Vrátí se do módy účes na Jágra? „Naše branže nemá hranice, možné je cokoliv,“ říká legendární liberecký barber

Tadeáš Kristián je legendou mezi libereckými barbery. Stříhá a holí už víc než deset roků. Připouští, že kromě precizního lazebnického umění musí být dobrý barber také svého druhu psycholog. „Ptám se klientů na několik bodů. Je to práce, je to ženská. Zjistím si, jaký k ní má vztah, jaká je. Díky tomu posoudím, jaký má zákazníkova žena obecně názor na věci. Ale i to, jak moc na ni chlap dá. Pokud má manželku semetriku, která nemá ráda krátké vlasy, ale on je chce, neostříhám ho hodně nakrátko. Nebo ho alespoň ke změně názoru budu tlačit. Protože nechci, aby přišel domů, hned dostal sekačku a já za to mohl,“ říká.


Můj barber mi říkal, že by se měl letos vrátit do módy účes na Jágra, vpředu byznys, vzadu párty. Slyšel jste také o této strašidelné vizi?

Může být, protože teď jdou hodně dopředu ruští barbeři. Rusko je úplně nejvýš. Začíná se stříhat hodně na partie, používají se dámské techniky k pánským střihům, a to i na krátké vlasy. To teď frčí. Ale myslím, že to zase odezní. Jsou to časově více náročné střihy, což není moc aplikovatelné do klasického provozu.

Jak vypadá dámské stříhání na mužské hlavě v praxi?

Dámské stříhání funguje tak, že se vlasy tahají do různých úhlů a berou se fakt tenoučké partie. Těsně jedna za druhou. Je to superprecizní stříhání. Přišli s tím Rusové a hodně to frčí.

Zpátky k Jágrovi. Může k tomu skutečně dojít?

Střihy, o nichž jsem mluvil, z toho vycházejí. Nechávají se různě dlouhé partie na různě divných místech, kolikrát i na straně nebo vzadu. Myslím, že je to tímto směrem rozjeté, ale u nás zatím nijak rapidně.

Vlna, vzadu do ztracena, vousy. Kdy přijde změna?

Nějaká změna ale podle mě přijít musí. Dnes i pětačtyřicetiletí chápci mého typu vypadají už čtyři pět let stejně: nahoře vlna, po stranách a vzadu strojkem do ztracena a více či méně upravený plnovous. Zůstane to tak, nebo čekáte nový trend?

Trendy se posouvají neustále. Chvíli se nosí delší vlasy, pak zase kratší. Hodně se nosily vyholené pěšinky, to byl velký trend a trval dlouho. Ale teď se od toho zase hodně rychle odchází. Holičství jde strašně rychle kupředu, za poslední rok náš obor úplně expolodoval. Bohužel je to občas na úkor kvality. Barbeři někdy nejsou profíci a o své práci občas moc nepřemýšlejí.

Kvalita barber shopů je kolísavá?

U nás v Čechách speciálně. Mě jako člověka, který tu práci miluje, štve, že někdy se dělá omáčka okolo, než aby se pořádně stříhalo. Řeší se design, řeší se marketing, řeší se různé přípravky, řeší se, jestli dostanete doutník, řeší se, jakého dostane člověk panáka. Ale neřeší se, že ten střih má být k…a dobrý.

Když přijdu do barber shopu, poznám dobrého barbera? Třeba podle toho, jak on sám vypadá?

Máte-li zdravé uvažování a byl jste dál než v Karlových Varech máte šanci poznat profíka. Člověk ale musí být sám vkusný, aby to poznal. A jestli v tom hraje roli vizáž barbera? Myslím, že úplně ne. Chce se to podívat na jeho portfolio. Proto mám ohromné portfolio, kde mám dvě stě tři sta střihů, aby lidi viděli, co všechno umím. Z opačného pohledu, z hlediska barbera je vždy důležité klienta zanalyzovat. Zjistit, kdo to je. Řediteli banky asi těžko udělám zelenou hlavu, i kdyby si to sám přál.

Tíživá odpovědnost barberova

Takže cítíte zodpovědnost za to, jak vaše práce bude působit venku, v individuální realitě každého zákazníka?

Samozřejmě. Proto řediteli banky neudělám zelenou hlavu, i když to chce. Protože kdybych mu vyhověl a jeho druhý den vyhodili z práce, bude to moje vina, protože jsem debil, který si to neuvědomil. Jsem profesionál, který by měl myslet dopředu a umět takovéhle souvislosti předpovědět.

Co se to vlastně stalo, že se muži tak hromadně vrátili k plnovousům? Za sebe mohu říct, že mi, ideálně ve spojení se slunečními brýlemi, poskytuje vous pocit anonymity. Necítím se tolik jako nahý v trní.

Jste schovaný. Mám to stejně. Každopádně chlapi zkrátka vousy chtějí. Funguje klasické pravidlo: co nemáte, to chcete. Například já mám minibradu a vousem si ji řeším. A myslím, že nejsem sám. Spousta chlapů vousem supluje malou bradu. Celkově pak člověk působí jako větší muskulatura. Já mám postavu jako prďola, ale s vousama už takový prďola nejsem. Funguje to podvědomě, aniž by si to nutně zákaznící vědomě připouštěli.

Touha po mužnosti prostě hraje roli.

Myslím, že mnohem víc, než si uvědomujeme. Chlap s polodlouhými vlasy, vousy, vysoký a svalnatý je vždy atraktivní pro ženskou. A my přece děláme všechno, abychom se líbili ženským. Prachy řešíme proto, abysme měli ženské, to samé auto, stejně tak společenské postavení. Pořád lovíme, příroda je v nás furt zakódovaná. Za vším, co děláme, je touha po sexu.

Když si odmyslím plnovous, mám dneska úplně stejný účes, jaký jsem měl před třiceti lety, kdy jsem byl skalní depešák. Má hudba vliv na mužskou vizáž?

Z mužské vizáže rock'n'roll nikdy nezmizí. Pořád se k němu vracíme. A vracíme se k němu hlavně my, holiči. Protože je zábavné to stříhat. Je tam pohyb vlasů, určitá struktura. Mnohem zajímavější, než dělat pořád skin fade (zjednodušeně řečeno: vyholování vlasů až na kůži a do výšky, hlavně na krku a na skráních - pozn. red.). To je sice hezké, ale pro nás holiče je to už trošku nuda. Jak komunikuji s ostatními holiči, jsem přesvědčen, že všichni chceme dělat polodlouhé vlasy.

Proč?

Je to zajímavá práce. Musí se stříhat precizně, vlasy se dají česat. Zatímco krátké účesy se ostříhají na fade, nahoře se to připomáduje a je hotovo. Pro nás už to není zábavné.

Práce musí bavit, jinak je k ničemu

Musíte se v práci bavit?

To je nejdůležitější. Když člověk dělá nas….., nedělá to dobře. Mně stačí se blbě probudit a už nestříhám tak dobře. Ostříhám kvalitně, ale chybí tomu to nepojmenovatelné, co mě odlišuje od někoho, kdo stříhá jen proto, aby vydělal vatu a vyfotil se na instagram.

Jak dlouho stříháte, jak dlouho máte barber shop?

Nedávno jsem byl na školení jednoho ruského holiče, říká se o něm, že je nejlepší. Ptal se: kdo tady stříhá déle než deset let? Začali do mě ze stran drkat kluci, proč se nehlásím. Tehdy mi došlo, že je to už od školy deset let.

Jste vyučený holič?

Jo. Původně jsem ale vůbec nechtěl stříhat. Ze školy jsem to nesnášel, protože jsem byl lempl. Nebavilo mě to, hudrovali do mě, takže jsem tam radši nechodil.

Přesto stříháte. Už před deseti roky byly barber shopy?

Ne, byl jsem v Liberci úplně první. V České republice byl tehdy jenom Thomas's Barber Shop. Hrozně dlouho jsem stříhal doma v obýváku, ale nabralo to obrátky. Jednoho dne za mnou přišel můj domácí a říká mi: „Dobrý den, pane Kristiáne, můžu dál?“ Povídám že samozřejmě a jestli si dá čaj. Rozhlížel se po bytě, já si říkal, co se děje. Nakonec z něj vypadlo, že by se chtěl zeptat, jestli neprodávám trávu. Zajímalo ho, proč se u mě točí tolik lidí. Ukázal jsem mu kupičku vlasů a říkám „nezlobte se, ale já tady stříhám“. Přerostlo mi to přes hlavu, dal jsem stopku a šel si hledat job. Nastoupil jsem do tehdejšího Cavalier Barber Shopu, který ostatně sídlil v tomto prostoru (Široká ulice - pozn. red.). Vybudovali jsme to tady, ale pak jsme se nepohodli s tehdejší partou kavalírů. Odešli jsme a já si hned nato založil holičství hned tady vedle. Ale zjistil jsem, že to není strategické místo. Tenhle prostor byl prázdný, těm, co to tady zkoušeli, se nedařilo. Řekl jsem si, toto je strategický prostor. Vím, jak funguje, lepil jsem tady tapety. Koupili jsme to tady, a teď je to naše.

Široká ulice je, jak říkáte, strategická, protože je tady spousta barů a pohybuje se tady hodně mladých lidí.

A hlavně mám hned vedle moji nejoblíbenější kavárnu, respektive Bistro Široká. Skvělý podnik, má svoji duši. A ano, procházejí tudy lidé.

Neomezená kreativita

Byl jste na školení. To je běžná součást vaší práce, navštěvovat podobné akce?

Stoprocentně by měla být. Pracujeme v oboru, který nikdy nekončí, nemá hranice. Kreativita je v holičství téměř neomezená. Je nutné neustále sledovat trendy. Já třeba ve vaně nedělám nic jiného, než že koukám na videa. Denně. A furt nejsem tam, kde bych chtěl být.

Máte radši zákazníka, který přijde s jasnou představu, nebo takového, který vám dá volnou ruku?

Je to jedno. Spíš potřebuju zjistit, kdo ten člověk je. Analýza. Zeptat se na práci, na ženskou, na děti, pár základních otázek. Zjistím, jestli je extrovert, nebo introvert. Češe se, nečeše se? To je základní. Pokud se nečeše, udělám mu něco jednoduššího, pokud se češe, nemám problém si vyhrát a trochu mu to vymazlit.

Předpokládám, že u extroverta si dovolíte extravagantnější střih, zatímco u introverta spíš účes, kterým na sebe nebude příliš přitahovat pozornost.

Storpocentně. U introverta nechci, aby na něj všichni zírali a on se cítil nekomfortně.

Proč jsou barber shopy drahé

Mnoho lidí říká, že jsou barber shopy drahé. U vás, podobně jako v ostatních barber shopech, stojí ostříhání 490 korun, tradiční holení břitvou s napářkou obličeje 490 korun. V oficíně na sídlišti mě ostříhají za stovku. V čem je vaše přidaná hodnota?

Jde například o servis. Dostanete sklenku, džus, kuřivo.U nás i šíšu, kterou nikdo jiný nemá. Vše, co děláme, děláme na sto procent. Profesionálně, s profesionálními kolegy. Nechci průměr, chci deset z deseti, v horším případě devět z deseti. Dělám jenom s lidmi, kteří skutečně umějí. A pracují i z nějakého přesvědčení. Díky tomu má naše práce šťávu. Přidaná hodnota je v preciznosti střihu, v celkovém přístupu. Nekoukáme na zákazníky jako někteří ostatní. Nevidíme v nich bankovku. To je podle mě úplně špatně. Každý člověk je jedinečný. Má svůj příběh a když ho ostříhám blbě, třeba mu zkazím rande. Můžeme člověku pomoct, ale stejně tak mu dokážeme ublížit. Když půjde zákazník na pohovor a bude se cítit blbě, protože má střih, který je třeba obecně v pohodě a je i kvalitně udělaný, ale nikoliv na jeho konkrétní hlavu, bude nervozní, nebude v klidu, začne plácat nesmysly a může kvůli mně pohovor pokazit. Ale ke mně se naštěstí dostávají spíš opačné příběhy. Napsal mi například klient, o kterém jsem věděl, že půjde na rande. Psal, že mu to vyšlo, protože se v účesu cítil skvěle. Byl tak sebejistý, že večer skončil u něj doma. To mám moc rád. Mám pak pocit, že na  jeho úspěchu mám dílčí zásluhu.

Když vás poslouchám, mám čím dál silnější pocit, že musíte být docela zdatný psycholog.

Určitě, bez toho není možné tuhle práci dělat.

Už jste říkal, že se snažíte o klientovi zjistit například, jakou má práci. Co dalšího potřebujete vědět?

Mám několik bodů. Je to práce, ženská, vyptám se, jaký k ní má vztah. Zjistím, jaký má manželka obecně názor na věci. A také, a to je důležité, jak moc on na její názory dá. Pokud má manželku semetriku, která nemá ráda krátké vlasy, ale on je chce, neostříhám ho hodně nakrátko. Nebo ho alespoň ke změně názoru budu tlačit. Protože nechci, aby přišel domů, hned dostal sekačku a já za to mohl. Zajímá mě i společenské a sociální postavení a obecné vnímání světa.

Já třeba u barbera nejradši mlčím a užívám si ten relax. Je nás takových víc?

Jistě. Když vidím, že zákazník nemá chuť se vybavovat, dohodneme se na základních věcech a pak spolu spokojeně mlčíme.

Milostné trojúhelníky

Jak byste definoval dobrého barbera?

Musí být milý, strašně precizní a naprosto orientovaný v oboru. Nikdy nesmí na zákazníka kašlat. Musí si být vědom toho, že on je s prominutím jen posr…. kadeřník. My jsme jenom blbečci, co stříhají lidem chlupy na hlavách.

Ok, humor. Chápu, že jste tuhle definici naschvál hodně přepálil. Takže, co je na práci barbera nejlepší?

Asi svoboda. Možnost kreativního projevu. Šance se neustále učit něco nového. Nehledě na to, že zákazníci mají svoje příběhy a já mám možnost je s nimi sdílet.

 

S čím se vám svěřují?

Je to spíš tak, že mám někdy potřebu jim rady dávat. Nechci se dívat na někoho, kdo se trápí a neví kudy kam, když mám pocit, že vím, jak z té situace vybruslit. Podávám to lidem tak, že moje rada není žádná tutovka, ale že mám zkrátka nějaký pocit. Většinou jde o milostné trojúhelníky. Zákazník neví, jak se má rozhodnout. Myslím, že chlap by měl být čestný. Takže se snažím s klientem mluvit tak, aby se zachoval čestně. Pokud to neudělá, stejně se to provalí. Ublíží tím ostatním a ještě bude za idiota.

Má barbering přesah, snad až filozofii?

Je to modelování hlavy. Pracujeme s vizuálem. Jsme ve střední Evropě, žijeme v povrchní společnosti. Lidi se hodnotí podle toho, jak vypadají, podle prvního dojmu. Také to dělám. A je hrozně důležité udělat dobrý první dojem. Mimochodem, stříhání je tak trochu matematika. Hodně se úhluje. Podobně je třeba intenzivně pracovat s anatomií. Je nutné každého osahat. Zjistit, kde má jaký důlek, jestli nemá křivou hlavu. Má-li zákazník na hlavě placku, nechám mu tam větší objem vlasů. Každá hlava je jiná. Proto je naše práce tak zajímavá.

Foto: TK Barbers (10 x)

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení
KOMENTÁŘE