Zbouráním zámečku Schlaraffie se bude zabývat krajský úřad, primátor zvažuje trestní oznámení

Rozhodnutí o odstranění stavby, na základě kterého došlo k sobotní demolici zámečku, podle stavebního úřadu nenabylo právní moci, což bude dále posuzovat Krajský úřad Libereckého kraje. Uvedla to dnes mluvčí magistrátu Jana Hajná. Primátor současně zvažuje, že podá trestní oznámení.


Studie architekta Libora Sommera na začlenění zámečku do nově vybudovaného komplexu.

Zdroj: Město Jablonec

„Kromě toho, že rozhodnutí, které povoluje demolici Schlaraffie, nenabylo právní moci, majitelé objektu porušili hned několik podmínek, za jakých by podle stavebního úřadu mohl být zámeček odstraněn. Z pohledu města Jablonec, které je účastníkem řízení, nedošlo například k vyrozumění vlastníků sousedních pozemků o zahájení bouracích prací, k povolení stavby opěrné zdi k zajištění přilehlého terénu nebo k tomu, že bude odstranění stavby probíhat postupným rozebíráním s minimálním použitím těžké mechanizace,“ říká primátor Milan Kroupa (ANO) s tím, že případné porušení podmínek bude řešit příslušný stavební úřad.

Anketu Libereckých Zpráv mezi obyvateli Jablonce naleznete zde
Článek Libereckých Zpráv o bourání Schlaraffie čtěte zde
Na video z bourání Schlaraffie se podívejte tady

Kusy objektu při demolici skončily až na silnici vedoucí k autobusovému nádraží, kde se v sobotu konají pravidelné trhy. „Obracejí se na nás občané s tím, že jim prakticky za zády padaly trosky Schlaraffie. Domníváme se tak, že mohlo dojít k jejich bezprostřednímu ohrožení. Z toho důvodu ještě zvažuji podání trestního oznámení,“ vysvětluje Kroupa.

Zároveň odmítá, že by město pro záchranu zámečku nic neudělalo. Přestože nejde o majetek města, podniklo podle Kroupy řadu kroků a ústupků kvůli jeho záchraně, mimo jiné prý v minulosti prodalo pozemky potřebné pro výstavbu stávající výrobní haly společnosti Malina Safety a nechalo vytvořit návrhy, jak by mohla být Schlaraffie do průmyslového areálu zakomponována.

Foto: Jan Stránský

Od listopadu 2018 jednalo vedení města s majiteli zámečku Schlaraffia několikrát. „Snažili jsme se najít nějaký kompromis vedoucí k zachování zámečku. Navrhovali jsme směnu zámečku za navazující městské pozemky a prostorovým schématem jsme doložili možnost rozvoje areálu společnosti při zachování zámečku. Majitelé objektu však na naše návrhy nepřistoupili a trvali na demolici většiny objektu se zachováním vstupní části. Za to, že opraví torzo svého majetku, požadovali přednostní právo pro nákup rozsáhlých pozemků v okolí areálu společnosti. Na to město nemohlo přistoupit.Tento závěr se termínově potkal se lhůtou pro odvolání k rozhodnutí o demolici, kterou město využilo,“ uzavírá náměstek pro rozvoj města Jakub Chuchlík (Piráti).

Malina: Město s námi jednalo šikanózně

Radek Malina, ředitel společnosti MALINA Safety, to vidí jinak. „Už v roce 2006, kdy jsme objekt kupovali, jsem jasně deklaroval zájem využít pozemek pod budovou jako stavební parcelu pro budoucí rozvoj naší podnikatelské činnosti. Následně jsme začali čelit extrémnímu tlaku ze strany představitelů města Jablonec, a některých aktivistů, objekt zachovat. Bohužel tyto aktivity byly mimo jakoukoli ekonomickou realitu a chyběly i představy o budoucím smysluplném využití budovy,“ uvedl Malina v oficiálním prohlášení.

Jako rodilí Jablonečané podle něj měli zájem dohodnout se na kompromisu, který by zachoval alespoň částečně budovu a současně umožnil další rozvoj naší firmy. Požadavky ze strany města ale byly dle Maliny nereálné a postupně až šikanózní. Píše, že historickou hodnotu objektu, o kterou se město opírá, nijak nepotvrdilo ani Ministerstvo kultury, které v roce 2013 řešilo podnět o zařazení objektu mezi kulturní památky. I na základě této skutečnosti firma zažádala o povolení k odstranění stavby, které v březnu letošního roku získala.

Foto: Jan Stránský

„V mezičase jsme stále vedli jednání o možnostech zachování Schlaraffie a na základě gentlemanské dohody jsme pozastavili i činnosti vedoucí k odstranění stavby. Bohužel v průběhu jednání představitelé města tuto gentlemanskou dohodu nedodrželi a opět se pokusili otevřít řízení na ministerstvu kultruy, přestože jim k tomu chyběly zákonné důvody neb ve věci již bylo jednou rozhodnuto (tzv. res judicata). Zjevná snaha primátora znovu na delší dobu znemožnit rozvoj naší firmy v této lokalitě za využití politického tlaku na ministerstvo kultury nás vedla k urychlení procesu odstranění stavby. Osobně mě nedohoda s městem a vyústění celé situace nijak netěší, ale nezbylo než volit „to nejméně špatné“ řešení. Z naší strany jsme vůli ke kompromisní dohodě vyjádřili opakovaně a nebýt nesmyslně silového přístupu představitelů města bylo stále o čem jednat,“ uzavřel Malina.

Historie jednání o zámečku Schlaraffia očima magistrátu

Budovu si jako své sídlo v roce 1909 zřídili členové recesistického spolku Preciosa Iserina – jablonecká odnož spolku Schlaraffia, o jejíž vznik se zasloužil mimořádně činorodý bankovní ředitel Richard Näbe. Činnost Schlaraffie se opírala o tři hlavní hodnoty, které spolek vyznával: umění, humor a přátelství. Veškeré dění se odehrávalo v kulisách s laskavým humorem parodovaného rytířství, jehož prostřednictvím se členové spolku nepřímo vyjadřovali k tehdejšímu světu. Zároveň ale měli tři tabu - politika, náboženství a finance.

Spolek neměl ideologický základ, což potvrzuje i ukončení jeho působení v Jablonci nad Nisou. Místní šlarafové na konci 30. let 20. století odmítli ze svých řad vyloučit příslušníky židovského národa, a proto se raději dobrovolně rozpustili. V červnu 1939 byla činnost všech odnoží spolku oficiálně zakázána.

V období 2. světové války objekt jablonecké Schlaraffie využívaly německé vojenské orgány. Po válce již šlarafové činnost neobnovili a v budově sídlila organizace mládeže ČSM. V té době došlo k likvidaci interiérů. Později převzal budovu podnik LIAZ, který ji využíval až do privatizace v polovině 90. let
20. století, kdy budova přešla do soukromého vlastnictví. Majitelé se od 90. let poměrně často střídali.

V březnu 2008 jednala Komise města pro realizaci městské památkové zóny s vlastníky objektu Schlaraffie (Radek Malina, Eva Jančíková) o jeho budoucnosti. Tenkrát se dohodli, že Schlaraffie bude začleněna do plánované novostavby výrobního a administrativního areálu společnosti na sousedním pozemku, který vlastní stejní majitelé. Tato informace proběhla tiskem. Následně zastupitelstvo schválilo 46. změnu územního plánu, aby se záměr mohl uskutečnit a město nechalo na své náklady zpracovat architektonickou studii, která se stala základem projektu.

V roce 2010 bylo vše připravené pro záchranu Schlaraffie a její zakomponování do výrobního areálu, investor a majitel obou pozemků získal od města potřebné pozemky ke stavbě stávajícího průmyslového areálu a Ing. arch. Libor Sommer pracoval na projektu.

7. května 2011 vyšel na iDNES.cz článek „U zámečku v Jablonci se začne stavět moderní komplex“ s citací ředitele společnosti Malina Safety Radka Maliny: „Nejprve se postaví moderní komplex a pak teprve přijde řada na opravu zámečku.“

V říjnu 2011 podal Mgr. Miloš Krčmář na Ministerstvu kultury ČR návrh na prohlášení objektu Schlaraffie za kulturní památku. Miloš Krčmář byl mj. členem Komise městské památkové péče Rady města Jablonec nad Nisou.

V lednu 2012 požádal investor a majitel obou pozemků o demolici sousedního objektu č.p. 2031, kterou následně realizoval.

V únoru 2012 vydal Magistrát města kladné stanovisko k prohlášení objektu Schlaraffie za kulturní památku.

V říjnu 2013 se na základě dotazů ze strany Magistrátu na výsledek šetření uskutečnila prohlídka objektu (po dvou letech od podání žádosti). V roce 2014 došlo k vydání rozhodnutí, ve kterém Ministerstvo kultury ČR neprohlásilo budovu Schlaraffie za kulturní památku. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman tento verdikt zrušil a vrátil k došetření. Na základě žaloby jednoho z vlastníků objektu se rozhodnutím ministra zabýval od roku 2015 Městský soud v Praze, který v roce 2018 potvrdil původní rozhodnutí ministerstva, že se Schlaraffia kulturní památkou nestane, což ministerstvo v prosinci 2018 definitivně potvrdilo.

V lednu 2014 tehdejší vedení města jednalo s vlastníky Schlaraffie o případném podílu města na opravě objektu. Najít společnou řeč se nepodařilo. Na tomto jednání zazněla ze strany vlastníků nabídka odkupu objektu a jeho přemístění na jiné místo. „Nelze dělat účet bez hostinského a nelze se skládat na opravu objektu, o nějž jeho majitel nemá zájem,“ okomentoval tehdy celou situaci tehdejší primátor Petr Beitl.

2. dubna 2014 majitelé objektu podali žádost o odstranění stavby na Stavební úřad Magistrátu města Jablonec nad Nisou.

20. listopadu 2018 dostal náměstek pro rozvoj města Jakub Chuchlík v souvislosti s vyjádřením o existenci sítí informaci, že byla obnovena akce „Demolice objektu Schlaraffia“, resp. po vleklých soudních sporech obnovil majitel objektu proces směřující k odstranění stavby. Zároveň přibližně ve stejné době město obdrželo pracovní verzi urbanistické studie území, které zahrnuje i areál firmy Malina Safety. Náměstek Chuchlík proto inicioval schůzku s majiteli objektu.

6. prosince 2018 se uskutečnila schůzka náměstka pro rozvoj města Jakuba Chuchlíka s majiteli zámečku Schlaraffia. Cílem schůzky bylo se vzájemně informovat o plánech rozvoje areálu firmy Malina Safety i celého území na podkladu urbanistické studie a navrhnout směnu objektu Schlaraffie

♥ Chci podpořit Liberecké Zprávy!
Bezpečné platby pro nás zajišťuje Gopay.cz

Celkem
Sdílení