„Věřím, že Liberečané budou na Jizerskou padesátku víc hrdí,“ říká její marketingový šéf Marek Tesař

Začínal v reklamních agenturách, ale působil i jako marketingový šéf Českého olympijského výboru. Sám je vášnivým sportovcem a ačkoliv se tím moc nechlubí, absolvoval i náročný lyžařský závod Vasaloppet. Jako zakladatel a šéf agentury Raul se už přes deset let stará i o nejznámější masový závod u nás - Jizerskou 50, která je pro něj srdcovou záležitostí.


Foto: Tomáš Tesař

Jizerská 50 už dávno není jen o hlavním závodu. Postupně přidáváte i kratší trati. Jaké změny chystáte letos?

V posledních letech se snažíme ji posunout blíž "hobbíkům". Paleta závodů se tak výrazně rozrůstá. Máme trať na 30 km, poslední dva roky jsme jako novinku nasadili i desetikilometrovou. Takže si každý může vybrat tu, která mu nejvíc vyhovuje. Od základní desítky, po nejtěžší padesátku. A v tomhle trendu chceme určitě pokračovat.

Aktuální průzkum agentury Kantar Millward Brown ukazuje, že J50 je s přehledem nejznámějším masovým závodem v České republice. Čím je podle vás tak přitažlivá?

Věřím, že je to atmosférou, která je lákavá nejen pro závodníky, ale i diváky. Tvoří ji sedm tisíc lyžařů. Součástí zahájení je i vzpomínka na horolozce, kteří zahynuli při expedici do Peru v roce 1970. To vše se odehrává v srdci přírody, žádný městský běh, ale hory. A potom je to, myslím, gramaturgie programu, kde se snažíme nabídnout divákům spoustu doprovodných akcí nejen v místě závodu, v Bedřichově v Jizerských horách, ale třeba i v centru Liberce, kde jako součást J50 pořádáme festival. Současně ale návštěvníky určitě láká i hlavní nedělní závod, kde se zpravidla představí současná  kompletní světová špička dálkového lyžování. 

Platí to i letos? Je padesátka pro nejlepší světové závodníky stále tak atraktivní?

Určitě. Osobně se ale letos těším hlavně na účast Kateřiny Smutné, která uspěla v posledním závodu Ski Classics a evidetně se jí v letošní sezóně daří. Je vždycky fajn, když se na předních místech objevují domácí závodníci. Už proto, že jsou ve svém prostředí a diváci je tak nějak, jak se říká, ženou dopředu. 

Jedním z velkých fanoušků a tradičních účastníků je i populární český kardiochirurg Jan Pirk. Přihlásil se i letos? 

Pojede nejdelší trať. Tuším, že to bude už jeho patnáctý start, což nás moc těší. Stejně tak jsme rádi, že závod si v minulosti zkusily a nebo se na něj opakovaně vrací i další známé osobnosti. Třeba architekt a herec David Vávra nebo Ondřej Synek, Jiří Kejval, Martin Doktor. Nebo i režisér a herec Jakub Kohák, který si vloni dal padesátku a jel ji jen ve svetru.

Jak náročné je zajistit pro tak masový podnik odpovídající zázemí? Obec Bedřichov se poslední dva víkendy potýkala s tak silným náporem návštěvníků, že musela být opakovaně pro osobní auta zcela uzavřena. 

Zhruba před pěti lety jsme se přehoupli z počtu pěti na sedm tisíc závodníků, což je strop. Víc účastníků kvůli kapacitě zkrátka nemůžeme přijmout. Za tu dobu jsme se ale naučili s tímhle počtem lidí velmi dobře pracovat a díky tomu, že právě Bedřichov je pro nejexponovanější nedělní závod uzavřený, se s žádnými problémy nepotýkáme. Dopravu zajistíme i letos ze záchytných parkovišť kyvadlovými autobusy z Liberce a Jablonce n.N., což hodně a přesně propagujeme, aby nedocházelo ke komplikacím. Co se týká stadionu a parkovišť, máme zázemí postavené tak, že se tam všech sedm tisíc závodníků pohodlně vejde, ale další růst už není možný. Žádné místo není nafukovací.

Jak silný je zájem závodníků o letošní ročník? Kolik jste vydali registrací?

Některé závody jsou už zcela vyprodané. To se týká hlavně štafety. Stejně tak je vyprodaná i desítka. Na padesátku ještě pár míst zbývá, ale jinak jsme maximální možnou kapacitu prakticky už skoro naplnili.

K závodu už řadu let patří i charita, komu tentokrát pomůžou účastníci a fanoušci J 50 ?

Letos jsme se ve spolupráci s Výborem dobré vůle Olgy Havlové rozhodli podpořit příběh pana Bohuslava. Sportovce - vozíčkáře, který je aktivním lyžařem. Dokonce reprezentoval ČR. Čtyřikrát se stal mistrem republiky, účastnil se světových pohárů a mistrovství světa. Částka zhruba 150 tisíc, kterou už se povedlo téměř vybrat, půjde na nákup nového vozíku, který pro aktivní sport potřebuje. 

Foto: Tomáš Tesař

Jaký máte letos rozpočet? A jaký je nyní, v době ekonomického růstu, zájem sponzorů? 

Téměř 25 milionů korun. Od jubilejního, 50.ročníku, jsme ho navyšovali zhruba o 16 procent. Co se týká sponzorů, nyní si nestěžujeme, protože obecně je k tomu dobrá doba. Firmám se daří. Občas od nás někdo odejde, ale spíš výjimečně. Pokud by došlo k zastavení či zpomalení ekonomického růstu nebo dokonce krizi, situace se pochopitelně rázem změní. Spozorování podobných akcí je většinou první položka, která se pak škrtá nebo omezí. Výhodou pro nás je, že máme velmi stabilní partnery. 

Jakým způsobem v současné době lákáte mladší závodníky. A jaký typ marketingu na ně zabírá?

No, občas je to složité. Běžecké lyžování je sport, k němuž spíš dozráváte, než aby byl mladší generací vnímán jako cool zábava. Takže se snažíme je oslovit spíš přes osobní výzvu. A jejich rodiče. Funguje spíš takové to, že mají možnost si zaběhnout závod s tátou. Nebo ho v něm i porazit. Samozřejmně, že používáme i různé influencery ze sociálních sítí. Například nám závod každoročně jede několik youtuberů. Ale nejvíc nám konkrétně v tomhle asi funguje to pomyslné předávání si štafety v rámci rodiny. A hodně nám nepochybně pomáhá i televize. Ta je pro nás i hlavním komunikačním kanálem.

Je J50 už natolik zavedená značka, že by se třeba v dnešní digitální době obešla i bez sociálních sítí ? 

Určitě ne. Každý rok si nás najde více než 20 procent nových účastníků. A tuhle skupinu my oslovíme většinou právě prostřednictvím některé ze sociálních sítí. Ne všichni jezdí padesátku každoročně. Někomu to stačí jednou za život a pak hledá jinou výzvu. Někteří závodníci také odcházejí. Náš kmen přirozeně stárne, takže logickým krokem je, cílit a oslovit mladší generaci. I proto jsme zavedli kratší trať na deset kilometrů. Na ní si to může vyzkoušet každý. A v dalším roce už si třeba troufne na delší. Padesátikilometrová trať je pro spoustu lidí psychologicky příliš náročná. Ale přitom zase tak těžká není. Pokud se ji rozhodnete jet několik hodin a svým tempem, určitě je zvládnutelná.

Jak složitá je spolupráce se zástupci obcí, kraje, ale i všemi dotčenými organizacemi a složkami, bez jejichž souhlasu by se uspořádání podobné akce složitě prosazovalo?

Zvlášť v posledních letech bych ji nazval většinou jako ideální. Pro nás jsou důležitým partnerem všechny subjekty, kterých se J50 jakkoliv týká. Ať už je to státní správa nebo třeba Lesy ČR či CHKO Jizerské hory. I poté, co jsme se rozrostli, jsme se všemi našli optimální způsob vyjednávání a cestu k tomu, jak nastavit pravidla a omezení, aby to všem vyhovovalo. Jediným, s kým jsme nenašli optimální dohodu bylo v posledních letech město Liberec. První spolupráce začala ještě za někdejšího primátora Kittnera. A celkem to fungovalo. Posledních osm let jsme ale z nám neznámého důvodu spíš naráželi na, nebojím se říct až nezájem či nekompetentní přístup. Naší snahou přitom vždycky bylo Liberec do aktivit kolem J50 zapojit. Třeba tím, že tam každoročně pořádáme na náměstí zmiňovaný festival, na který přijde spousta lidí. S exprimátorem Batthyánym jsme jakž takž nějakou spolupráci navázali, ale pořád mám pocit, že si město Liberec tuhle akci nebere za vlastní, jako třeba krajský úřad. Tam to funguje skvěle. 

A nová politická reprezentace v Liberci, která vzešla z podzimních voleb, styl komunikace s vámi nezměnila? 

S ní jsme ještě neměli příležitost pořádně jednat. Nicméně s novým primátorem Jaroslavem Zámečníkem se určitě chceme setkat a intenzivně se s ním bavit o dalším ročníku. A za sebe říkám, že bychom moc rádi tu spolupráci po letech zase trochu víc nastartovali. Festival v centru děláme pro Liberečany a náměstí je vždycky plné. Chceme, aby si místní užili tu atmosféru s námi a zároveň přijali i pozvání na J50 do Bedřichova. Aby na Jizerskou 50 zkrátka byli trochu víc hrdí. 

Marek Tesař:

V marketingu a reklamě působí přes dvacet let. Jeho prvním zaměstnáním ale byla pozice poslíčka fotografů v časopisu Reflex. Studoval marketing a komunikaci na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Kariéru v reklamě začal v agentuře Ogilvy Group Prague, kde spoluzaložil OgilvyAction. A v roce 2005 potom skupinu Mather. Na starosti měl například projekty pro Českou pojišťovnu, T-Mobile, ČEZ, O2, Kraft Foods nebo Ford.

Téměř čtyři roky vedl marketing Českého olympijského výboru. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří Primátorky, Jizerská 50 a Olympijský park Soči–Letná.

V roce 1997 založil agenturu Raul, která se specializuje na sportovní marketing a už přes 10 let má pod svými křídly i závod Jizerská 50. Sportovní marketing přednáší i na vysokých školách. Jako studijní předmět ho pomáhal zavést i na VŠE v Praze, kde působí jako odborný garant.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE