Volby u sousedů: CDU kancléřky Merkelové směřuje v Sasku ke svým nejhorším výsledkům od znovusjednocení Německa v roce 1990

K nejhorším výsledkům od znovusjednocení Německa v roce 1990 směřuje v zemských volbách v sousedním Sasku a nedalekém Braniborsku Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. O hlasy ji v těchto východoněmeckých spolkových zemích připraví podle politologů především protiimigrační Alternativa pro Německo a také Zelení, kteří se na celoněmecké úrovni stávají nejvážnějším soupeřem sesterských stran CDU a CSU. Dopady nedělního hlasování mohou vyústit ve zvýšený tlak na šéfku CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou.


Šéfka CDU a kancléřka SRN Angela Merkelová. Foto: Wikimedia

Do dvojice voleb jde CDU se zcela jinou historickou zkušeností. V Sasku jasně vyhrála všechny volby od roku 1990 a vždy v této čtyřmilionové zemi při českých hranicích stavěla ministerského předsedu. V trojích ze šestice zemských voleb od znovusjednocení získali křesťanští demokraté dokonce více než polovinu všech hlasů. Jejich nejhorším výsledkem bylo 39 procent před pěti lety. Letos za ním patrně výrazně zaostanou, nejnovější průzkumy jim přisuzují kolem 30 procent hlasů.

Úplně jiná je výchozí situace CDU v Braniborsku. Křesťanští demokraté zde měli vždy výrazně slabší postavení než v Sasku. Volby ve 2,5 milionové zemi nikdy nevyhráli a ve vládě byli několikrát jen menším koaličním partnerem. Jejich maximem bylo 29,4 procenta hned v prvních volbách v roce 1990, minimem pak 18,7 procenta o čtyři roky později. Letos mohou pomýšlet na zhruba 18 procent hlasů.

Část z poklesu CDU vysvětluje politolog z Technické univerzity v Drážďanech Christoph Meisselbach tím, že řada občanů na východě Německa je nespokojena nebo nedostatečně spokojena s vývojem po pádu berlínské zdi před 30 lety. Tehdejší kancléř Helmut Kohl v roce 1990 sliboval, že na východě bude brzy „kvetoucí krajina“, mnoho zdejších obyvatel to tak ale navzdory razantním změnám ve výši platů, kvalitě života či životního prostředí nevidí. Řada lidí se dodnes cítí občany druhé třídy.

„Jsou oblasti, kde to tak je. Jsou to takové nespravedlnosti, které mě rozčilují,“ potvrzuje saskýpadesátník Herbert Schulze a zmiňuje třeba přetrvávající rozdíl v platech nebo důchodech.

„Mnoho věcí se nepovedlo,“míní zase o uplynulých 30 letech Peter Geissler z braniborského Bernau.

Politolog Meisselbach vidí kořeny pocitu druhořadosti, který v Sasku sdílí 52 procent obyvatel, také v tom, že po pádu Německé demokratické republiky (NDR) celou řadu důležitých pozic v justici, politice, médiích, byznysu nebo na univerzitách obsadili lidé ze západního Německa.

„Všude tam se po pádu komunistického režimu dostal nadproporční podíl Západoněmců do vedoucích pozic a dodnes to pokračuje,“ podotýká. Potvrzují to i čísla Univerzity v Lipsku z roku 2016, podle nichž je východních Němců na vedoucích pozicích v zemích bývalé NDR jen 23 procent.

Zdaleka ne všichni východní Němci se ale cítí být občany druhé třídy. Ti, co jsou s děním po roce 1989 spokojeni, mají mnohem větší tendenci volit křesťanské nebo sociální demokraty (SPD), kteří jsou za vývoj v posledních 30 letech primárně politicky zodpovědní.

„Já se určitě necítím jako občan druhé třídy. Musíme mít na paměti to, co se všechno zlepšilo, co se povedlo. Učinili jsme pokrok, který je enormní. Nemůžeme si pořád jenom stěžovat,“ je přesvědčen učitel v důchodu z východosaského Zhořelce Jan Keller, který volbu CDU zvažuje.

„Nedá se to dnes srovnat s dobou před 30 lety. Je dobře vidět, co se všechno změnilo a udělalo,“ říká i čtyřicátník ze saské obce Kamenz (Kamenec) Rene Steinert.

I když mu vadí třeba fungování regionální dopravy, je celkově s prací saského ministerského předsedy Michaela Kretschmera (CDU) stejně jako 63 procent zdejších obyvatel spokojen.

„Dělá skvělou volební kampaň, je na tolika místech, mluví s lidmi,“ míní. Právě na čtyřiačtyřicetiletém politikovi, který během kampaně objel všech 60 volebních obvodů, i proto CDU do značné míry staví.

V Braniborsku však žádnou podobnou osobnost nemá. S prací jejího tamního volebního lídra Inga Senftlebena je spokojeno jen 23 procent občanů, což se podepisuje i na preferencích celé strany.

Pokud v neděli hlasování v Sasku a Braniborsku dopadne tak, jak nyní ukazují průzkumy, pohorší si sice CDU výrazně, ale nebude to pro ni taková katastrofa, jako kdyby ji v obou zemích porazila AfD. Předsedkyně CDU Krampová-Karrenbauerová si však ani tak dopředu oddechnout nemůže.

„Pokud nakonec bude mít CDU výsledky velmi špatné, může to vzbudit takový protest uvnitř strany, že se pod tlak dostane i spolková úroveň,“ míní totiž politolog Meisselbach.

Proti nárůstu předvolebních preferencí AfD v Sasku se už začátkem léta otevřeně postavili i němečtí a zahraniční umělci, kteří v otevřeném dopise obyvatele německého města Zhořelec (Görlitz) poblíž hranic s Libereckým krajem vyzvali, aby v nadcházejících volbách nedali hlas kandidátovi na starostu právě z protiimigrační strany Alternativa pro Německo.
„Nepoddávejte se nenávisti a nepřátelství," apelovali tehdy umělci před volbami v otevřeném dopise adresovaném obyvatelům města, které leží nedaleko česko-německo-polského trojmezí.
Kandidát AfD Sebastian Wippel se nakonec nestal prvním zástupcem této protiimigračně zaměřené strany v čele velkého německého města. V červnových volbách ho v souboji o post starosty Zhořelce (Görlitz) porazil protikandidát Octavian Ursu z konzervativní CDU.

(ČTK,LZ)


Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE