecké Šlarafii hráli profesoři uměleckoprůmyslové školy. Ředitel Moritz Knab zapojil školu do výroby vnitřního vybavení spolkového sídla a různých dekorací, které sám navrhoval. Sídlo společnosti zvané hrad vyzdobil nástěnnými malbami její člen profesor Dominik Brosick. Na stěnách zasedacího sálu se nacházelo několik velkolepých obrazů s alegorickými scénami, v nichž byli vyobrazeni všichni tehdejší šlarafové. Vrchním šlarafem byl vedle již zmíněného Richarda Näbeho úspěšný exportér Richard Haasis starší, v jehož vile v Podhorské ulici se šlarafové nejprve scházeli, než si postavili vlastní sídlo, které nazvali Neysseburg.

Činnost Šlarafie se opírala o tři hlavní hodnoty, které spolek vyznával: umění, humor a přátelství. Veškeré dění se odehrávalo v kulisách s laskavým humorem parodovaného rytířství, jehož prostřednictvím se šlarafové nepřímo vyjadřovali k současnému světu. Ve světě Šlarafie však existovala tři tabu - politika, náboženství a finance.

Vnějšími poznávacími znaky Šlarafie jsou symboly, spolkový oděv, typická slova a mnohé další zvláštnosti. Šlarafa poznáme podle pestrobarevné čepičky ověšené odznaky a medailemi, s šerpou plnou řádů na prsou. Hlavním symbolem společnosti je výr, ústředním heslem „In arte voluptas!“ se vyjadřuje náklonnost k umění. Šlarafia má svůj vlastní letopočet, názvy měsíců a další zvláštnosti. Na rozdíl od svobodného zednářství, s nímž bývá mylně spojována, nebyla Šlarafia žádnou tajnou organizací. Mnoho tajemného kolem ní ale existuje a přitahuje naši zvědavost.

Ryzí šlarafské ideály mají svou nebývalou aktuálnost i v dnešní době zasažené bezduchým materialismem a pošetilou honbou za mocí a penězi. I když se sotva staneme novodobými šlarafy, můžeme alespoň vyjádřit své sympatie jejich snahám o zušlechtění lidského ducha.

Jan Strnad, publikováno se svolením města Jablonec

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE