Vratislavická kyselka se vrátí na pulty. Její chuť zůstává zatím záhadou

Prudce expandující jablonecký výrobce přírodních sirupů Kitl koupil před časem sešlý areál opuštěné Vratislavické kyselky. Její výrobu hodlá obnovit. „Historické prameny hovoří o tom, že je velmi důležitá pro zdravé a krásné zuby,“ říká jednatel Kitlu Jan Vokurka. „Minerálka není obyčejná voda. Osobně ji mám asociovanou s něčím, co pijete v malých dávkách z lázeňských pohárků. S něčím, co dělá dobře vašemu zdraví. Jde o její složení, stáří. Vratislavická minerálka je voda stará víc než osm tisíc let,“ dodává.


Foto: Jan Stránský

Před třemi lety dodávala vaše firma na trh ročně kolem 300 000 lahví, dnes by měla být podle tehdejších odhadů vaše produkce zhruba dvojnásobná. Rychle rostete. Byl to důvod k nedávné koupi zchátralého areálu Vratislavické kyselky?

Upřímně, pamatuji si naše čísla v obratech, nikoliv v počtu lahví. V průběhu posledních roků jsme měli obraty 24 milionů, 28 milionů, 43 a 64 milionů. Čili za rok 2018 jsme měli obrat 64 milionů. Narostli jsme oproti roku předchozímu o padesát procent. Kyselku jsme koupili ze třech důvodů. Prvním je fakt, že skutečně poměrně dramaticky rosteme. Zároveň děláme hmotný byznys. Každou lahev, kterou prodáme, musíme předtím vyrobit, musíme ji skladovat, stejně jako suroviny a další materiály. Potřebujeme hodně místa. Naší hlavní motivací bylo najít místo, kde se můžeme dál rozvíjet. Liberecký kraj ale není příliš potravinářsky zaměřený. Navíc se specializujeme na nápoje a na sirupy, což v regionu není už skoro vůbec. Dnes vyrábíme v Jablonci a hledali jsme místo, které nebude příliš daleko a současně bude pro náš potravinářský, nápojový byznys vhodné. Pokud bychom totiž šli padesát kilometrů daleko, naši zaměstnanci s námi pravděpodobně nepůjdou. A my je chceme, vážíme si jich a budeme rádi, když si je udržíme. Což byl druhý důvod pro kyselku. Třetím důvodem, bonusovým, je voda, která je v areálu kyselky. Mimochodem, nejlepší voda v Libereckém kraji.

Vratislavická kyselka a její smutný osud je pro spoustu Liberečanů hodně bolavé téma. Je vnímaná jako jeden ze symbolů města.

Mohu k tomu říct příběh, který to potvrzuje. Když jsme koupi kyselky připravovali, chystali jsme to v utajení, aby vše vyšlo, jak má. A když jsme pak akvizici kyselky oznámili, byl jsem strašně překvapený a potěšený vlnou pozitivních ohlasů a emocí. Nejen od Liberečanů, ale také z  Jablonce. Nadšení lidí si vysvětluji tím, že jde skutečně pro mnoho lidí o symbol, jak jste říkal. Jsou na historii kyselky hrdí. Navíc dnes lidi hodně fandí projektům, které zachraňují brownfieldy.

Staré sklárny? Nepoužitelné

Jaké máte s kyselkou stavební plány? Přeměníte ji kompletně ve výrobní prostory nebo chystáte i záchranu zámečku?

Chystáme rekonstrukci, kterou jsme rozdělili do několika fází. Začínáme zasíťováním. Následně rekonstrukcí stáčecí haly z osmdesátých let. Zatím se nevrháme na zámeček. Zabednili jsme ho, aby do něj nepršelo a nelezli tam zloději. Musíme jít krok za krokem. Jako první je třeba zprovoznit byznysovou část, která bude generovat peníze. Až je vyděláme, budeme je moci použít k záchraně zámečku. Ještě letos chceme začít rekonstruovat stáčecí halu. Než jsme kyselku koupili, viděl jsem asi čtyřicet areálů, kam bychom mohli jít. Šlo o průmyslové nemovitosti. Každý obor má ale svou vnitřní rytmiku, logiku provozu. Navštívil jsem dvě nebo tři sklárny. Z podstaty nám ale nevyhovují. Skláři potřebovali hlavně velkou dvoupratrovou pec, minimum skladovacích prostor. Předělávat sklárnu na nápojářský provoz by bylo nesmírně obtížné. Výhodou kyselky je naopak fakt, že šlo vždy o nápojářský provoz. A co je důležité, jde o relativně moderní nápojářský provoz z osmdesátých let. Změna stáčecí budovy nebude její znásilnění, ale vcelku přirozené navázání na to, co tam bylo.

Kdy chcete ve Vratislavicích začít vyrábět?

Strašně špatně se to odhaduje. V tuto chvíli projektujeme, žádáme o všechna povolení. Halu bychom chtěli mít v provozu za dva tři roky. Teprve tehdy začneme pracovat na obnovení produkce minerální vody.

Pamětníci minerálku opěvují

Pokud tomu rozumím dobře, hodláte vyrábět jak nynější produkty pod značkou Kitl, tak obnovit prodej Vratislavické kyselky. Máte už představu, jak bude produkce minerálky vypadat?

Minerálku jsem, mimochodem, ještě ani neochutnal. Máme dva dvě stě metrů hluboké vrty. Voda samovolně nevytýká, není tam přepad. Musí se čerpat. Nyní jsou vrty zakonzervované, protože čerpání a stáčení minerálky podléhá lázeňskému zákonu. Musíte státu neustále dokladovat, jaké jsou hladiny a kolik vody čerpáte. Je to limitované, nemůžete čerpat, kolik chcete. Navíc platíte státu, podobně jako u těžby uhlí. Jakmile budeme mít splněnou legislativu, můžeme vrty odplombovat a začít stáčet. Proto jsem dosud minerálku neochutnal a vycházím z toho, co říkají pamětníci, a o čem se píše v literatuře. Všichni na minerálku vzpomínají hrozně v dobrém. Což mě uklidňuje.

Logicky se nabízí spojení minerálky s vašimi sirupy, produkce ochucené minerálky. Uvažujete o tom?

Nabízí se to. Ale je příliš brzy. Lidé se nás skutečně často ptají, jestli budeme minerálku stáčet do PET lahví, nebo do skla, jestli bude mít příchutě. Ale já to zatím nevím. Nemáme možnost vodu ochutnat, neumíme říci, zda bude dobrá třeba s grepovým sirupem.

Netuším, nakolik zákazníci rozlišují, zda jde o obyčejnou sycenou vodu, anebo minerálku...

Nerozlišují.

Právě. Proto mi laicky přijde, že je trh s balenými vodami v Česku docela naplněný.

Což je pravda. Ale minerálka není voda. Osobně ji mám asociovanou s něčím, co pijete v malých dávkách z lázeňských pohárků. S něčím, co dělá dobře vašemu zdraví. Je úplně jiná než obyčejná voda. Jde o její složení, stáří. Vratislavická minerálka je voda stará víc než osm tisíc let.

Vratislavice jsou dobré na zuby

Má minerálka z Vratislavic zdraví prospívající účinky?

Historické prameny hovoří o tom, že je velmi důležitá pro zdravé a krásné zuby.

Kdy si Liberečan koupí v obchodě Vratislavickou minerálku?

Záleží na okolnostech, ale bude to v roce 2021 nebo 2022.

Říkal jste, že minerálka má svoje specifika. Bude ta vratislavická, dejme tomu, luxusnější zboží?

Luxusní není správné slovo. Máme daný limit, kolik jí můžeme čerpat. Kyselka má dva vrty. Dohromady z obou můžeme čerpat 24 litrů za minutu. Mattonka může čerpat 900 litrů za minutu, Magnesie 1000 litrů za minutu. S naším daným výkonem nebudeme nikdy schopní kyselku z Vratislavic prodávat za stejné ceny jaké má Mattonka. Vždy budeme o něco dražší. Ale je naší snahou nebýt nesmyslně drazí, protože pak by si minerálku logicky nikdo nekupoval.

Zámeček určitě opravíme

Bude-li se vám ve Vratislavicích byznysově dařit, za jak dlouho se mohou Liberečané těšit na obnovený zámeček?

S obnovou zámečku počítáme. Hodně ctíme tradice. Začal jsem už sbírat a dávat dohromady historické materiály. Naší představou je, že v opraveném zámečku bude nejen naše prodejna, ale i malé muzeum. Nicméně to jsou ztrátové aktivity, které si můžeme dovolit až poté, kdy nám bude ve Vratislavicích fungovat byznys. V každém případě ale chceme zámeček zachránit. Určitě to nebude ve stávající podobě. Budova byla za sto padesát let xkrát přestavovaná, jsou u ní různé stavební přílepky. Zdaleka už nemá původní podobu. Podstatu ale zachováme.

Bude to asi hodně drahé. Jak velká investice vás ve Vratislavicích čeká?

Na zámeček jsme se z hlediska financí ještě ani nepodívali, ten bude opravdu hodně drahý. Konkrétní sumu nejsem v tuto chvíli schopen říct, ale celkem půjde určitě o desítky milionů.

McDonald's jako záruka kvality

Pojďme zpátky k byznysu. Pokud vím, spolupracujete s Makrem, Globusem, a co mě překvapilo, také s McDonald's. Míříte ještě někam dál?

Chceme jít do exportu. Máme docela dobře pokrytou Českou republiku, naše ambice míří do zahraničí. U potravin je to trošku složité, protože každý národ má svoje chutě a zvyky, ne všude jsou zvyklí pít sirupy. První exportní pokus směřuje do Austrálie.

Proč právě Austrálie?

To je opravdu výjimka. Ozvala se paní, která tam žije. Češka z Jablonce. Poslala e-mail, že by naše produkty ráda prodávala v Austrálii. Mně ten e-mail přišel zvláštní, tak jsem ho ani nijak zvlášť neřešil. Ovšem za pár dní, ťuky ťuk na dveře, a objevil se u nás její tatínek. Žije v Jablonci. Řekl nám, že to jeho dcera myslí naprosto vážně. Propojili jsme se, bydlí v Sydney. Posíláme jí  naše věci po paletách. Žádný obří trh, ale funguje. Důležité budou země okolo. V první řadě Slovensko a pak další.

Spolupráce s McDonald's mě trošku překvapila. Těžko lze tento řetězec považovat za vlajkonoše zdravého životního stylu.

Hodně jsme řešili, jestli vůbec do řetězců jít. Dnes jsme v Globusu a v Makru. Nakonec jsem si uvědomil, že nechci být kádrovákem našich zákazníků. McDonald's je největším řetězcem s rychlým občerstvením na trhu. Mimochodem jejich kvalitativní požadavky na systémy výroby, na jakost jsou na nejvyšší úrovni. Přijeli, den tady pobyli a pak mi řekli: „Pane Vokurko, jestli se chcete stát dodavatelem McDonald's, musíte tyto věci zlepšit.“ A nadiktovali nám seznam o padesáti položkách. Rok jsme to dávali dokupy. Pak přijeli znovu a nadiktovali nám dalších padesát věcí. Byť mohou mít image, kterou jste zmínil, náš produkt je u nich nabízen v podobě, v jaké chceme. Problém s tím nemám. Naopak, jsem za to strašně rád. Nejenom proto, že je teď McDonald's náš zákazník, ale že nám pomohli se neskutečně zlepšit. Z malého lokálního výrobce nás dostali do pozice,  že můžeme dodávat naše výrobky do všech poboček McDonald's na celém světě.

Velký kupec? Nehodlám couvnout

V roce 2005 jste odešel z korporátu, z Nestlé, což, jak jste mi před rozhovorem říkal, málokdo chápal. Začal jste podnikat. Co kdyby za vámi teď přišla globální nápojová firma a chtěla vás za velké peníze koupit?

Nabídky jsou. Ale vůbec to není na pořadu dne. Nejde o peníze. Plním si svoje sny. Práce, kterou dělám, mě hrozně naplňuje a baví. Našel jsem se. A navíc se hrozně těším na vratislavické minerálky. Chci dělat, co mě baví. Nehodlám couvnout. Co bych dělal s hromadou peněz, ale bez práce, kterou mám strašně rád?

Každý rok uvádíte na trh nový sirup s novou příchutí. Jsou zákazníci spíše konzervativní a pijí to, co znají léta, anebo jsou tyhle novinky pro ně důležité?

Hrozně důležité. Chutě lidí a jejich preference se mění. Některé nové příchutě jdou hodně nahoru, jiné, již tradičnější ustupují.

Které letí vzhůru, a které jdou dolů?

Nebudu mluvit o stagnujících nebo klesajících, protože jim nechci ublížit. Co mě naopak velmi překvapuje, je strmý růst zájmu o květ bezu.

Obecně, o který z vašich produktů mají zákazníci největší zájem?

Momentálně je na vrcholu malinový sirup.

A co máte nejraději vy?

Šláftruňk. Náš úplně první výrobek. Víno s bylinkami na spaní. Díky němu tady my dva sedíme a povídáme si. Když jsem odešel z Nestlé, byl to jediný výrobek, který jsme měli. Věděl jsem, že když se nepovede, půjdu zpátky do korporátu. Udělal jsem vše, aby to vyšlo. Bylo to strašně těžké. Nevěděli jsme, do čeho jdeme. Nakonec nám ale Šlátruňk umožnil existovat.

Jan Vokurka a Kitl

Jan Vokurka, ročník 1975.  Mezi jeho koníčky patří orientační běh. Oblíbený citát: Bůh je ukryt v maličkostech. Pochází z rodu lékařů a lékárníků. Jeho pradědeček Antonín Wellner byl spolumajitelem dobrušské firmy Josef Archleb - výrobce léčivých vín a likérů.

Kitl je Firmou roku 2013 Libereckého kraje. Ryze česká společnost v současnosti zaměstnává 30 lidí. K růstu poptávky malému jabloneckému podniku pomáhá podle Vokurky rostoucí zájem spotřebitelů o zdravé a poctivé potraviny, farmářské a regionální produkty. Některé výrobky firmy nesou označení Výrobek Libereckého kraje, jiné Regionální potravina Libereckého kraje. Syrob Bezový například získal Cenu za nejlepší inovativní potravinářský výrobek roku 2015. Medovina zase byla oceněna na soutěži v USA.

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení